!Recenze PC hry!Po dlouhých peripetiích ji tady konečně máme. Neaspiruje na hru roku, nesnaží se hýbat základy žánru. Je prostě taková, jakou ji fanoušci čekali zhruba v roce 2002. Čtěte recenzi hry Duke Nukem Forever!
Jsem zpátky a mám nabito Zdroj: foto Roman Šeiner
Upřímně, asi by došlo k hromadné sebevraždě starších hráčů, kdyby se celý koncept Duke Nukem: Forever otočil směrem totálních inovací a snažil se prorazit s něčím novým. Nenajde si asi tolik nových hráčů jako třeba Call of Duty série, ale čert to vem, tady jde o klasiku, která se dneska už nevyrábí.
Zapnout poklopec a nabít
Vymočit, vzít dvouhlavňový Devastator a zabít Cyclopa. Plná verze začíná stejně jako demo, to ale nevadí. Jakmile dvě blonďaté lolitky dokouř… dokončily svoji práci, dozvíme se, že nad městem levituje mateřská loď cizáků z vesmíru. Stará láska holt nerezaví.
Někteří se vylodí u Duke Burgeru (obdoba Šáša Burgeru ze seriálu Simpsonovi), ale na nikoho neútočí. Prezident vydá rozkaz, aby se do svízelné situace, zasloužilý hrdina Dukem Nukem, nepletl. Po pár minutách je však unášena jedna krásná žena za druhou, a to dá rozum, tohle žádá odplatu!
Neměl na mě házet hořčici!
Příběh je tak akorát na hranici amerického megalomanství a legendě o borci, který má pro strach uděláno. Bohužel má hra častý loading nových lokací, příšerně to otravuje. Většinou jste na boj sami, žádní parťáci jako v Mass Effect. Sem tam přiskočí voják na pomoc, ale za moment bleskově zkápne, takže se spolehněte jen na své nebo radši Dukovy svaly.
Život je jako bonbo… jako zásobník
Ze zbraní nejvíc zklamal zmrazovač. Nestřílí krystalky, ale vysílá mrazící paprsek. Trvá to smrtelně dlouho, než potvoru zmrazí. Naproti tomu zmenšovač je parádní. Stačí jeden zásah, a pak zašlápnout. Raketomet RPG je skoro zbytečný, může mít maximálně 5 nábojů, což je sakra málo.
Parádní je naopak pipe-bomba. Stačí počkat na vhodnou chvíli a zbytky pigcopů létají vzduchem. Když to navíc Král (ne Rytmus, Duke!) podloží hláškou jako: „I guess pigs DO fly!“ je to pocit k nezaplacení. U nástěnné bomby máme stejný, hřejivý pocit.
Vše je o tom Duke může bojovat. Samozřejmě si může s prasaty dát férovku a s brokovnicí v ruce vysvětlit pravý smysl hlášky „Blow it out your ass“, ale když jednou raketou usmažíte pět sviní (koneckonců neznáme pohlaví), tak to tak nějak zahřeje u srdíčka.
Stejně ti to nikdy neslušelo
Nepřítel někdy před zhebnutím chvilinku klimbá v transu. Kopanec do rypáku taky není špatný. Bojová fáze je doprovázena metalrockem, který svižně sekunduje akci na obrazovce. Obecně není boj nic extra, ale přidejte k tomu opravdu chlapecké hlášky a mírnou brutalitu a je to paráda. Kdo nezažije, nepochopí.
Dneska večeříte v pekle a já si cvaknu
Poměrně citelná inovace je v použití steroidů či piva. Po spolknutí kulturistovy zhouby se stanou hrdinovy pěsti, po krátkou dobu, konečným řešením pro všechny zúčastněné. Špatně se však odhaduje, kdy si pilulky vzít, protože někdy do boje vyběhne celá parta Rychlých šípů, jindy jen jeden upatlaný Mažňák.
Pivko sice není plzeňské, ale má taktéž fantastický účinek. Vyžahnout plechovku, zmáčknout, neohleduplně zahodit, přidat krkanec a následujících několik sekund je o dost těžší srazit Dukovo Ego. Vedlejší efekty jsou rozmazaný pohled a nemožnost sprintování. Taková příjemnější lékárnička.
Tebe jsem měl nejradši, kotě
Ego? Vývojáři si vzali na paměť charakter hlavního hrdiny a chytře využili dnešní systém léčení schovej se za roh a rozdejchej to. Ego se v průběhu hry postupně navyšuje, ať už díky padlým bossům nebo miniblbůstkám jako zvedání činek, hraní kulečníku nebo čtení pornočasopisů (jen střípek erotiky).
Co to sakra…?
Může přijít lehký stereotyp, ale hra mě ani jednou neomrzela. Na cestě za záchranou světa je třeba zapojit pár mozkových buněk, ale v podstatě se bude často točit uzávěry trubek či různě hopsat přes překážky. Na začátku by se řeklo až moc, ale později je ve hře docela dobře vybalancovaná hranice.
Pes je zakopán v designu úrovní. Hráč často neví, kudy má jít. Hra je z valné většiny naskriptovaný festival marnosti a je docela trapné, když se skript nespustí hned a musí se na hru čekat. Nebo běhat kolem dokola místnosti, a hledat a hledat kudy dále. Špatná je hlavně část, kdy jedete k přehradě v monster-trucku.
Ne, ne, nešlapej na mě!
Milovníky staré klasiky nepotěší, že borec Duke Nukem, král všeho tvorstva, unese jen dvě zbraně najednou. Taktéž jsou všude možně bedny s nekonečnou zásobárnou munice, souboje s bossy znamenají neustálé běhání pro náboje a zase zpátky. O absenci jetpacku v singleplayeru ani nemluvě.
Multiplayer se zatím rozjíždí, ale vypadá to dobře. Hráč sbírá zkušenosti a je odměňován vskutku výjimečně. Do apartmánu přibývají nejen věci ze hry, ale i různé automaty, hry a hlavně holky. Časem přibudou i čepice, účesy či brýle právě pro namakaného blonďáka.
Sláva králi
Dohráno za deset hodin na střední obtížnost, hotovo. Trochu jsme si zaskákali, projeli se autem a hodně zastříleli. To, co bylo před třinácti lety standardní, zůstalo, a nám to nevadí (stejně jako narážky na jiné herní série a vývojáře). Hra nabízí otevřený konec, takže se třeba zase za třináct let dočkáme pokračování.
Verdikt
DNF rozhodně není hra, která bude lámat rekordy. Hra je graficky na podprůměrné úrovni a není bez chyb. Svým obsahem ale neurazí (možná feministky ano) a pokud ji nebudete brát jako soupeře pro dnešním FPS, tak se budete kydlením vesmírného organismu královsky bavit.
Duke Nukema neberu jako hru, která se snaží o strhnutí mas lidí. Je to zkrátka pocta hře, která měla dávno dorazit, a nelze ji brát jako plnohodnotnou „novinku“. Celkově je hodnocení 70 % pro veřejnost a 95 % pro Dukovy fandy. Průměr je tedy 80 %.
Duke Nukem Forever
Žánr: FPS
Vývojář: Gearbox
Distributor: Cenega
Multiplayer: Ano
Platforma: Pc/Xbox/PS2
Česká lokalizace: Ne
Doporučená cena: 899 Kč
Hodnocení: 80%
Klady
- Humor
- Některé zbraně
- Duke Nukem a jeho hlášky
Zápory
- Bez Duka naprosto obyčejná střílečka
- častý loading
- žádná rezervní zbraň
- bedny s municí u bossů
