Česká stopa v dějinách astronomie není zanedbatelná. O jeden z největších zápisů do historie se postaral Luboš Kohoutek objevem komety století. Ta byla ale nakonec zklamáním. Nebo nebyla?
Luboš Kohoutek 1973. Foto: NASA
Astronom Luboš Kohoutek v roce 1973 pracoval na observatoři v Hamburku, kde hledal především planetky, ale 7. března objevil kometu, která dostala jeho jméno (oficiální označení je C/1973E1). Kometa Kohoutek byla už od svého objevení výjimečná. Především proto, že byla objevena v poměrně velké vzdálenosti od Slunce, což znamenalo dostatek času na pozorování.
Čtěte také: Sluneční soustava v řeči zajímavých čísel a údajů. Co vše v ní najdeme?
Podle jasnosti, jíž dosahovala při svém objevení, se odhadovala na největší a nejzářivější pozorovanou kometu vůbec. Kvůli její hyperbolické dráze astronomové odhadovali její původ v Oortově oblaku, odkud komety většinou přilétají poprvé ke Slunci. Tím pádem mají dost materiálu na odpařování a mohou tak svítit dlouho a jasně. Později, zpětným výpočtem dráhy, byl určen původ komety v Kuiperově pásu, který v době jejího průletu ještě nebyl znám.
„Bude padesátkrát jasnější než Halleyova kometa. Sedmkrát jasnější než Měsíc.“ Tak popisovaly kometu století titulky novin a časopisů.
Kometa byla určena jako dlouhoperiodická s dobou oběhu 150 000 let, která se po posledním průletu zkrátila na 75 000 let kvůli velmi blízkému přeletu kolem Jupiteru, jehož gravitace výrazně změnila dráhu komety. Částečný rozpad komety se vysvětluje právě vlivem působení velké gravitační síly. Což přineslo spoustu nenaplněných očekávání a mnoho zmařených nadějí.
Fotografie komety Kohoutek pořízená observatoří Palomar. Foto: David Darling
Obrovskou popularitu komety zajistil článek z červnového vydání časopisu Time. Psalo se v něm o největší kometě pozorované člověkem, jejíž jasnost padesátkrát překoná Halleyovu kometu a sedmkrát Měsíc. Ve skutečnosti ji astronomové předpovídali jasnost kolem -12 magnitudy, což je přibližně jasnost Měsíce v úplňku, a chvost přes šestinu oblohy. Největší jasnosti dosáhla kometa při periheliu (nejmenší vzdálenost od Slunce), a to -3. Bylo ji tak možné spatři pouhým okem, ale pro většinu lidí byla zklamáním.
Nejvíce zařízení v historii astronomie bylo zamířeno na kometu. Byla pozorována i z kosmické stanice.
Kometa Kohoutek tak nenabídla velkolepou podívanou každému, zato se však stala kometou století pro vědce. Díky objevení komety ve velké vzdálenosti měli vědci dostatek času se připravit na pozorování. Na Zemi byly zaměřovány teleskopy a dalekohledy, NASA však zašla mnohem dále. Vypravila nejprve letadlo Lockheed C-141 s infračerveným teleskopem na palubě. V té době se na oběžné dráze vyskytovala i kosmická stanice Skylab, a tak její třetí posádka dostala za úkol pozorovat kometu století. Kometa Kohoutek se díky tomu stala první kometou pozorovanou z kosmu a nejintenzivněji pozorovanou kometou vůbec.
Kosmická stanice Skylab, která se významně podílela na pozorování komety Kohoutek. Foto: NASA
Pozorování měla ověřit aktuální teorie týkající se komet. Především to, jestli má kometa nějaké pevné jádro, nebo je jen obrovskou koulí špinavého ledu. Pomocí snímků z fotografického aparátu, který snímal kometu v ultrafialovém spektru ze stanice Skylab, bylo potvrzeno, že kometa má okolo sebe obrovské vodíkové halo. Další pozorování vyloučila přítomnost hélia v kometě a vyzařování rentgenových paprsků. Posádka Skylab při periheliu pozorovala takzvaný protichvost, jenž mířil od jádra komety směrem ke Slunci. Tento jev u komety Kouhoutek předvídal další český astronom Zdeněk Sekanina.
Kohoutek, Sekanina a Grygar tvořili celou třídu studentů astronomie na UK. A všichni tři se proslavili.
Kohoutek a Sekanina byli spolužáci na Karlově Univerzitě, do ročníku s nimi chodil ještě Jiří Grygar. Tito tři tehdy tvořili jednu celou třídu oboru astronomie. A všichni tři se proslavili. Luboš Kohoutek objevil 75 planetek, několik komet a je autorem hojně citovaného katalogu planetárních mlhovin. Také je držitelem mnoha ocenění, členem Mezinárodní Unie Astronomů a laureátem ceny Česká hlava z roku 2004. Zdeněk Sekanina je vynikající teoretik, i když je oficiálně v důchodu, pracuje dodnes v Laboratoři pro tryskový pohon v Pasadeně. Je autorem téměř 500 vědeckých prací a také je nejcitovanějším astronomem na světě. Sekanina je autorem projektu Stardust, který měl za úkol posbírat vzorky prachu z komety Wild 2. Jiří Grygar se stal nejznámějším a nejúspěšnějším popularizátorem vědy.
Pohlednice podepsaná Lubošem Kohoutkem. Foto: NASA
Na zájmu médií o kometu Kohoutek se samozřejmě svezly i různé pochybné existence, nejvíce pak skupiny všelijakých proroků a sekt. Jedni tak například kometu považovali za kosmickou loď, která má odnést 144 000 lidí do bezpečí, a začali prodávat jízdenky. A že jich bylo prodáno rovnou tisíc! Další takový, David Berg, předpovídal zkázu Ameriky. Jeho přívrženci se houfně vystěhovávali z amerického kontinentu. Podle něj měla Kalifornie zmizet pod vodou a v roce 1993 předpokládal druhé zjevení Ježíše.
Díky velkému zájmu médií měla kometa vliv i na kulturu. Odkazují na ni především hudebníci.
Naštěstí kometa nepřitahovala jen blázny, ale také umělce. Stala se námětem písní skupin Kraftwerk, R.E.M., Timothy Leary se jí nechal inspirovat v knize Terra II, kterou sepsal se dvěma spoluvězni ve Folsomské věznici. Dokonce se zmínka o kometě Kohoutek dostala také do seriáu Simpsonovi (epizoda Bartova kometa).
Čtěte také: NASA připravuje průzkumnou misi s cílem detailně probádat planetu Jupiter
Kometa Kohoutek sice nesplnila všechna očekávání a nevytvořila velkolepou podívanou, jak slibovala média, pro vědce však byla zásadní. Komety byly do té doby popsané pouze teoriemi, které nikdo neměl možnost ověřit. Tím, jak brzo kometu Luboš Kohoutek objevil, dal svým kolegům dostatek času připravit se a z pozorování tak vytěžit co nejvíce. Proto ji můžeme právem nazývat kometou století.
