Nejen o proslulém chrámu, ale i o národech jako Řecku, Římě, Persii, rozličných bozích a polobozích, sloupech, obětinách a kořistech, o tom všem a dalším je nová desková hra Pantheon. Uctivá nabídka, není-liž pravda?
Obal hry Pantheon, Foto: Petra Vlková, Topzine.cz
Jeden by řekl, že strategických deskovek už vyrostlo jako hub po dešti, druhý, že jich není nikdy dost. Někoho odrazuje složitě vyhlížející systém hraní, jiný rád využívá možnosti budovat civilizace, obchodovat a šířit další ušlechtilé zájmy. Nikde však není dáno, že Pantheon nutně ocení pouze zkušení stratégové. Samotná starověká tematika představuje i pro neznalé návnadu na udičce, kterou do hráčských vod nadhodila společnost Mindok. Teď jen, jestli se má rybka bát hořkého jádra, nebo zda-li bude lákavá chuťovka stejně tak mňamózní, jak vypadá.
Tradiční náhled na to, co přibližně čeká na hráče po rozbalení hry
Protřelým hráčům deskovek tohoto typu se nedá upřít jistá výhoda. S velkou pravděpodobností se rychle zorientují v materiálu i pravidlech a budou se moct hned pustit do soupeření. U jedinců, jež se podobným hrám dosud vyhýbali, není vyloučeno, že uběhnou dva celé večery, než pochopí, co je co, k čemu vlastně a jak to tedy chodí. Ne, že by byl autorův záměr někoho podceňovat, ale už jen obsáhlý výčet všech hracích komponent a několikastránková pravidla formátu A4 věru vzbuzují respekt. Každopádně jde o prvotního strašáka, nad kterým když člověk zvítězí, nemusí se s ním víckrát otravovat.
Hrací deska jako mapa tamější doby
Teď o co běží. Hráč vyhraje, když získá nejvíce bodů. Přináší je polobohové, bohové i s různými dalšími výhodami, postavené sloupy a konečné tahy při uzavírání epoch. Svým způsobem nic složitého, stačí se honit za zmíněnými cíli. Ale samozřejmě i k těmto cílům vede ještě více či méně trnitá cesta, vlastně hned několik cest. Přízeň polobohů si může hráč vydobýt i relativně náhodně v rámci ulovení kořisti, bonusového žetonu, či výhody některého z bohů. U samotných bohů je to obdobné, ale ti se navíc rádi nechají uctít kartami nebo žetony obětin. To konečně patří mezi základní způsob jejich získávání a též hlavní principy hry. Sloupy, mají-li je hráči na skladě, se mohou stavět pouze na místech určených a konec epochy nastane v případě, že byli uctěni tři bohové nebo uloveny tři kořisti.
Příklad uctění boha ve hře Pantheon
U epoch radno ještě chvíli zůstat. Musí jich uběhnout šest, aby člověk došel až do konce. V každé epoše hrají soupeři vždy za jeden společný národ, nikoli tak, že si řeknou: já si zabírám Římany a já Řeky. Národů je více než epoch, takže se všechny během hry nevystřídají. Hráči si je před každou epochou losují a zároveň s nimi i jejich specifické výhody. Také se s epochami pojí počty. Po třetí a konečné se sčítají body, a s každou zvlášť roste hodnota získání boží přízně.
Po uběhnutí tří epoch je na řadě první sčítání
Dost však překladu pravidel. Ve hře Pantheon mají soupeři jinými slovy slušnou řádku možností, na co se zaměřit. Zda-li nakupovat, strategicky shromažďovat, pochodovat různými směry, či různě kombinovat bonusy. Deskovka nepostrádá smysl, nabízí zajímavý a různorodý průběh a když se do toho hráč dostane, rozhodně se zabaví. Pravda, že ho může otrávit, když bude dokola prohrávat, ale to už je zase o něčem jiném.
Přibližná výbavička jednoho hráče
U starověkých chrámů a sloupů si člověk představí důstojně vyhlížející stavební materiál, nejčastěji asi mramor. Hráč se musí spokojit s dřevem, což ale není taková prohra. Plast by se i vzhledem k tematice rozhodně hodil méně. Dřevěné části hry působí hlavně symbolicky, papírový a kartonový zbytek to z estetické a grafické stránky dorovnává. Nezapomnělo se na detaily, jako například na soulad počtu nakreslených obětin s číslem jejich udávané hodnoty. I náznaky řek a říček lze najít na hrací desce alá tehdejší mapě. Výrobcům nelze upřít, že si s hrou dali velkou práci, která nevyšla v niveč.
Výsledky několika pohybových akcí
Na otázku, jak moc je tedy Pantheon složitý, existuje nejednoznačná odpověď. Že by byl vyloženě jednoduchý, se říct nedá. A při tom množství všech částí, možností, kombinací a výhod hráč nejednou narazí na kolizi, kterou pravidla neřeší. Ono však těžko jde zachytit úplně vše, navíc tak, aby to pro jedince bylo stále co nejpřehlednější. Když něco nelze v pravidlech dohledat, snadná pomoc. Spoluhráči mají pusu, můžou se domluvit na vlastním postupu.
Každý národ skrývá své výhody
Co tedy deskovce vyčíst? Lze vůbec u strategických her kritizovat vyšší náročnost a složitost? Bezpochyby to je u Pantheonu asi nejvýraznější zádrhel, který s sebou přináší nároky na čas při poznávání a vysvětlování nováčkům, ale i při přípravě hry a během jejího klasického průběhu. Má to zase tu výhodu, že hra tak brzy neomrzí, protože to zkrátka nestihne.
Náhled na připravenou hru Pantheon
Možná by mohlo být něco v pravidlech srozumitelnější, ale ani to v konečném důsledku nebrání solidní partičce jak s mladší, či naopak starší generací. Určené věkové rozhraní není zavádějící. Pozornost tedy postačí zaměřit na výběr vhodné chvíle a bezpochyby místa, jelikož Pantheon se vyznačuje slušným objemem. Zvláště při jakémkoli převážení si hráč jistě rozmyslí, zda přibalit ještě jednu igelitku nebo zabrat kus místa v nikoli malém báglíku.
Tak, co teď? Nakupovat nebo pochodovat?
Nějaké shrnutí? To se hodí, ne všichni mají vždy čas a chuť číst dlouhé texty a větvené fráze. Zkrátka; grafika, materiál a nápad dobrý, celkové zpracování taky, plusy jsou zjevné a mínusy nijak závratné. Vyplývá z toho doporučit, zkusit.
Název hry: Pantheon
Typ hry: Desková, strategická
Výrobce: Mindok, Hans im Glück
Dovozce pro ČR: Mindok
Doporučená cena: 700 Kč
Počet hráčů: 2 – 4
Hrací doba: 60 – 140 min
Doporučený věk: 10 +Hodnocení: **** (80 %)
Klady:
Procvičuje strategické myšlení
Atraktivní tematika
Vysoká variabilita průběhu a tahů
Pěkné zpracováníZápory:
Vysoké nároky na čas
Složitost systému hraní
Obtížná skladnost
