Tak se zdá, že Ubisoft tak docela nedostál svým slibům. Přestože je hra Assassin’s Creed 3 jedním z největších hitů letošního roku, eliminace chyb, které se objevily v konzolové verzi, se nekonala.
Dlouhověký souboj mezi cechy templářů a asasínů se v třetím pokračování série Assassin’s Creed přesouvá do období Americké revoluce, tedy období revolty amerického koloniálního celku, jenž chytl gradující nátlak zájmů Britského království do pomyslné pěsti zákona a domobranou projevil nesouhlas.
Ačkoliv se vcelku dlouhá výprava indianského míšence, přezdívaného Connor, napříč rozlehlou pobřežní linií severoamerického kontinentu už v případě dříve vydané konzolové verze neobešla bez chyb, vězte tedy, že slibované zlepšení pro počítačovou platformu se nekoná.
Čas odhalí pravdu
Pro nedočkavé hráče, nabažené přemírou akce a rychlých spádů, je nutno říct, že trpělivost je přinejmenším na počátku hry velice důležitá. Pozvolně se vlekoucí úvod hry totiž oplývá procházkovým tempem gradující záplatkou, kořeněnou množstvím dialogů. Než se tedy hráč dostane do skutečné akce, stihne spořádat značnou část popcornu.
Čtěte také: RECENZE: Assassins Creed: Liberation je slabší odvar slavné série
Příběh začíná v době, kdy je výše zmíněný indiánský asasín Connor ještě na houbách. V postupně se rozvíjejícím scénáři zpočátku figuruje Connorův otec, velice charismatický Haytham Kenway, který se pod záštitou investigace vydává z Anglie do Nového světa. Po sérii akcí se solidně rozprouděný děj najednou zastaví, aby následně dost jasným gestem utnul úvodní část hry.
Teprve nyní se na scéně objevuje Connor, indiánský míšenec vyrůstající v naturalistických poměrech v lesem obklopené vsi. Ten oproti svým předchůdcům Altairovi a Eziovi působí jako člověk uvěřitelněji, není jen bezchybným profesionálem, naopak dělá občas chyby a svým kvapným jednáním riskuje komplikace. Bohužel charisma po svém otci, za něhož bych si klidně dokázal představit hraní až do konce, nezdědil. Působí spíše plachým dojmem, byť se místy projeví i rázně.
Velká města plna architektonických staveb, na kterých Altair nebo Ezio plašili ptáky, byla nyní vystřídána lesovinou a městečky, jmenovitě Boston a New York, s drobnými dřevěnými a cihelnými baráky. Nový prvek pohybování se po stromech občas může vlivem nepřehlednosti a neregulérně spolupracující kamery obtěžovat.
Čtěte také: RECENZE: LEGO: The Lord of the Rings je lehce dětinský, ale neurazí ani fanoušky Tolkiena
Souboje se v podstatě nijak výrazně neliší od předchozích dílů. Ty na moři si ovšem ve hře odbývají premiéru a jedná se o jedny z nejatmosféričtějších zážitků. Kromě napínání plachet dává hráč příkazy dělostřelectvu k útoku nebo posádce ke krytí před náloží střeliva z druhé strany.
Nechybí ani paralelní Desmondova linie. Ta sice neoplývá v celkovém poměru délkou, zato ale tvoří příjemnou odbočku. Příběh působí v nejnovějším pokračování velice dobře a dá se řadit k jednomu z vícera taháků hry.
Nevyhubení brouci
Hra na PC vypadá skutečně parádně, obzvlášť díky podpoře DX11. O něco lepší optimalizace by ovšem neuškodila. Zejména v městských lokacích, které opravdu žijí, klesá frame rate mnohdy pod únosnou mez, i když ve většině ostatních případech je hra velmi dobře hratelná.
Dokonce i klasické bugy jako procházení postav přes zdi a jiné překážky, zasekávání NPC i nepřátel nebo mizející postavy ve hře nadále setrvávají. Umělá inteligence si také místy najde svou chvilku a neracionálním jednáním vám ušetří konfrontaci.
Verdikt
PC verze hry se veze stejným směrem jako její konzolový předchůdce. Nabídne o něco lepší grafické zpracování, které je ovšem kompenzováno většími nároky, obzvlášť v lidnatých a detailních oblastech. Jinak přináší naprosto totožný herní zážitek se zajímavým příběhem, dlouhou hrací dobou i proklamovanými bugy. Hlubší informace se dozvíte z naší prvotní recenze.
Hodnocení: 90 %
Klady: Příběh, námořní bitvy, audiovizuální zpracování, historický námět
Zápory: Bugy, horší optimalizace v některých lokacích
