Veletrh her a fantastiky PragoFFest, který proběhl na přelomu ledna a února na pražských Hájích, přinesl mimo jiné i program pro začínající autory. Co jim poradil Míla Linc z Městské knihovny v Praze a Karel Doležal z portálu Triumvirát?
Jak se vyvarovat chyb při psaní, radili zkušenější na festivalu PragoFFest 2014. Foto: Chris Greene, sxc.hu
„Nespoléhejte na to, že čtenář je idiot.“ Tak znělo na PragoFFestu hlavní motto jedné z přednášek pro pisatele, kteří to jednou chtějí někam dotáhnout. Podle Karla Doležala by se autoři měli snažit, aby jejich příběh byl maximálně reálný. V příbězích by se například měly dodržovat fyzikální zákony, což začátečníci po vzoru amerických akčních filmů vždy nedělají.
„Pokud fyzika ve vašem světě funguje jinak, čtenáři to musíte říct,“ doplnili zkušení autoři. Při hodnocení literárních soutěží si prý častou rvou hlavy nad příběhy, kde hlavní hrdina spadne z třetího patra na ulici, vytvoří drobný kráter včetně tlakové vlny a odejde, jako kdyby se mu nic nestalo. Takový protagonista, který má navíc zřejmě váhu několik tun, by se podle nich měl spíš hlásit v márnici než na bojišti. Nad takovými detaily by proto autoři měli přemýšlet. A taky si všechno vygooglit.
Limuzína v čele armády tanků
Psát některé scény na efekt je nutnost. I ty by ale měly mít svou logiku. „Pokud chcete psát film ve 3D s promakanými efekty, nepište povídku,“ přimlouvá se Doležal, který na internetu vystupuje pod přezdívkou Sikar. Podle něj například neexistuje, že by si hrdina během 10 sekund navlékl zbroj a šel bojovat.
I velké filmové střety armád prý nejsou vždy zcela reálné a stejně tak nelze napsat, že prezident v povídce potká hlavního hrdinu, který rozvracuje jeho režim. Hlava státu by místo toho použila spíš tajnou službu nebo řadové úředníky. Podobně by se prezidentská limuzína asi těžko postavila před armádu plnou tanků, aby je vedla do boje. I takový Miloš Zeman je jednoduše příliš důležitý na to, aby se nechal zabít v první linii.
„Nejsi Tolkien, nech hobitky na pokoji!“
Originalita se cení. Pokud si chcete napsat řadový fantasy příběh, připravte se na to, že s ním nikde neprorazíte. Není třeba si vymýšlet nereálné fiktivní světy, ale vykrádat cizí světy také není košer. Tedy pokud nemáte ambice psát jen fan fiction, kterou nikdo nepublikuje.
A když už se rozhodnete, že se váš příběh nebude odehrávat v Čechách, ale v atraktivnějším exotickém prostředí, zamyslete se nad tamější atmosférou a zvyklostmi.
„Miluju povídky, kde si muslim dá na Středním východě k obědu knedlo vepřo zelo,“ říká Doležal. Stejně tak chleba, na jaký jsme zvyklí v Česku, budete mít problém za hranicemi sehnat. Občas už i třeba na Slovensku.
Důležitost betačtenáře
Všem podobným chybám se dá zabránit tím, že než povídku publikujete na internetu nebo pošlete do literární soutěže, dáte ji přečíst někomu, kdo vám ji zkritizuje. Často takoví lidé odhalí důležité chyby, kterých byste si vy sami ani nevšimli. Podobnou službu poskytuje například i Triumvirát, jehož je Karel Doležal členem.
