10 nejoblíbenějších filmů podle spisovatele Jiřího W. Procházky

Jiří W. Procházka je jeden z nejproduktivnějších českých spisovatelů fantastiky. Pracoval například na sci-fi a fantasy sérii Agent JFK. Zde je jeho vlastní žebříček deseti oblíbených filmů se svérázným komentářem.

Koláž: Adéla Nikodýmová, FANZINE.cz

1. Pulp Fiction

Bez ohledu na žánry, blockbustery a 3D gigaprojekce, tohle prostě patří do TOP TEN každého filmového fanouška. A kdo tuhle časově propletenou, dějově několikavrstevnou, dokonale zpracovanou gangsterskou historku, nepochopil (ano, znám takové „lidi“), ten se může dívat možná tak na 3D Šmouly, a to ještě s doprovodem někoho gramotného; protože na víc nemá, možná ještě tak na francouzské a švédské artové filmy. Toť vše.

P.S. Jestli se někomu zdá jméno Vincent Vega povědomé, tak vězte, kurva, že to Tarantino obšlehl z našeho (mého a Žambochova) agenta JFK! A nechci slyšet opačný názor! Ticho!

P.S. II. Quentin Tarantino a několik málo (tak pět, sedm) režisérů patří mezi ty vyvolené, kteří zachraňují dnešní filmovou krizi. A mají na to; díkybohu pro nás, gramotné. Jinak je to dnes učiněná hrůza, co se pouští v kinech. Fakt čekám, kdy nám v sálech začnou místo filmů pouštět plyn.

2. Blade Runner

Ridley Scott nám dal Vetřelce, Gladiátora (viz níže), Černého jestřába (viz níže), ale žádný sci-fi film nepředběhl svým pojetím, atmosférou a temným vyzněním budoucnosti tak uvěřitelně jako Blade Runner. Kyberpunkový bůh William Gibson (dle vlastních slov) po jeho zhlédnutí kompletně přepsal Neuromancera. Kromě naprosté noir atmosféry a hereckých výkonů jsou na tomhle snímku dodnes fascinující scenérie kilometrových pyramid i deštivého asijského „podsvětí“ futuristické megapole Los Angeles – v kombinaci s Vangelisovou hudbou diváka tohle dostane diváky i po těch letech spolehlivě do kolen.

A Harrison Ford… je Harrison Ford. Prostě chlap s charismatem, jakému se nevyrovná ani sto dnešních hereckých záprdků s vyšampónkovanými vlásky a s vizáží vyblitých paviánů prdelatých.

3. Poslední skaut /Iron Man III

Co má společného nejnahláškovanější film všech dob s nejzábavnějším marvelovským snímkem všech dob? Mistra, od něhož se učíme všichni. Scénárista Shane Black je typ člověka, kterému bych klidně pral ponožky. Poslední skaut je prostě Iron Man bez sci-fi rekvizit. Poslední skaut má takový drajv, že proti němu všechny ty „současné“ cool akční rychlokvašky s nablblými scénáři a plné počítačové krve a umělých plamenů a zeleného pozadí jsou smutné, nudné sračky pro smutné, nudící se diváky. No, tak hlavně, že za to platí vstupné.

Aby se mohly točit další sračky…

4. Hodný zlý a ošklivý

Western ve své nejryzejší podobě. Ano, spagetti westerny Sergia Leoneho s hudbou Ennia Morriconeho vysvětlily všem „amíkům“, tedy režisérům, producentům, hercům i divákům, jak točit naturalistické příběhy z dob Divokého západu. Pokud vezmu například Clinta Eastwooda (pusťte si jeho Gran Torino, budete čumět na drát; jo, a to mu už bylo osmdesát!) a jeho typ antihrdiny, pak nelze také nezmínit syrové, špinavé a nelítostné prostředí Leoneho filmových orgií.

Navíc, v nejlepším westernu všech dob – Hodný, zlý a ošklivý – se dostanete do denního života vojáků a do centra bojů v občanské válce Jih proti Severu, a to jako v málokterém tzv. vážném filmu. A ještě si k tomu užijete podrazáckých hrdinů (ano, všech tří, kladný není nikdo), vojenského zlatého pokladu, umírání v poušti, jakož i na grandiózním hřbitově větším než Strahov, a pak tam ještě máte přídavky v podobě mučení zajatců, neskutečných přestřelky, dělostřelby na jednoho koně – a takových wisecracků, za které by se nemusel stydět ani sám JWP.

