Kdo by neznal depresivního robota Marvina nebo betelgeuzana Forda Prefecta. Postavy Stopařova průvodce po Galaxii jsou dnes již notoricky známé všem příznivcům sci-fi. Kolik toho ale ví čtenáři o svém oblíbeném autorovi a pozadí vzniku této světoznámé série?
Douglas Adams Zdroj: easyquestion.net
Stopařův průvodce po Galaxii se dá s ledovým klidem zařadit mezi kultovní sci-fi série. Adamsova trilogie v pěti dílech se velice rychle stala oblíbenou knihou nejen mládeže, ale i dospělých. Není to jen tak obyčejná sci-fi kniha o vesmíru – je plná humoru a absurdních situací i postav. Do hlavy se člověku ale vkrádá, jak někdo něco takového vymyslí?
Sám Douglas Adams tvrdil, že nápad k napsání Stopařova průvodce mu vnuknul jeden opilý večer v rakouském Innsbrucku. Při cestování po cizích zemích se dostal do rakouského města, kde nebyl schopný se s nikým domluvit – obyvatelé byli prý hloupí, hluší nebo prostě rozumět nechtěli. Frustrovaný a opojený se vydal přespat do nedalekého pole, kde ho (na základě příručky Stopařův průvodce Evropou) napadlo napsat vlastního průvodce. A to po Galaxii. Jestli je ta historka pravdivá nebo ne, se dá říct jen těžko, protože i sám Adams tvrdil, že víc než samotnou vzpomínku si pamatuje vyprávění onoho příběhu.
Z rozhlasové hry knihou
Původně Stopař vznikl jako rozhlasová hra pro rádio BBC. Ta byla poprvé vysílána v březnu roku 1978. Měla dvě „fáze“ (primární a sekundární), jež obsahovaly šest a pět „veršů“. Spolu s Douglasem Adamsem se na jejich vzniku podílel i John Lloyd, spisovatel a televizní producent. První čtyři verše primární fáze byly nakonec použity pro vznik stejnojmenné novely, která vyšla v říjnu v roce 1979. Již o rok později sám autor začal usilovat o převedení knihy do filmové podoby. Poprvé se mu to povedlo už roku 1981, kdy se Stopař objevil jako šestidílná série stanice BBC. Pořádné filmové adaptace se Douglas Adams již nedočkal. Disneyho zpracování vešlo do kin roku 2005, tedy čtyři roky po Adamsově smrti.
Notoricky známá byla u Adamse jeho nedochvilnost, co se uzávěrek týkalo. Třetí díl Stopaře dopisoval zavřený se svým vydavatelem v hotelovém pokoji. Asi to byla jeho jediná kniha, která vyšla včas.
Kromě Stopařova průvodce se Douglas Adams podílel i na dalších kultech jako je například Doctor Who – britský televizní sci-fi seriál – nebo Monty Pythonův létající cirkus. Napsal také knihu Holistická detektivní kancelář Dirka Gentleyho, podobně humoristickou sci-fi z detektivního prostředí. Tento román měl mít i pokračování, které však Adams už nestihl dopsat – vyšlo jako torzo spolu s dalšími pozůstatky po autorově tvorbě ve sbírce Losos pochyb.
Asi každý fanoušek Stopařova průvodce po Galaxii ví, že původně zamýšlená trilogie se rozrostla do pěti dílů, Adams ji navíc zamýšlel završit závěrečným šestým. Bohužel roku 2001 zemřel na infarkt a ze šestého dílu si můžeme přečíst pouze jedenáct kapitol. O dokončení série se však pokusil Eoin Colfer knihou nazvanou A ještě něco. Kniha byla přijata se smíšenými ohlasy –není to oblíbený Douglas Adams, ale to po Colferovi, který stojí za oblíbenou dětskou sérií Artemis Fowl, ani nikdo nemohl chtít.
Na počest svého oblíbeného autora slaví fanoušci každého 25. květnaRučníkový den. Hlavním pravidlem je nosit ručník – a to viditelně. Ručník je totiž podle Adamsových knih to nejdůležitější, co každý stopař vlastní!
O co vlastně jde?
A teď konečně ke knize samotné. Stopařův průvodce po Galaxii vypráví spletitý příběh zodpovězení otázky života, vesmíru a vůbec. Nebo spíš zjištění správné otázky k číslu 42, které jako konečnou odpověď na všechny problémy existence propočítal druhý největší počítač vesmíru. A proto je tu Země – aby její nahodilý mechanismus života otázku vyprodukoval. Vogoni planetu ale zničí těsně před tím než otázka vyjde najevo. A tam začíná příběh – Arthur Dent je svým mimozemským přítelem Fordem Prefectem zachráněn ze Země těsně před jejím výbuchem. Arthur se dostává do vesmíru a putuje od jednoho dobrodružství k druhému. V jeho příběhu hrají roli i další postavy – Zafod Bíblbrox na jeho ukradené lodi Srdce ze Zlata, krásná poslední pozemšťanka Trillian a depresivní robot Marvin.
Styl i profily postav odpovídají žánru humorné sci-fi s absurdními prvky, o který se Adams pokoušel. Arthur Dent se jako pozemšťan stále diví, pokládá otázky, které ostatní považují za hloupé nebo nesmyslné. Zafod i Ford jsou prohnaní ale neméně vtipní chlápci – jejich průšvihy přináší do děje další a další vtipné situace a zápletky, se kterými se všichni musí vypořádat. I Trillian působí jako kariéristická potvora, která si jde tvrdě za svým.
Stopařův průvodce se stal kultem z mnoha důvodů. Douglas velmi dobře pracuje s absurdním humorem, žánr sci-fi mu umožňuje vymýšlet situace, které by normálně neměly ani pointu ani řešení. Jedním z mnoha plusů série byla také ona tajemná odpověď a otázka života, vesmíru a vůbec, která čtenáře stále nutila se ke knize vracet a konspirovat. Autorova předčasná smrt však způsobila, že toto hledání bude asi nekonečné.
