Vtipná a originální kombinace klasické hry a pití se hodí nejen na Silvestra. O zábavnosti a kvalitě deskovky Člověče, napij se! svědčí jak velká oblíbenost, tak poptávka. Pouhý popis principu hry by již nebyl novinkou, řeč proto bude tentokrát o menších či větších rozdílech v jednotlivých pokračováních. Názorná ukázka jistě ulehčí rozhodování při výběru ideální varianty.
Porovnávat první díl Člověče, napij se! s druhým není velký problém. Dnes se prodávají v krabici oba dohromady. Obě verze se nacházejí na jedné hrací desce, každá po jedné straně. Rozdíl je patrný na první pohled, a to ve tvaru cesty. Má to své opodstatnění. V první verzi jsou čtyři hospody a čtyři domky. V druhé vyrážejí všichni z jediné krčmy a dalo by se říci, že končí v jedné vesnici.
Políčka se symboly K se vyskytují v obou verzích a většina úkolů je pro oba díly totožná. Ovšem celkem pochopitelně se najde v druhém vydání o něco více nových zadání, a naopak některá políčka a zákoutí z prvního dílu chybí. Jinými slovy má každý díl ta svoje speciální pole. Konkrétněji, v první verzi může hráč zabloudit v lese, zahučet do bažiny, dostat se na záchytku, v druhé až na hřbitov, do skruže nebo do kravína.
V druhém pokračování hry Člověče, napij se! představují novinku zlatě a černě orámované karty s úkoly. Ty se na rozdíl od obyčejných hned nevracejí zpátky do balíčku, ale hráč si je může, nebo musí po určitou dobu nechat u sebe, pokud si je vytáhne. Zlatě orámované karty znamenají jisté výhody a černá je jen jedna, a to Černý Petr. Jak naznačuje obrázek, hráč s touto kartou musí na konci hry na všechny ostatní spoluhráče vystrčit holý zadek. Avšak samozřejmě má hráč možnost výběru jiného úkolu, pokud by ho tento pohoršoval.
Černého Petra se lze v průběhu hry zbavit, avšak pouze tak, že se hráči podaří dostat se na komín, nebo do orlího hnízda.
První a druhý díl hry mají společný jistý vesnický ráz. U dalších pokračování už je tomu jinak, protože nelze zapomínat na to, že hospody se nachází i v ruchu velkoměsta. Metropole jsou zpravidla rušnými a chaotickými místy, a tak není divu, že i hra Člověče, napij se 3! na první pohled působí nepřehledným a přeplněným dojmem.
Pro dnešní cesty v reálu jsou namísto křižovatek typické kruhové objezdy, a proto se hráči v městské verzi setkají na své trase s tímto zlepšovákem poměrně často. Jak tomu bývá zpravidla i ve skutečnosti, může jedinec hodně času ušetřit, nebo naopak ztratit.
Hráči se mohou těšit na některé nové a originální karty s úkoly. Mezi nimi například na žolíka nebo malou satisfakci pro smolaře v lásce. Pozadí na zadáních pochopitelně koresponduje s celkovým vzhledem hry a rub karet tentokrát zdobí více barev. O něco detailněji jsou vykreslené i líce úkolových karet. Hezky to může člověk vidět například na úkolu „jedno kolo kvákej“, kde kreslíř vtipně přimaloval k žábě ještě malou figurku, která si zacpává uši.
Čtvrtý díl, alias VIP opět hráč najde pohromadě se třetí verzí v jedné krabici na druhé straně hrací desky. Od všech předchozích se liší hlavně ve dvou věcech. Nemá tentokrát složitěji propojenou trasu, vede pouze jedním směrem. Úkolových karet je o dost méně a i velikostně jsou menší. Hráč na ně může narazit po cestě jako na dárečky. To ale neznamená, že by VIP hra byla o různé vypečené úkoly chudší. Pouze je hráči najdou napsané přímo v políčkách trasy.
Důležitou změnu představuje prostředí Člověče, napij se VIP. Tentokrát se hráči nenacházejí ani v lese, ani ve vesnici či ve městě, ale přímo v konkrétní hospodě. Je zde skutečně rušno a živo, jak lze usuzovat z kupy doprovodných obrázků a zároveň vtipů. Na průběh hry nemají kresby vliv, ale vhodným způsobem přispívají k ještě větší zábavě.
I veškeré předchozí díly doprovází velmi vtipné kresby, o textovou část je však doplněna pouze čtvrtá VIP verze. Nedá se říci, že by to způsobovalo u dřívějších Člověče velkou vadu na kráse, úsměv na tváři totiž dokážou vyvolat snad všechny z obrázků.
V počátečních dvou dílech působí kresby přehledněji a mohou tak na první pohled lákat více, než do šeda laděná a graficky přehlcená třetí verze. Pokud si však člověk prohlédne hrací desku zblízka a pozorněji, zjistí, kolik detailů a různých situací je v ní obsaženo. Potom si nepomyslí jistě nic jiného, než že si autor hry musel dát velkou práci.
Jaké shrnutí z toho vyvodit? Jistě takové, že žádný z dílů není nudný a jednotvárný, nýbrž všechny mají své specifické a zajímavé prvky. Snad jen první verze trpí malým mínusem v nejmenším rozsahu hráčů. Jiná negativa nejsou patrná a konečný výběr záleží již čistě na osobních preferencích a dojmech.
Název hry: Člověče, napij se! (1, 2, 3, VIP)
Typ hry: Desková, společenská
Výrobce: Richard Pilgr
Doporučená cena: 250 Kč
Počet hráčů: 2-8
Hrací doba: různá; střední i dlouhodobá (40 – 160 minut)
Doporučený věk 18 +
Hodnocení: **** 90%
Klady:
Jednoduchá pravidla
Humorný vzhled od známého českého kreslíře
Řada zábavných úkolů
Dynamičnost
Nepředvídatelnost
Zápory:
Pro někoho nelibé obrázky a asociace alkoholismu