5. Kill Bill

Tarantino, Tarantino, nepsal jsem o něm už, sakra? Nezmiňoval jsem Hanebné pancharty nebo Nespoutaného Djanga? Asi ne. Aha, už vím. Tarantino, ten šílený maník z videopůjčovny. Ten, co natočil nejelegantnější poctu všem asijským mlátičkám. Ne, nikdy, opravdu nikdy předtím jsem nezažil tak explicitně a čistě zobrazené násilí, tak veselou a hudebně podkreslenou brutalitu či s takovým citem vystřihnutá baletní bojová čísla. Jenom v double nářezu Kill Bill. Božská Nevěsta Uma Thurman, roztomilá Lucy Liu a skvělý Michael Madsen, to byla pro mě hlavní trojka. Samotný „Bill“ Carradin sice taky dobrý, ale tihle tři, to byli učinění „milášci“.

P. S. Ačkoli část diváků zaujala i pomalá, občas dóóst užvaněná dvojka (a to Tarantino bohužel taky umí – blbě se vykecávat), z jedničky byl vyplesklý celý svět.

6. Gladiátor / Ben Hur

Slyším ječivé mrmlání chytrolínů – „Ach, jak můžeš, nebohý červe, srovnávat tahle díla? Jak se opovažuješ srovnávat Ben Hura, klasiku klasik, s dílem režiséra točícího akční (pozor – „akční“ je pro rozumprdy sprostý výraz) a veskrze přelomové trháky?“

No, prostě můžu. Já totiž můžu všechno, milí rozumprdi.

Bitva Germánů a Římanů na počátku Gladiátora se vyrovná dvacetiminutové vybíjené na pláži Omaha ve Vojínu Ryanovi. Kdo si myslí, že adoruji násilí, ať si ty scény konečně už někdy pustí. Tak silné protiválečné výjevy uvidíte málokdy, možná ještě tak v Četě nebo v Černém jestřábu (obojí viz níže). Mistr Scott je vskutku obrazoborec velkého formátu.

Gladiátor se dle mého soudu může směle zařadit po boku Bena Hura. A fakt, že Gladiátor z Ben Hura cituje celé výrazné scény (závody koňských dvouspřeží), dokazuje to pouze Mistrovu úctu k odkazu filmových předchůdců.

P. S. V dnešní, ach tak správňácky „antiamerikánské“ době pět Oscarů za tenhle film spíš lidi urazí, ale mě a Ridlleyho vyloženě potěšily. Psal mi to na Facebook. Říkám mu Rydlík Knedlík. On mi říká Magor Prochor.

P. S. II Rozumprdy ovšem ještě více popudí, že na svou dobu nezvykle akční Ben Hur jich za rok 1959 získal jedenáct. Ano – 11 Oscarů! Muhehe. Oba tříhodinové historické eposy tak dokázaly, že velkorozpočtové projekce dokážou být inteligentní, napínavé, chytré – a navíc „s přesahem“ (jak rádi toto spojení chytrolíni používají, i když sami nerozumějí, co to znamená).

7. Spalovač mrtvol

Hororů je spousta. Dokonce skvělých hororů je spousta. Můžeme jmenovat Exorcistu, Hellraiser, Evil Dead, japonský i americký Kruh, jedničku Saw, rozveselený Braindaed – ale Spalovač mrtvol, ctihodný pan Karel Kopfrkingl, je jen jeden.

Vzorný otec rodiny, milovník knih o Tibetu, nu, a ještě snaživý zaměstnanec krematoria, nutno dodat. Ladislav Fuks napsal, Juraj Herz natočil a geniální Rudolf Hrušínský zahrál. Protektorát, uniformy s lebkami, rakve, černé obleky a bílé límečky, smyčka, haknkrajce, rakvičky… Ne, Spalovač mrtvol není popcornový biják, na tohle nemají ani všechny horory světa. Tohle dílo je krystalická, psychologická a psychopatická noční můra. Nečekejte hromady umělých střev, hektolitry kečupu a roztrhaného latexu, očekávejte čirý děs. Přeji vám špatnou noc, milé děti.

Veselá příhoda z natáčení (zdroj Wikipedie): „Natáčení v krematoriích bylo velmi rychlé, neboť každý člen štábu jej chtěl mít co nejdříve za sebou. Rakve se skutečnými mrtvolami (kvůli nedostatku místa) ležely venku a místnostmi se šířil zápach, navíc byly letní měsíce, červenec a srpen. Produkční rozléval po krematoriu vodu s aromatem lesní vůně. Režisér Juraj Herz vzpomíná, že kdykoli ucítil během návštěvy biografu lesní vůni (která se tehdy běžně v kinech rozstřikovala), udělalo se mu špatně.

8. Temný rytíř/ Počátek

To je pořád samý Mistr Scott a génius Tarantino a Maestro Leone, ale současného rejžu – tvrďáka, aby člověk v tomhle výběru pohledal. Fajn, tak tady ho máte: Kryštof Nolan. Pokud existuje synonymum pro typicky české slovíčko „cool“, pak je to „Nolan“. Už jeho Insomnie byla tak hustá, že pomalu nešla ani přelévat z kamery na plátno. Dokonalý trik se jmenoval proto, že pro diváky byl onen geniální thriller opravdu dokonalým trikem.

