John Ottman je jedním z nejslavnějších skladatelů filmové hudby a neméně slavným střihačem. Ze vzájemné spolupráce s režisérem Bryanem Singerem vzešla dvojice komiksových filmů X-Men, kultovní Obvyklí podezřelí nebo kritiky uznávaná Valkýra. Mimo této spolupráce se hudebně podepsal například pod Fantastickou čtyřku nebo Astro Boye. Ve filmovém světe je uznáván zejména pro svůj perfekcionismus, s jakým přistupuje ke každému projektu, jehož je součástí.
!Exkluzivní rozhovor!John Ottman patří k nejslavnějším skladatelům filmové hudby. Jeho tóny podbarvovaly komiksové X-Meny nebo válečnou Valkýru. Ještě před jeho setkáním s fanoušky, které proběhne 2. července od 14:00 na letošním ročníku Festivalu fantazie, nám v exkluzivním rozhovoru prozradil, jaká je jeho dlouholetá spolupráce s Bryanem Singerem a jaký má názor na současné trendy ve filmové hudbě. Za Topzine.cz se ptal Oldřich Mánert.
Nejslavnější hudební dílo Johna Ottmana, komiksoví X-Meni, Zdroj: distributor filmu
Jste pravděpodobně nejslavnějším hostem letošního ročníku Festivalu fantazie. Účastníte se rád festivalů a podobných setkání s fanoušky?
Nejslavnějším? Možná tak pro moji mámu. Můj přeplněný pracovní rozvrh mi bohužel nedovoluje navštěvovat příliš mnoho festivalů. Když už jsem ale na nějaký pozvaný a podaří se mi najít volný čas, jsem vždy moc rád, že jsem se rozhodl jet. Pracuji ve velmi izolovaném prostředí, takže jakékoli setkání s fanoušky mi vrátí tu správnou perspektivu a zároveň mi připomene, že mou hudbu poslouchá spousta lidí. Pozornost fanoušků, kteří znají mou práci, je tedy vždy potěšující, inspirující a je také nezanedbatelnou vzpruhou pro mé ego.
Mimo vaši hlavní profesi, kterou je filmová hudba, jste také známým střihačem a překvapivě také režisérem. Jak zvládáte tolik tvůrčích činností?
Řekl bych, že prostě neumím odpočívat. Nicméně, střih dělám většinou nepříliš ochotně. Se střihem jsem začal při spolupráci na filmech Bryana Singera. Od našeho prvního společného snímku vždy vyžaduje, abych jeho filmy stříhal já. Práce na střihu mě na více než rok zavře do malého vězení a zabraňuje mi přijímat zakázky na filmovou hudbu. Kvůli tomu ztrácím mnoho potenciální práce a kontaktů. On ode mne navíc vyžaduje také komponování hudby pro jeho filmy. To mě vždy skoro zabije, protože jak komponování hudby, tak střih se vzájemně překrývají. Vlastně si ani nejsem jistý, jak jsem to celá ta léta mohl vydržet.
Část mého kreativního já paradoxně vyžaduje práci na několika profesích zároveň, protože to udržuje mou mysl svěží a přístupnou novým nápadům. Jiná část mého já samozřejmě závidí skladatelům, kteří zvládnou zkomponovat hudbu k deseti filmům za rok, ale opravdu bych nerad nasedl na podobný nekonečný běžící pás. Když jsem pracoval na třech filmových projektech za rok, bylo to pro mne tak akorát. Každou součást mé práce si dělám sám, jakmile se stanu součástí konkrétního projektu, můj život se mu kompletně podřídí až do té doby, než je vše hotovo.
Kromě střihu tu jsou samozřejmě další umělecké směry, ke kterým bych se rád vrátil, například režie. Klíčem je pro mne dobrý scénář. Všechno je to pouze o tom, najít vhodný projekt. Proč ztratit více než rok života při práci na filmu, kterému hned od počátku nevěříte? Nechci režírovat pouze proto, abych režíroval, což je v dnešním Hollywoodu častým jevem. Pokud mne nadchne scénář nebo budu podvědomě cítit, že tenhle projekt je pro mne jako dělaný, jsem připravený se opět postavit za kameru.
Jako nejlepší fantasy soundtrack byl zvolen Barbar Conan! Koho tak porazil?
S režisérem Bryanem Singerem spolupracujete více než 17 let. O jaký typ spolupráce se jedná? Je Bryan typem režiséra, který si trvá na své vizi, nebo je otevřený i cizím nápadům?
