Proč právě jim? Protože v tomto čísle se nachází právě povídky z odvětví science fiction. Známé věci – cestování časem, vesmírné výpravy, mimozemská technika. Na klasické fantasy člověk nenarazí. Tito fanoušci by spíš měli trénovat šerm či sedět doma a čekat na Hobita, než číst XB1.
Máte už doma červnovou XB-1? Foto: Martin Koubek, Topzine.cz
Zlatá chobotnice, tak se jmenuje povídka, která ze začátku nevypadá příliš záživně. Ovšem po několika odstavcích se rozjíždí do zajímavého příběhu. Hrdinkou je princezna Áine Lasairíona Devereaux, která se stane královnou alternativní verze Irska. Mimo běžné státnické činnosti má také za úkol schvalovat granty. A jak se asi zachová, pokud přijde vědec hlásící, že objevil možnost cestovat časem do budoucnosti? A jaký vliv bude její nevybouřené mládí mít vliv na její osobní život? Služebně mladá autorka, v našich krajích neznámá Beth Bernobichová, dobře skloubila možnosti alternativní historie i cesty časem, k tomu přidala ženský pohled na věc a trochu vztahů a na konci této novely pokládá zajímavé otázky ústící do nestandardní pointy.
To další autor, Poul Anderson, se pouští do spekulací, jak by to vypadalo na Zemi po návratu kosmické výpravy letící původně kamsi ke vzdáleným hvězdám. Jeho skvělé líčení naší planety přetvořené třemi miliardami let do robotické fauny a flóry čtenář může sledovat ze dvou pohledů. Jednak od obyvatele přetvořené planety, a jednak od lidských průzkumníků, kteří nechtějí opustit sluneční soustavu bez toho, že by stanuli na zemské půdě. V této temné novele však ani pro jednu stranu není Epilog šťastným koncem.
Domácí sci-fi
Ačkoli celkový počet povídek nedosahuje nijak velkého čísla, kvalita je na poměrně vysoké úrovni. A to nejen u zahraničních autorů. Josef Pecimovský také zabrousil do cestování časem. Na začátku je nutno napsat, že by bylo lepší stručný glosář, vysvětlující některé pojmy, umístit na začátek povídky, nejlépe hned u představování osob. I když zase pro některé čtenáře může být zajímavější z popisů situací a chování osob určit, o čem se vlastně mluví. V jakémkoliv případě Věrozvěst z Pompejí zaujme. Sice ne každý musí s některými skutky hlavního hrdiny Trentona souhlasit, spousta čtenářů by nepodnikala takovou riskantní cestu (všichni víme, jak skončili Pompeje) pro šílence a podrazáka, ale kdo může jasně napsat, co se odehrává v hlavě a srdci hrdiny?
Bleskojem je terminus technikus, který si dokáže vysvětlit zřejmě kdokoli. Ve stejnojmenné povídce možnosti takového bleskojemu objevuje partička z nejmenované vesnice. Nesourodé uskupení kamarádů z dětských let drží spolu a každý z nich přispěje svojí troškou do mlýna pro zdárný průběh akce. Ta spočívá v prozkoumání prokletého kopce Hromáku, do něhož usilovně bijí při každé bouřce blesky. Proč tomu tak je nebo jak je možné, že lípa na vrcholku je stále stejná i po několika zásazích, to čtenářům Dana Rusková vysvětluje poutavých stylem. A navíc přihodí i informaci, že blesky nemusejí být jen elektrické výboje, ale mohou znamenat i něco víc.
Zaťukej na dvířka fantazie možná ukazuje na alespoň jednoho zástupce fantasy, ale není tomu tak. Julie Nováková popisuje, co vše se může odehrát v mysli autisty, ale hlavně, co se může stát, když se nějakému nenechavému doktorovi podaří do této mysli vstoupit. Možná by se mělo napsat, že povídka je víc hororová než scifistická.
Publicistika, film, knihy
Článků se nám opět urodilo hojně. Reportáž o Vzkříšení SlavConu, kde byla Františka Vrbenská, ukazuje, že i na Slovensku žijí aktivní scifisté. Zmínkou knihy Prsten od vévodkyně se k nám dostává informace o zrození nového cyklu Kroniky karmínových kamenů, což budou fantasy příběhy z naší historie. Ivan Adamovič vzpomíná na Parcony a seznámení s Ondřejem Neffem, který na něj udělal nemalý dojem.
Velký přehled filmových ztvárnění komiksových hrdinů Marvelu představuje Aleš Smutný. Nevynechal nikoho důležitého, ba dokonce zmínil i některé nedůležité. U filmových zpracování si člověk může notovat při čtení recenzí na Sucker Punch Zacka Snydera, Zdrojový kód a nebo samotného boha hromu Thora.
Z knižních recenzí má čtenář trošku rozpačitý pocit. Vyloženě bombu nenajde, náběh na ni má Limit od Franka Schätzinga nebo Luminos od Graga Egana. Za vyložený klad je nutno brát vysoké zastoupení českých autorů. Celých šest knih z tuzemských per už tu dlouho nebylo.
Jako specialita na závěr na každého čekají dva články o komiksech. Prvním z nich je Encyklopedie komiksu, v níž se nalézá poctivá práce mapující český komiks v letech 1945-1989, druhým pak Green Lantern:Tajemství původu o nejmocnějším ochránci mezihvězdné policie, který u nás vyšel poprvé.
Červnové číslo XB-1 nezklamalo. Celkově stojí na velmi vysoké úrovni. Pokud člověk opravdu starým mečem nerozbíjí televize a mikrovlnky a scifista pro něj není nejhorší nadávka, stojí mu za to se do stánku s novinami aktivně podívat. Slovem aktivně je myšleno samozřejmě s penězi a touhou zakoupit XB-1.
