Každý jistě sleduje politické diskuse ohledně výše důchodu a věku, kdy se do něj má jít. Leoš Kyša také a rozhodl se dotáhnout tuto myšlenku ad absurdum. Bohužel má docela pravdu. Jaroslav Maxa pak drží politické téma a vymýšlí novou politickou kampaň, která má hodně zajímavého Nepřítele.
Rádio, Foto: Petr Hortvík
Mládí v prdeli a do důchodu daleko, tak se to většinou říká, když člověk slaví čtyřicet let. Současný stav důchodů není sice nejrůžovější, ale prognózy jasně naznačují, že do budoucna to půjde pěkně strmě dolů. Leoš Kyša ve své povídce Důchod rozebírá tu variantu, která docela reálně hrozí, že do důchodu se bude odcházet, až člověk dosáhne sto pěti let.
Toto dílo je čistokrevná groteska, text je satiricky laděný, humorný a svižný. Zároveň i kvalitní dramatizace této povídky pomáhá posluchači v naladění se na správnou notu, aby si poslech jak se patří užil. Jaroslav Someš ze sebe vydal to nejlepší a charakter hlavního vypravěče mu sedne jako ulity. Díky tomu je vypravěč více živý a text zajímavější.
Autor výpovědi postav prokládá spoustou odkazů na dnešní dobu, kterou však udává v kontextu budoucí doby. („Koukal na Hvězdný války, tu starou 2D verzi, kterou viděl jako mimino, a na který jeho táta vyrostl.“) Toto a mnoho dalšího dodává textu tu správnou atmosféru, a čtenáři pocit, že to je právě o něm, až bude muset pracovat do sta let.
Děj je velice jednoduchý, postavený na ironické náhodě, kterou autor brilantně přetransformuje do velice kvalitního konce. Záchvat smíchu celé dílo nevyvolá, ale hrozí minimálně dvě hodiny dobré nálady, s níž ani šéf připravený sekýrovat nic nenadělá. Důchod je jedno z nejkvalitnějších děl, které se na stanici Leonardo kdy objevilo.
Vyhrajte volby s mimozemšťany
Jaroslav Maxa tentokrát vyrukoval se svým Nepřítelem. Politická strana potřebuje vyhrát volby, a tak se rozhodně předhodit davu nestálých voličů společného nepřítele. Jenže aby je nerozcupovali obránci lidských práv, rozhodnou se vše hodit na mimozemšťany. Ono upřímně, jak autor sám uvádí, to je docela dost geniální nápad, až s podivem, že to ještě žádného našeho pohlavára nenapadlo.
Povídka se také snaží o satiru a povětšinou se jí to i daří. Poslouchat úvahy politiků je velice zábavné, především když nápad s mimozemským nepřítelem dostane pevné obrysy.
Autor však povídku trošku přizabil jejím koncem, který je upřímně, trochu moc umělý. Problém tkví v tom, že pointa příběh uzavře, splní svůj účel a posluchač se i zasměje. Na jednu stranu skvěle zapadá do příběhu, že by to tak opravdu mohlo být, na druhou stranu takovýto konec z povídky vyčnívá, nepatří tam a pošramotí příjemný dojem, který celý text vzbuzoval. Možná vše záleží na tom, zda mát posluchač rád jeden nejmenovaný americký film o mimozemšťanech.
I tak je ale Nepřítel příjemným poslechem, který diváka donutí se koukat příjemněji na naši politickou scénu, která sice občas vymýšlí bohapusté voloviny, ale takhle daleko naši politici ještě nezašli.
Povídku Důchod Leoše Kyši si můžete poslechnout na Českém rozhlasu Leonardo v závěru pořadu Nula-jednička, v premiéře v pondělí od 9 hodin, v repríze od 18 hodin. Pořad si můžete kdykoli stáhnout z Rádia na přání nebo odebírat jako podcast. K dispozici je i speciální archiv starších odvysílaných povídek, v němž mimo jiné naleznete i povídku Nepřítel od Jaroslava Maxy.