Jenže pak přišel chlap s netopýříma ušima a automobilem, který zaručeně neprošel technickou. Batmanní trilogie naučila zbytek světa točit adaptace komiksů (kromě prvních X-menů, Briana Singera, tenhle šikula se to učit nemusel, ten to ovládal odjakživa). A přiznám se, že „dvojka“ aka Dark Knight ve mně vyvolala onen „sense of wonder“, jak o něm kdysi psal guru Ondřej Neff. Ano, onen nevysvětlitelný a omamující „pocit údivu“. Údivu nad šlapajícím, chytrým, nemilosrdným a přitom dokonale poskládaným eposem. „Předvedu vám kouzlo s tužkou.“ Už tohle stačí. Joker zejména – a pak ti ostatní. Dokonalé.

Blbě přeložený „Počátek“ neboli Inception od téhož machra byl možná poněkud studenější, začátek možná delší než dlouhý, ale i tenhle biják dokázal přikovat diváky do plyšových sedadel. Jen kdyby u toho furt, blbouni, nedrtili s otevřenou hubou popcorn. No, tak aspoň, že ještě v sedadlech nejsou zabudované hajzlmísy…

9. Černý jestřáb sestřelen / Četa

Jeden z pěti nejlepších (proti)válečných filmů. Mohl bych do počtu jmenovat Apokalypsu, Zachraňte vojína Ryana a Smrt číhá všude. Na Černém jestřábu (marná akce v Mogadišu v roce 1993, stejně jako kdekoliv na světě, kde národy raději bojují, než pracují a mezinárodní jednotky marně zabezpečují alespoň rozdílení humanitární pomoci) je fascinující to, kolik tzv. mladých inťoušů a levičáků a vůbec podobných rozumprdů mi vysvětlovalo, že tohle je typicky propagandistický film americké armády. Takže jsem jim trpělivě odpovídal:

„Milí blbískové, tenhle film Riddley Scota (bacha, zase Mistr!) vznikl na základě autentických záznamů rozhovorů štábů, pilotů vrtulníků, pozemních jednotek, ale i rozhovorů s druhou bojující stranou, se Somálci bojujícími proti mezinárodním jednotkám, jakožto i s výpovědi vojáků pakistánských a dalších přítomných ozbrojených sborů v rámci sil OSN. Film je geniálně a doslova dokumentárně natočený podle stejnojmenné dokumentární knihy – a ta kniha ani film, věřte, nebo ne, se nelíbily ani americké vládě a ani armádě. Takže jděte do prdele, milí moji, s jakýmsi propagandistickým filmem. Tenhle film naopak rozbil ono filmové schéma všemohoucí americké armády.“

Jednoduše, ten kdo ho uvidí a pochopí, tak pochopí. Pro ostatní opět doporučuji osvědčené 3D Šmouly či lépe, rovnou dokument televize NOVA o Džambulce. Na to kapacity těchto přechytralých festivalových spáčů ještě stačí. Snad.

A Četa Olivera Stonea? Okamžitě si ji běžte sehnat! Vietnamská válka v nejsurovějším filmovém provedení. Ještě by jí mohla sekundovat Apocalypse Now od Francise Forda Copoly. Tak šup, šup! Ať už vás tu nevidím.

10. Indiana Jones / Pán prstenů

Moment, ještě neodbíhejte. Teď mě teprve napadlo, co já to jsem, krucinál, za autora sci-fi, když jsem z „x“ popsaných filmů TOP TEN uvedl jen tři sci-fi, z toho ještě dva v jediné kategorii! Já hlupák nevděčný, a to, prosím, píšu pro FANZINE nejmilejší, který se zejména věnuje sci-fi, fantasy a dalším obskurním kratochvílím.

Nuže, tedy na závěr – a říká se, že nejlepší naposled – musím uvést dvě trilogie, které zamávaly mnou a celým světem. Asi je nemá moc cenu popisovat, každý díl z každé trilogie jsem viděl nejmíň pětkrát, takže jsme na tom asi podobně. Teď bych mohl popsat půlku strany superlativy, ale ty jistě máte ve svých filmových srdcích již dávno vyryté na věky věků.

 P. S. Záměrně mluvím o trilogiích – Království křišťálové lebky nepovažuju za regulérní pokračování Indyho dobrodružství, protože se vymklo z klouba ze série. A o Hobitovi, oné podivně dětinské, roztahané a hrůzně graficky splácané hříčce (opravdu grafika je na úrovni počítačových her) se raději nebudu zmiňovat. Snad jen o výborné scéně s Glumem v jeskyni – a u Indyho je ještě kovatelná honička v džungli, abych nebyl moc příkrý.

Ale vy přece víte, že já nejsem příkrý. Ani přísný. Ani hrubý.

Já jsem ten hodný. Ten milý.

A vy víte, proč…

Protože JWP nikdy nekecá.

Napsal: J. W. Procházka