Kdo z našinců by si nevzpomínal na pohádku o neposlušném Smolíčku pacholíčkovi? Stejnojmenná hra nejednomu člověku zábavnou formou osvěží paměť a na chvíli ho vrátí do bezstarostného dětství.
Staronový obal hry, Foto: Petra Vlková, Topzine.cz
O co ve hře Smolíček Pacholíček jde? V první řadě o to vcítit se do role paroháče. Teď by se nejspíš mohl leckdo urazit nebo namítnout, jestli jsem si náhodou nespletla hru pohádkovou s nějakou sprostonárodní. Význam slova je nicméně zcela správný, protože hráč skutečně začíná jakožto jelen se zlatými parohy a jeho úkolem není nic jiného, než najít v lese schovaného Smolíčka.
Jen s tímto vysvětlením se však nelze spokojit. Podíváme-li se na systém hry pozorněji, dojdeme k závěru, že jeleni se ve hře vyskytují vlastně dva a ještě je zapotřebí jedna Jezinka. Tedy minimálně tři hráči, z nichž dva (jeleni) hledají Smolíčka a jeden (Jezinka) má za úkol schovat jej na začátku někam mezi květinky, berušky a houbičky. Po zbytek hry už hráč Jezinka zůstává de facto neaktivní, pouze přihlíží průběhu hry a bere k sobě kloboučky úspěšných hráčů.
Deskovka Smolíček Pacholíček po rozbalení
Kloboučky tvoří jednu z významných herních komponent – schovávají se pod ně všechny ostatní prvky. Vyjma muchomůrky se za každou ukrytou věc přičítají plusové body. U kloboučků a prašivek je tomu naopak. Konkrétně za Smolíčka si hráč bude moci připsat tři body, za každou berušku a hříbek dva a za květinku různé barvy jeden bod. Muchomůrka dva body naopak odečítá a klobouček strhává po jednom bodu.
Tohle asi nebude Smolíček
Hra by měla však trochu divný a nejspíš i chaotický ráz, kdyby hráči sahali pod kloboučky, jak se jim zlíbí, a stejně tak i brali, co je napadne. Existuje tu proto ještě jedna komponenta, a to kostka. Ne však ta klasická s čísly od jedné do šesti, ale pohádková s obrázky hracích květinek, berušek a houbiček. Hráči s ní jeden po druhém hází a snaží se uhodnout, pod kterým kloboučkem může být věc, jejíž symbol na kostce padl. Pokud jsou úspěšní, mohou si úlovek vzít k sobě a klobouček dát Jezince. Pokud ale například namísto berušky narazí na hříbek, nechají ho stát na místě a klobouček si vezmou k sobě. Všechny nuceně odložené poklady se vším, co na hrací desce zbývá, spadá na konci hry do vlastnictví hráče Jezinky, takže ani on není od závěrečného bodování oproštěn. A kdy že k tomu konečnému sčítání a odečítání vlastně dojde? Jak jinak než poté, co je nalezen Smolíček pacholíček.
Skoro vše, co patří ke hře a její desce
Každý však jistě tuší, že to nemusí tak dlouho trvat. Nejen z tohoto důvodu se doporučuje opakovat hru alespoň do té doby, než se prostřídají všichni hráči v roli Jezinky, tedy minimálně třikrát. A teprve potom vyhlásit to pravé a finální vítězství.
Nyní trochu z jiného soudku. Hra Smolíček pacholíček má skládací, a přesto nepříliš velkou hrací desku z kartónu čtvercového tvaru. Co se týče materiálu ostatních herních komponent, dvanáct květinek je z plastu a zbytek miniatur ze dřeva. Dřevěné příslušenství působí svým zpracováním i zabarvením velice věrohodně a vydařeně, paradoxně snad až na Smolíčka, kterého si leckdo dokáže představit mnohem lepšího.
Tady ho máme…
Ale bylo by vhodné brát ohled na to, že hra, o které jsou tyto řádky, nepatří mezi žádné výplody moderní doby. Rozhodně je starší než já (autorka článku) a možná ještě o slušnou řádku let k tomu. Tudíž by skoro nebylo divu, kdyby měla podobně nešťastný osud, jako třeba Lovci pokladů. Nejen hráče mé generace jistě příjemně překvapí, když naleznou v obchodech tuto hru nejen bez změněného názvu, ale i v původním obalu (to je podle mého dosavadního porovnávání co říct). Však je také škoda zasahovat do díla pana ilustrátora, Jiřího Wintera Neprakty, známého a skvělého kreslíře, který například často výtvarně doprovázel knihy vynikajícího spisovatele Miloslava Švandrlíka.
Bez květinek se pravé vítězství neobejde
Mylně jsem se domnívala, že výrobce odvážně pokračuje s ryze původním stylem a grafikou. S kapkou nostalgie nutno podotknout, že veškerý hořejší popis se týká již neprodejného a starého vydání. Nový Smolíček pacholíček má opět zcela jiné výtvarné, tvarové i materiální provedení prvků, například veškeré dřevěné, tvarově realistické houbičky a berušky nahradily kartónové placky. Na druhou stranu, o trochu líbivější a svému názvu podobnější jsou kloboučky. Celkově je rozhodně dobře, že po společnosti Tofa (která je v likvidaci) vzala Smolíčka pacholíčka pod svá křídla společnost Efko, která hru i po tak dlouhé době drží při životě.
Název hry: Smolíček pacholíček
Typ hry: Desková, dětská, rodinná
Výrobce: Tofa (Efko)
Doporučená cena: 200–320 Kč
Počet hráčů: 3–5
Hrací doba: 15–40 min.
Doporučený věk: 3 +
Hodnocení: **** (70 %)
Klady:
Milá pohádková tematika
Napínavost
Charakter objevování
Hezké zpracování komponentZápory:
Krátká hrací doba
Pro někoho příliš dětský charakter hry