Ve skutečnosti spolupracujeme už 22 let, pokud počítám naše první filmy. Je velmi otevřený mým nápadům. Obvykle už vím, o co se ve filmu snaží a co má rád. Toto myšlenkové souznění jsme si vytvořili už na počátcích naší dlouholeté spolupráce. Všechno je to o chuti, která je bohužel nehmatatelná. Bryan mi vždy dává tvůrčí svobodu v tom smyslu, že chce, abych pro snímek objevil zákruty, na které on nepomyslel. Můžu si tedy dělat v podstatě to, co chci. Nejčastěji mu předložím můj pohled na věc. Udělám si to po svém a pouze sleduju, jak reaguje.
Mám jeho důvěru a on je rád, že mi tuto důvěru může svěřit, protože chce mít během natáčení také svůj osobní život, o který já, při práci na jeho filmech, vždy přijdu. To je ta pravá frustrace muže za oponou. Když já odcházím ze střižny, on už je dávno pryč a popíjí ve své oblíbené restauraci martini. Život není spravedlivý, samozřejmě. Obecně má, jako mnoho dalších režisérů, potřebu hledat pomoc v pohledu ostatních, ale nechybí mu ani pevná režisérská vize.
Jste skladatelem filmové hudby a zároveň také filmařem. Dá se najít určitá podobnost mezi těmito profesemi?
Obě profese jsou především o vyprávění příběhu a úzce spolu souvisí. Myslím si, že nejlepší střihači mají blízko k hudebním skladatelům. Možná že neví, jak psát hudbu, mají ale skvělý smysl pro drama, psychologii postav a příběhu. Nejlepší skladatelé jsou pak v podstatě samotnými filmaři. Chtějí vyprávět příběh a ne psát cool hudbu. Hlavním cílem skladatele filmové hudby by vždy měla být snaha podpořit film, ne na sebe lacině upozorňovat. Nejlepší skladatelé toto dodržují.
Spousta filmové hudby dneška je pouze laciným řvoucím plakátem, všechno je to hudba okamžiku, žádná předehra, pouze hlavní část. S tímto přístupem se podle mne stane film mnohem nudnějším a méně zajímavým. Nejnovější móda prostě velí útočit na naše smysly. Filmová hudba je jako ego. Ta, která nepotřebuje neustále křičet „podívej se, tady jsem“, je většinou nejlepší. Myslím, že v životě to platí stejně.
Jedním z dalších slavných hostů Festivalu fantazie bude také návrhář lodí ze Star Wars
Jaký je váš názor na současný přístup k tvorbě filmové hudby, kdy existují obrovské továrny na hudbu jako Remote Control Production, které produkují neoriginální a generické skladby?
Myslím, že už jsem tak trochu odpověděl v předchozí odpovědi (smích). Když to vezmeme jednoduše, klient jde na takové místo s jistotou. Dostane totiž přesně to, co očekává a vyžaduje. Když je to přesně ten styl, který producent nebo režisér vyžadují, nedočkají se žádných překvapení. Velké instantní filmy jsou nám servírovány přesně v tom složení, které odpovídá co možná nejširšímu publiku. Ať už se nám to líbí nebo ne, styl, na který se ptáte, je živý a daří se mu více než dobře. Snaha odchýlit se od tohoto modelu je pro producenty příliš děsivá a nejistá.
Pak jsou tu ale tvůrci, kteří chtějí, aby jejich filmy obstály v dlouhodobém časovém měřítku a nesklouzly do aktuální krátkodobé módní vlny. Film s originálním hudebním podkresem, méně křiklavým a více nadčasovým, obstojí ve zkoušce času a nikdy vám nebude připomínat generický trend, který ovládá současnou filmovou hudbu. Chcete jako filmař zanechat odkaz, nebo vám jde jen o okamžitý úspěch? Záleží jen na vás. Jediná volba vás může nasměrovat absolutně odlišným směrem.
Jako host Festivalu fantazie určitě máte celou řadu oblíbených fantasy snímků s originálními hudebními kompozicemi. Které to jsou?
Určitě je tu spoustu kousků, na které zapomínám, ale první kompozicí, která mě napadne, je úžasná Legenda od Jerryho Goldsmithe, která ale nakonec nebyla použita ve výsledném filmu. Jerryho kompozice byla na úplně jiné úrovni než sázka na jistotu v podobě generické hudby od Tangerine Dream. Tangerine koho? Vidíte, tady se dostáváme k mé předešlé odpovědi.
