Václave Vrane, Václave Vrane, co se s krvácející Prahou stane? Před hlavním hrdinou plánované trilogie Městské války spisovatele Pavla Renčína leží úkol hodný opravdového hrdiny. Pronásledován vražedným démonem i brněnskými agenty musí najít ztraceného rytíře Bruncvíka, jedinou naději Prahy. A Rada měst se nezadržitelně blíží.
Runový meč postává nedaleko mostu přes řeku Svratku na hranicích Čech a Moravy, na moravské straně, z české strany mostu přichází Zlatý kříž. Oba se sejdou nad prostředním z pěti pilířů a uctivě se ukloní.
Zlatý kříž: Ahoj, bratře. (Usměje se)
Runový meč: (Chladně) Též tě zdravím. Máš svou zbraň?
Zlatý kříž: Samozřejmě. (Významně si poklepe na hrušku meče zavěšeného u pasu)
Runový meč: Dejme se tedy do toho. Kdo první vyšlápne z mostní konstrukce, prohrál.
Zlatý kříž: (Kývne a tasí)
Runový meč: (Tasí a provede první testovací výpad)Vzpomínáš na Vrana?
Zlatý kříž: (Lehce útok bratra odrazí) Na toho ufňukance, co raději chodí bez trenýrek, aby si je nemusel pořád prát?
Runový meč: (Třikrát rychle švihne) O kom to tady mluvíš? Z Vaška už je dávno hrdina.
Zlatý kříž: (Ustoupí před bratrovým útokem o pár kroků zpět) Asi jako ze mě ponožka, co? (Provede první nebezpečnější výpad)
Runový meč: (Vrátí mu útok dvojnásobnou silou) Kdybys věděl, čím vším si musel projít, ani bys necekl. Pro Prahu je ochotný obětovat i vlastní život.
Zlatý kříž: (Pátrá očima po zbroji soupeře) Jó? A co tak zázračnýho to… jako dělá?
Runový meč: Společně s Dodnarem se vplíží až do Brna, aby konečně našel Bruncvíka a přivedl ho do Prahy.
Zlatý kříž: S tím irským zrzounem, co by v pití porazil i českou reprezentaci pivařů? (Rozesměje se na celé kolo)
Runový meč: (Prudce bodne) Kušuj!
Zlatý kříž: (Vyhne se výpadu jen o vlásek, zvážní) Vypadá to, že jsi lepší, než jsem si myslel.
Runový meč: To si piš! A rychlejší! (Sérií útoků na hrudník zažene soupeře až na úroveň druhého pilíře)
Zlatý kříž: (Ustupuje, ale brání se bezchybně) Rychlejší? Ale za jakou cenu? (Akrobatickým skokem se dostane vedle Runového meče a švihne po bližším stehně)
Runový meč: (Stěží kryje a odskočí od soupeře až ke kamennému zábradlí)
Zlatý kříž: Vypadá to, že ti chybí jazyková poetika, tolik vlastní pro naše starší příbuzné, nemyslíš? (Saltem se dostane až na úroveň Runového meče)
Runový meč: (V mžiku oka podběhne pod Zlatým křížem a v otočce švihne, poprvé trefí)
Zlatý kříž: (Dopadne, zraněná noha poklesne)
Runový meč: Něco za něco, bratříčku. Možná už v sobě neskrývám tolik jazykové krásy, co ty, zase jsem ale svižnější a výpravnější. (Rozmáchne rukama ve všeobjímajícím gestu)
Zlatý kříž: (Začíná se potit, páchne pražskými ulicemi a kanály) Ale nejsi tolik Renčínův. (Procedí mezi zuby)
Runový meč: Ale jsem. (Usměje se) Něco jsem sice z něho ztratil, hodně ale taky získal. Jsem přístupnější čtenářům víc, než jsi kdy mohl být ty. (Z těla se místo štiplavého potu šíří pach spáleniny masa, ale i vůně moravských vesnic)
Zlatý kříž: (Oddechuje) Cítím, že už tolik nevoníš po městské fantasy.
Runový meč: (Povzdechne si) Možná. Alespoň nejsem svázaný na jediném místě jako ty. Můj příběh má větší zátah. Podívám se na pěkný kousek republiky. To je slušná cena za částečnou ztrátu tvého oblíbeného žánru, co říkáš?
Zlatý kříž: Pravda. (Teprve teď si povšimne, že jeho bratr je mnohem přitažlivější než on sám) A taky jsi jistě potkal celou řadu živých měst, viď?
Runový meč: (Zašklebí se) To víš, že ano. Polobožská stvoření jsou úžasná. Kam se hrabeš ty se svými mluvícími kocoury. Tohle jsou nejrealističtější obrazy svých vlastních obyvatel. Kam se na ně hrabe zrcadlo. Dokážu obsáhnout situaci v tuzemsku lépe než kterýkoliv deník. Ale dost tlachů, braň se! (Švihne po zraněné noze)
Zlatý kříž: (Nastaví ráně meč, odrazí protivníkův a bodne) Máš ale i své chyby!
Runový meč: (Nestačí ráně úplně uniknout, z levého ramene stéká krev k zemi) Jaké?
Zlatý kříž: Občas moc mluvíš. Všechno vysvětluješ, jako by to bylo zapotřebí. Mnohdy ale není. (Znovu zaútočí)
Runový meč: (Kryje, ale ustupuje zpět k moravské straně mostu) A jak mám sakra vědět, kolik toho jednotliví čtenáři vědí? Něco jim prostě musíš vysvětlit. Nezapomeň, že jejich znalosti se můžou dost lišit.
Zlatý kříž: (Tlačí soupeře na Moravu) Jak myslíš.
Runový meč: (Rychlým pohybem naznačí úder na hlavu, v poslední chvíli strhne meč k pasu)
Zlatý meč: (Uskočí, ale čepel se otře o jeho bok, rána krvácí)
Runový meč: (Prudce oddechuje) Vidíš? Tomuhle říkám překvapení. A v rukávu jich mám ještě několik.
Na scénu vplouvá Recenzent
Recenzent: (Proplouvá na kánoi pod mostem) Pozor na bagristu Wojtu Biehunka ze strany 271!
Zlatý kříž: (Pohlédne k vodě)
Runový meč: (Vyrazí mu zbraň z ruky a v mžiku na ni stoupne)
Zlatý kříž: (Zděšeně) Co to…?
Runový meč: (Posmívá se) Tak kdo je lepší teď, bratříčku, co?
Zlatý kříž: (Skloní hlavu) Uznávám. Vyhráls.
Runový meč: (Vítězoslavně) To bych řekl. (Zvedne bratrův meč a hodí jej směrem k Čechám)
Zlatý kříž: (Vykročí z mostu, čímž potvrdí svou prohru, zvedne svůj meč a poté se otočí na bratra) Ale počkej, až se narodí ten nejmladší. Na toho ti tohle umění stačit nebude.
Runový meč: Nejspíš. (Kývne na znamení souhlasu) Ale do té doby jsem tím lepším já. (Odchází)
Název: Runový meč
Autor: Pavel Renčín
Obálka: Jiří Husák
Počet stran: 312
Vydalo: Argo, Praha 2009
Doporučená cena: 298 Kč
Hodnocení: **** (80%)
