2 fotky 
Být tvůrcem sci-fi je tím nejúžasnějším dobrodružstvím. Skrze nekonečnou kapacitu mysli vytváříte nové světy. Ač se to zdá vzrušující, je to těžká práce. Tonoucí se stébla chytá, a je škoda, když se utopí. Zde je 10 věcí, jež by každý začínající plavec měl znát.
Psaní sci-fi není vůbec snadné. Zdroj: sxc.hu
1. Najděte se ve svém příběhu
A hned první pravidlo je tím nejdůležitějším základem. Jakmile se pustíte do psaní, nezáleží na tom, kdo jste či čím se živíte. Záleží na vašem osobním prožívání a na tom, abyste do příběhu dostali kousek sebe. Vzhledem k tomu, že myšlenka sci-fi je často poháněná novými technologiemi a objevy, je velice snadné se do příběhu zamotat. Pamatujte si: nejjednodušší způsob, jak dojít k nezdaru, je nenajít osobní příběh v mimozemské invazi. Emoce jsou spouštěčem. Snažte se na svůj příběh napojit. Tím napojíte i budoucího čtenáře.
2. Smrtící cesta nostalgie
Pro autora je těžké vytvořit dílo, jež by lidi v dnešní době zaujalo. Chce to vymyslet něco originálního. Neotřelý moment, chytrá část dialogu – to dělá z uměleckých děl klasiku. Lidé si zafixují samotný okamžik i cestičky, jež k němu vedou a to dohromady tvoří velké příběhy. Zhoubná je cesta nostalgie. Právě ona má tendenci zaměřit se pouze na špičku ledovce a opomenout její část pod hladinou. Nesnažte se tedy převyprávět nejúžasnější epizodu ze svého oblíbeného seriálu. Jediný způsob, jak porazit podvádějící nostalgii, je pokusit se vytvořit své „vlastní“ dílo.
3. Jste neustále napojeni na přítomnost
Nezáleží na tom, jak chytrá je vaše vidina budoucnosti za 100 let, či jak velkou máte úctu k minulosti. Pořád jste v kontaktu se světem dneška. Všechny vaše představy o jiných časech a jiných místech v sobě vždy boudou mít příměs časů a míst, ve kterých žijete. Spisovatelé často předvídají budoucnost, jež se radikálně liší od toho, co sami zažili. Dávejte si tedy pozor na neodůvodněné předpoklady a predikce ve vaší výstavbě světa.
4. Myšlenky nejsou příběhy
Musíte se naučit pochopit rozdíl mezi myšlenkou a příběhem. Předpokládejme, že vás napadlo, že v budoucnosti bude mít každý člověk v mozku čip, který bude regulovat emoce. Nyní jste se dostali na hřiště a teď si musíte hrát. Zápletka se může týkat poruchy jednoho čipu nebo vynálezu druhého, jenž svou přítomností dožene člověka k šílenství. Obrátit myšlenku do skutečného příběhu je nelehký úkol. Odkazuji se tedy k prvnímu bodu v článku: najděte si v příběhu své osobní místo.
5. Napodobovat ano, ale s vlastními nápady
Všichni máme nějakého oblíbeného umělce. Může to být brilantní režisér James Cameron, tvůrce animovaných hororů Tim Burton, nebo otec fantaskního světa J. R. R. Tolkien. Nastudovat si jejich umělecký styl je jakýsi odrazový můstek pro vlastní dráhu. Nezapomeňte ale, že pole se neustále mění. I když mají lidé rádi díla slavných umělců, není dobré do detailu kopírovat jejich styl. Tím riskujete, že vaše dílo nebude oceněno. Inspirujte se, ale pracujte i na vývoji vlastního stylu. Svět potřebuje nové a čerstvé „maso“.
6. Nápady jsou všudypřítomné, příběhů je nedostatek
Aspoň jednou za život propadnete paranoie, že vám někdo ukradl nápad, že plýtváte časem, že nedokážete vymyslet nic nového. Avšak nápady jsou všudypřítomné jako špína. Stačí strávit půl hodinky čtením vědeckého časopisu, hypnotizovat titulní stranu novin nebo prostě sledovat lidi na veřejném místě – nápady přicházejí sami. Jsou všední a mohou se opakovat. Z toho vzniká pocit beznaděje, že nepřijdete s něčím novým. Možná vaše myšlenka nebude originální. Ale jak jsem řekla v bodě 4, důležité jsou cestičky příběhu.
7. Mějte pevné nervy se svými postavami
Vámi vymyšlené postavy jsou odkázány jedině na vás. Pokud nastane chvíle, kdy si nebudete vědět rady, jak je přimět pohnout se dopředu, zastavte se na okamžik. Vraťte se o krok zpět a přemýšlejte, co před nimi stojí a co by měli cítit. V zoufalé situaci je lákavé přejít k jednoduchým řešením: postavit je do bezútěšného existenciálního konce jen proto, že jste naštvaní, nepomůže jim ani vám. Chce to čas na rozmyšlenou. Nejde o závod. Konec příběhu není cílová čára. Někdy se prostě musíte vrátit zpět, abyste se opět mohli vydat kupředu.
8. Trendy jsou pomíjivé – rychle se objeví a rychle zmizí
Právě vycházející trendy jsou předznamenáním jejich konce. Neměli byste se honit za těmi, co jsou zrovna v módě – trend upírské romance nebo populární trend neutopické fikce pro mládež. Práce, jež vynaložíte, nepovede k uspokojivému pocitu. A i kdyby se vám tento „hon na trendy“ povedl, nezapomeňte, že realizace trvá dlouho. Vydání knihy či natočení filmu vyžaduje čas. Právě stoupající trendy budou na konci vašeho díla již zapomenuté a na scéně se objeví jiné. Musíte si zahrát na věštce a zkusit předpovědět budoucnost.
9. Domácí úkoly jsou půlka práce
Výzkum tvoří obrovskou část vaší práce, pokud chcete být úspěšní na poli sci-fi. Zvláště pak budete-li se zajímat o budoucnost. Osvojte si odborný jazyk a mluvte s vědci o jejich práci. Pokud se jim budete jevit jako chytří a ukážete zájem o jejich vědecké příběhy, ochotně se s vámi podělí. Naučte se číst vědecké práce a dělat výzkum o jiných kulturách. I když se vaše dílo k nim nebude vztahovat, vaši fantazii to obohatí. A to se do budoucna vyplatí.
10. Ty jsi ten nejhorší soudce své vlastní práce
Toto pravidlo nikdy nepřestane býti pravdou. Osvojte si ho co nejdříve. Pro vaše dobro. Neexistuje nic lepšího a užitečnějšího než zpětná vazba. Vy, tvůrci díla, často přehlížíte věci, které nefungují. Nezaujatý pozorovatel vám poslouží jako zrcadlo pravdy. A vyvarujte se dávat svá díla zhodnotit přátelům či rodině. To nejsou dobří kritici. Vůči vám nikdy nebudou objektivní. Vím, není příjemné slyšet kritiku na věc, na které jste se opravdu nadřeli. Ale zvláště na začátku je neustálé „zneuctívání“ cestou k dobrému řemeslu. Vyhledávejte ji však i později. Jedině ona vás vyburcuje k lepšímu výkonu.
Další rady pro začínající spisovatele můžete najít zde.
