Blíží se svátek sv. Valentýna. Proto nikdy nebyla lepší chvíle než teď na to rozebrat si, co je a není romantické ve fantasy. Květiny? Čokoláda? Ani omylem. Prozkoumejte s námi netradiční způsoby vyznávání lásky mezi fantasy hrdiny. Co musí takový průměrný nadpřirozený hoch udělat, aby si získal srdce své milované?
Ilustrační foto. Autor: Marián Luha, Topzine.cz
V dnešní hektické a pragmatické době, kdy se považuje za vrchol romantiky, když muž nabídne ženě v přeplněném vlaku nebo přednáškovém sále své místo k sezení, autoři musejí upravovat romantické linky mezi hrdiny podobným směrem. Jistě, hluboké pohledy, významné mlčení a náhodné doteky rukou pořád fungují, ale nádavkem k tomu musí následovat čin, který i dnešní mladiství budou považovat za něco extra.
Ať si kdo chce, co chce, říká, Stmívání je romantika
Dva následující příklady jasně dokazují, že největším projevem náklonnosti je kupodivu nezabití. V četbě pro dospívající jasně udává tempo série Stmívání Stephenie Meyerové. Málokdo nezná hlavní zápletku, ale zjednodušeně řečeno, neohrabaná samotářka potká v nové škole nádherného chlapce. Jeho tichému šarmu propadne téměř okamžitě, ale on se zdráhá, protože si není tak úplně jistý, jestli chce svou vyvolenou povalit do peřin nebo vysát do sucha. Boj upíra Edwarda se sebou samým a jeho nekončící emo dilema, zda Bellu vysát, nebo ne, zaštiťuje romantický prvek v celé sérii. A jeho rozhodnutí ji nezabít, to je dnešní romantika.
Stejný případ, jiná věková skupina. Série Pravá krev americké autorky Charlaine Harrisové o servírce Sookie Stackhouseové a jejích vztazích s nadpřirozenými chlapáky se i díky mnohým pornografickým prvkům řadí spíše do romantické fantasy pro dospělé. Ale důkazy lásky dotyčných upírů vůči bezbranné a hloupoučké Sookie jsou téměř totožné s předchozí ságou. Sookie má totiž v sobě kapku vílí krve, která je pro upíry neodolatelným lákadlem. V dostatečné koncentraci jim dokonce umožňuje žít na slunci, což Sookiina zředěná krev sice nedokáže, ale stačí na to, aby dráždila přítomným chuťové buňky. Na rozdíl od Belly se Sookie sice velmi ochotně nabízí jako zdroj potravy, nicméně pánové se projevují jako praví gentlemani. Staví do popředí svou lásku k Sookie před touhou vysát ji do poslední kapky.
Spadl z nebe. A přímo na hlavu
Dalším hrdinou, který se rozhodne projevit svou lásku hrdince tak, že ji ušlechtile nezabije, je Patch, padlý anděl, kterého stvořila Becca Fitzpatricková na stránkách knihy Zavržený. Patchova chuť zabít Noru, jeho šestnáctiletou věčnou lásku, nesouvisí s hladem fyzickým nýbrž duševním. Z jistých genetických důvodů je totiž právě Nora jedinou osobou na světě, jejíž smrt změní Patche z padlého anděla v obyčejného člověka. Nejednoho pravděpodobně napadne, proč by něco takového měl proboha anděl chtít. Jenže součástí Patchova pádu je i to, že není schopný nic fyzického cítit. Necítí dotek, objetí, facku ani ruku na rozpálené plotýnce. Smrtí Nory by tohle všechno mohl získat, ale ano, zavře si jediné dvířka ke kráse smrtelnosti a nervové citlivosti tím, že Noru udržuje naživu. Až to jednoho donutí sáhnout po kapesníku.
Damen, hrdina série Nesmrtelní autorky Alyson Noëlové, na to se svou náctiletou jde zase trošku jinak. Celou dobu se chová značně schizofrenně a střídavě věnuje pozornost hlavní hrdince, její největší nepřítelkyni a své bývalé přítelkyni. Tohle naprosto ohavné a neomluvitelné chování dokonce přiměje hlavní hrdinku (Ever) se domnívat, že Damen má zlé dvojče, ale chyba lávky. Damen se jen snaží rozhodnout, jestli projeví Ever své city a vystaví ji tak nebezpečí ze strany své bývalé přítelkyně, která ji už po staletí zdařile likvidovala v jejích minulých životech, nebo se jí pro její vlastní dobro vzdá. Ale láska je mocná čarodějka. Damen samozřejmě Eveřino dobro hodí daleko za hlavu a raději riskuje její život, aby s ní mohl nějakou dobu pobýt, než mu ji jeho bývalá zabije. Tomu se říká romantika a sebeobětování.
