Orson Scott Card se konečně vrací ke svému nejznámějšímu hrdinovi, aby své fanoušky fascinoval událostmi, které se odehrály těsně po válce s termiťany. Čtenáři si tak opět mohou vychutnat další osudy geniálního hrdiny, kterého si zamilovali už v Enderově hře.
Přestože autor sám dobu Enderovy hry dávno opustil a zvládl život Andrewa Wiggina dovést až do stáří, čtenářům stejně utkvěl jako ten malý, opuštěný chlapec, kterého se dospělí pokoušejí vytrénovat v myslící stroj. Protože jsou jejich metody často velice drastické, lítost je ten pocit, který chlapce zapíše do srdcí všech, kteří knihu jednou otevřeli. Právě proto byl Ender ve vyhnanství očekáván s takovým nadšením. Vrací totiž lidem jejich oblíbeného hrdinu, jehož obraz jim z paměti nedokázaly vymazat ani pozdější díly, ani Stínová série. Card je ani tentokrát nezklamal, takže se mohou opět ponořit do světa budoucnosti a sledovat počátky kolonizace okolních planet tak, jak by opravdu jednou mohly probíhat.
Autor, který ví, jak psát
Cardovou velkou výhodou je odbornost, s jakou všechny své fantaskní vynálezy popisuje. Dělá to dostatečně jasně, aby je pochopil každý, a přitom natolik odborně, aby v ně člověk uvěřil. Existence hlásky, vesmírných lodí, to vše je v Cardově podání zcela logické. Detaily, jakými se zaobírá, značně přispívají tomu, proč jsou jeho příběhy tak oblíbené. Narozdíl od jiných sci-fi autorů opravdu přemýšlí nad tím, jak by svět v jeho realitě vypadal, promýšlí i takové drobnosti jako vývoj života v koloniích v době, kdy hlavní hrdinové o tomto životě mohli pouze snít. Nepřemýšlí pouze o tom, jak je to v dané scéně, ale také o tom, jak to bylo dávno přední, snad ještě v době, kdy se k ní ještě ani neschylovalo.
Přesto se ale nebabrá v popisech. Ze všech úvah vybírá to nejdůležitější, co rozebere na jedné straně, nebo ještě lépe, co nastíní v několika dialozích. Čtenář tak získá jasnou představu, aniž by měl pocit, že se mu vše ukazuje a vysvětluje jako naprostému primitivovi.
Zamilovaný Ender?
Autor také velice hezky rozehrává vztahy mezi hlavními hrdiny. Nová postava, Alessandra, vnáší mezi již známé postavy nový vítr. Scény s ní a Enderem patří mezi nejčtivější, protože velice hezky popisují milostný příběh dvou mladých lidí bez jakýchkoliv extrémů nebo klišé, takže se líbí jak mužům, tak ženám. Mužům však hrozí větší nebezpečí od Alessandřiny matky než od dívky samotné. Charakter hezky postavený, ovšem čtenáři nesympatický něčím, co sám nedokáže úplně popsat. Člověk se musí ptát sám sebe, zda tak tuto postavu Card plánoval, a pokud ano, právem si zaslouží obdiv čtenářů.
Konec, na který čtenář čeká a zároveň se ho bojí
Kapitolu po kapitole se příběh posouvá k vrcholu, zatímco plynule prochází mezi ději jednotlivých knih ze Stínové série. Čtenář si tak může zopakovat fakta, která už zapomněl, nebo jen pochválit svou paměť, když pochopí drobné narážky. Rozhodně je lepší přečíst si tuto knihu tak, jak ji Card napsal, jako překlenutí obou sérií. Člověk si ji lépe vychutná, pokud už základní reálie ví, rozhodně nebude zklamán nebo ochuzen o překvapení ze závěru. Naopak, přes drobné i větší problémy, dramaticky vypjaté scény, intriky, taktizování a milostná vzplanutí se dostane až tam, kam se dostat potřebuje. A přestože by se o překvapivosti vyvrcholení dalo polemizovat, příběhu to neubírá na kvalitě. A čtenáři nezbývá než opustit ho s vědomím, že nového už se pravděpodobně nedočká, a vydat se do knihovny, aby si opět půjčil Enderovu hru a začal číst zase od začátku.
Název originálu: Ender in Exile
Český název: Ender ve vyhnanství
Autor: Orson Scott Card
Překlad: Petr Kotrle
Obálka: John Harris
Počet stran: 344
Rozměry: 146 x 211 mmVazba: vázaná
Vydal: Laser–books, Plzeň 2010
Doporučená cena: 319 KčHodnocení: **** (90 %)