Který žánr preferujete pro skládání filmové hudby a proč?
Musím se přiznat, že nepreferuji žádný žánr. Rád kombinuji. Vždy, když jsem například komponoval hudbu pro filmy z kategorie děsivých, následovalo něco kompletně odlišného. V poslední době jsem si zamiloval skládání hudby k animovaným filmům. Astro Boy přišel nečekaně a o to více mi navrátil radost a chuť do komponování, kdy můžete využít kompletní spektrum emocí a práci si prostě užít. Byl bych šťastný, kdybych mohl pracovat na podobných dílech pokaždé. Naneštěstí je současný filmový průmysl více o tržbách než o kvalitně odvedené práce. Dokonce jsem viděl několik životopisů skladatelů, kteří měli u názvů filmů, pro které komponovali hudbu, uvedené jejich následné tržby z kin!
Festival fantazie nabídne celou řadu zajímavých prezentací a besed se známými osobnostmi světa fantasy
Jaké jsou vaše chystané projekty, ať už v pozici střihače nebo skladatele?
Když se mě ptáte na tuto otázku, vždy musíte použít jednotné číslo. V současnosti pracuji na novém filmu Bryana Singera Jack the Giant Killer. Na tomto projektu mě čeká více než rok práce, protože ho budu stříhat, skládat pro něj hudbu a zároveň jsem také jedním z producentů. Jak si jistě dokážete představit, za tuto dobu více dokázat nemohu. Ve skutečnosti je to mnohem více práce, než jsem schopen zvládnout. Film bude kombinovat živé herce s motion capture technologií, což je opravdu náročný natáčecí proces. Snímky tohoto typu jsou po střihové stránce během na dlouhou trať až do samotného konce. Jak to všechno zvládnu a zároveň ještě složím hudbu, to mi dělá opravdu starosti. Nejsem si jistý, jestli budu chtít podobný zážitek znovu opakovat. Život by měl být i o něčem jiném než jen o stresu a neustálém nedostatku spánku.
Kteří skladatelé filmové hudby se řadí k vašim nejoblíbenějším a proč?
Je o mně známo, že mým idolem je Jerry Goldsmith. Jeho hudba k filmu Masada se před několika týdny dočkala nového vydání. Masadu považuji za jasný důkaz o Jerryho genialitě, poctivé rukodělné práci a nejvyšším možném standardu komponování. A to se jedná o soundtrack k televiznímu filmu! Prostě úžasné. Samozřejmě jsem pak také fanouškem Johna Williamse, který obecně nastavil úroveň filmové hudby tak vysoko tím, že uchopuje dané téma a dodává mu přesný typ kompozice, která je po většinu stopáže skryta pod povrchem.
Před několika dny jsem sledoval v televizi snímek Patriot, pod nějž se hudebně podepsal právě John. V jedné konkrétní scéně sledujeme skupinku lidí, která je uvězněna v jedné z hořících budov. Většina skladatelů by tuto scénu podbarvila temnou, hrůzu nahánějící hudbou. John namísto toho složil nádherný tragický motiv, který dal celé scéně úplně jiný rozměr. Intelektuální přístup k filmové hudbě je to, co dělá z podobných skladatelů legendy.
Podobným příkladem je také Základní instinkt, který jsem shodou okolností znovu zhlédl chvíli před tímto rozhovorem. Opětovné zhlédnutí mi připomnělo, jak skvěle zde Goldsmith podbarvuje svou hudbou dlouhé scény, zejména tu slavnou výslechovou.
Obecně lze říci, že mám rád skladatele, kteří mají svou vlastní identitu, jako je například John Barry, Ennio Morricone nebo Thomas Newman. Tito skladatelé málokdy spadnou do pasti laciné stylovosti, a místo toho zůstávají věrni svému nezaměnitelnému stylu.
S Johnem Ottmanem hovořil Oldřich Mánert
John Ottman je jedním z nejslavnějších skladatelů filmové hudby a neméně slavným střihačem. Ze vzájemné spolupráce s režisérem Bryanem Singerem vzešla dvojice komiksových filmů X-Men, kultovní Obvyklí podezřelí nebo kritiky uznávaná Valkýra. Mimo této spolupráce se hudebně podepsal například pod Fantastickou čtyřku nebo Astro Boye. Ve filmovém světe je uznáván zejména pro svůj perfekcionismus, s jakým přistupuje ke každému projektu, jehož je součástí.