Nástroje smrti – láska mezi sourozenci kvete v každém věku
První sourozenecká láska, na níž jsem při své četbě narazila, se objevila v cyklu Jennifer Robersonové Kroniky národa Cheysuliů. Bojovník Finn se zamiluje do Alix, aniž by tušil, že mají společného otce. Ani poté, co to zjistí, se jeho city nezmění. Když se nad jeho chováním konsternovaná Alix v jedné scéně pozastavuje, Finnův nevlastní bratr Duncan jí to vysvětlí následovně: „Nevyrůstali jste spolu, tak proč se divíš? A náš národ vymírá.“ Alix je ale bojovnice a rozhodne se, že nechá svůj národ raději vymřít kvůli nízkému počtu než kvůli genetickým úchylkám, které by způsobilo křížení mezi sourozenci. Vše se samozřejmě nakonec v dobré obrátí, Alix se vdá za Duncana, Finn se svými úchylkami utře a dobro zvítězí. Škoda, že se u nás cyklus přestal po druhém díle vydávat, protože na jeho konci to vypadalo, že se Alix s Finnem přece jen kvůli Duncanově smrti dají dohromady.
Podobné sourozenecké dilema se objevuje i v sérii Nástroje smrti od Cassandry Clareové. Problém romance Clary s Jacem, kteří, jak se zdá, jsou sourozenci, se komplikuje ještě přidáním dalšího testosteronu do výbušné směsi. Claryin kamarád Simon, který se nešťastnou náhodou stal upírem, se nehodlá Clary jen tak vzdát, nicméně Jace jeho romantické snahy jednoznačně přebije důkazem své nehynoucí lásky. Rozhodne se totiž následovat své city navzdory tomu, že je chová k vlastní sestře. Taková odhodlanost v milostném vztahu se jen tak nevidí.
Clareová navíc do zápletky vnáší typickou skupinovou romanci. Ne že by si hrdinové užívali hromadného sexuálního řádění, ale skupina hlavních hrdinů je utvořena tak, aby se dala rychle a jednoduše spárovat. Spousta autorek totiž propadá dojmu, že není vůbec normální, aby někdo ze skupiny partnera neměl, protože pak by zrovna on musel být terčem lítosti ostatních a obrátil by se na temnou stranu Síly. Klíčem úspěchu je sudý počet hrdinů. Pokud přebývají dva jedinci stejného pohlaví, nevadí. Gay a lesbické vztahy jsou zrovna v módě.
Bratr bratrovi sokem – shakespearovská dramata fantasy hrdinů
U rodinných pout se ještě zdržíme, protože jsou důležitá nejen v incestních vztazích, ale i v otázce konkurence. Milostné trojúhelníky umožňují autorkám donekonečna milostně recyklovat stejnou trojici hrdinů a není třeba zavádět postavy nové. Stačí soky namixovat tak, aby jeden byl dobrák a druhý zlý kluk, což už samo o sobě je taková romantika, že mnohé čtenářky slábnou v kolenou. Hrdinka je zcela nepodstatná.
Například rozmazlená Elena v Upířích denících L. J. Smithové neví, co si dát k snídani, natož se kterým z upířích bratrů strávit věčnost. Má to být hodný klučík Stefan, nebo jeho drsný, nebezpečný a ve všech směrech sexy starší bratr Damon? Zlí chlapci mají ve vyznáních lásky oproti těm dobrým neskutečnou výhodu. Ať totiž řeknou nebo udělají cokoli, jakkoli je to sebeohavnější nebo sebekrutější sprosťárna, stále tím dívkám způsobují srdeční arytmii.
Stejným případem procházejí bratři ze série Sarah Rees Brennanové, Znamení démona. Alan je hodný kluk, věrný, stálý a zodpovědný, kdežto Nick je chladný, jízlivý spratek. Naneštěstí pro Alana je ale taky hezčí, nebezpečnější a tím mnohem lákavější. Mae, která mezi ně vstoupí, má podle všeho vybráno hned, a to i přes to, že Nick se o její náklonnost nijak neprosí. Naopak mu působí fyzickou radost, když ji může urážet a ponižovat. Ženská povaha a touha zachraňovat tyto ztracené případy je nezměrná a naprosto nezastavitelná. Největším projevem romantiky zlého hocha mohou být dva stavy – naprostá zuřivost, kdy s hrdinkou třískne o zeď a jí to ani v nejmenším nevadí, a tichá zamyšlenost, která v ní vzbuzuje dojem jeho vnitřní rozervanosti a smutku. Ať tak či tak, rebelové mají romantiku zakódovanou už v samotné podstatě svého bytí – v rebelství.
Ze jmenovaného výkvětu romantické fantasy jak pro mladistvé, tak pro dospělé je jasně zřetelné, že na květiny a bonboniéry můžete rovnou zapomenout. Čte přítelkyně, nebo přítel romantickou fantasy? Pak bude očekávat mnohem větší gesto.
