Filmové adaptace komiksů od Marvelu: Stojí za to se dívat na superhrdiny v elasťácích?
Jan Chalupa
28. 4. 2011
Některé filmy, které vznikly podle předlohy komiksového nakladatelství a vydavatelství Marvel – jednoho z nejvlivnějších a nejoblíbenějších gigantů v tomto oboru -, jsou dnes již klasickými filmy, jiné se zase přiliš nepovedly. Kam bude patřit nejnovější přírustek do této série Thor?
Ono vůbec převádět komiksy na filmové plátno s sebou nese obrovská rizika a problémy, o kterých se tvůrcům adaptací například divadelních her může jenom zdát. Komiksové předlohy se většinou nerozpakují vytvářet příběhy odehrávající se v úchvatných prostředích a scenériích s hrdiny, kteří umí létat, teleportují se, ovládají počasí a podobně. Takže pokud chcete točit film podle komiksu, musíte mít ranec peněz.
Peníze jako největší problém komiksových adaptací?
Peníze většinou seženete od producenta. A producent se o svou investici bude bát, takže vám do natáčení bude neustále mluvit, vy se s ním pak budete hádat a nakonec na premiéře filmu se zděšením zhlédnete jakýsi nepovedený patvar, který neuspokojí ani vás (umělce s citlivou duší), ani vašeho producenta (necitu, který chtěl vidět na plátně akci, sex a rock’n’roll) a ani vaše diváky (kteří se přišli pobavit a ne sledovat výsledek snahy o kompromis).
Nevím, zda se přesně tohle odehrálo při natáčení Hulka z roku 2003 od jinak skvělého režiséra Anga Leeho (mimo jiné autora Tygra a draka nebo Ledové bouře), ale výsledek tak bohužel působí.
A další nepovedené filmy…
Vzpomíná si ještě někdo z vás na Daredevila z roku 2003 s Benem Affleckem v hlavní roli? Ať již měl tenhle film jakýkoli rozpočet, tak každý dolar bych raději viděl hořet v ohni pekelném, než aby byl použit na natáčení tohoto filmu. Co na něm bylo tak špatného? Snad úplně všechno!
Ani akční trikové sekvence, které by film mohly teoreticky zachránit, nestály za nic. Vše se utopilo v nezajímavém příběhu s nezajímavými herci v titulních rolích. Snad jen padouch v podání Colina Farrela malinko pozdvihoval (ne)kvalitu snímku, ale celkově se jednalo o jedno velké BOHUŽEL. O Elektře z roku 2005 (která v určitém smyslu na Daredevila navazuje) se pak už opravdu rozepisovat nebudu – již jen při vzpomínce na tento skvost se mi otevírá nůž v kapse.
V tomto negativismu bychom mohli pokračovat ještě dlouho. Co třeba takový Ghost Rider s Nicolasem Cagem z roku 2006? Tenhle duchařský jezdec se také nepovedl – a není to zase tak velké překvapení, když ho natočil Mark Steven Johnson, tedy stejný člověk, který o pár let dříve stál za výše zmíněným Daredevilem.
Navíc v roce 2000 vydalo české komiksové vydavatelství Crew vynikající speciál v ediční řadě komiksu Spider-Man s podtitulem Masky, kde vystupoval právě zmiňovaný Ghost Rider, a to byl poněkud ostřejší týpek než ten nudný panák z filmové adaptace. Takže takhle ne pánové!
Podívejme se ale také na něco pozitivnějšího, opusťme tuhle stoku (kde se ještě válejí Kati, Fantastické čtyřky a další podobné bijáky) a pojďme k tomu lepšímu.
To lepší v nás…
Asi nikoho nepřekvapí, když prohlásím, že adaptace Spider-Mana z roku 2002 nebo o dva roky mladší adaptace X-Menů se povedly. Povedl se i Blade (1998) a Iron-Man (2007). Všechny tyhle filmy pak spojuje fakt, že je následovala další pokračování, které kvality svých předchůdců již nedokázaly udržet.
Což o to. Ono je velmi těžké udržet kvalitu druhých dílů obecně, byť se to samozřejmě někdy povede. Je třeba navázat na to pozitivní z předchozího dílu, vyházet to, co dle reakcí publika nefungovalo, a přidat další neotřelé nápady. Takhle nějak se povedl Blade II z roku 2000. A takhle nějak se nepovedl třetí X-Men: Poslední vzdor.
Ale k tomu lepšímu. Když se totiž adaptace komiksu povede, pak je na co se koukat. Rád vzpomínám na trikové sekvence, které provázejí všechny tři díly série Spider-Man. Například vlaková scéna z druhého dílu je nezapomenutelným příkladem pořádné komiksové bitky. Nebo úvodních cca 10 minut z prvního Bladea – dnes již kultovní záležitost.
Ale nejen akcí živ je kvalitní komiks. Především je to zajímavý příběh a dobří herci v hlavních rolích. Takový Iron-Man v podání Roberta Downeyho Jr. má tolik charisma, že by ho chtěl mít každý muž (a kdo říká, že ne, tak lže). Příběhově se pak nemusí jednat o žádného Shakespeara – stačí zajímavé motivace ústředních charakterů a lehké nakousnutí závažnější problematiky. Třeba X-Meni se de facto zabývají otázkami netolerance a diskriminace menšin. Pokud se k adaptaci přistoupí tímto způsobem, pak se většinou povede.
Thor?
Takže co myslíte – jaký bude Thor režiséra Kennetha Branagha, který si odbude premiéru v našich kinech právě dnes, 28. dubna? Příběh o synovi vládce bohů Odina, který se zprotiví svému otci, a ten ho proto odvrhne na planetu Zemi, totiž vypadá podle trailerů pěkně pitomě. Na druhou stranu ho točí kvalitní režisér a uvidíme v něm (mimo celkem neznámého Chrise Hemswortha v ústřední roli) Anthonyho Hopkinse nebo Natalii Portman. A naše recenze také hovoří celkem pozitivně. No uvidíme, uvidíme…
Thor (Thor)
Akční/Dobrodružný/Drama/Fantasy
USA, 2011, 130 minRežie: Kenneth Branagh
Hrají: Chris Hemsworth, Tom Hiddleston, Colm Feore, Jaimie Alexander, Natalie Portman, Anthony Hopkins, Stellan Skarsgård, Adriana Barraza, Stan Lee, Ray Stevenson, Tadanobu Asano, Idris Elba, Kat Dennings, Rene Russo, Clark Gregg, Cassity Atkins, Samuel L. JacksonPremiéra v ČR: 28. dubna 2011