6 fotek 
Kdo si vůbec ještě vzpomene na sci-fi hrdinu Funkyho Kovala? Na jedno jediné album, které u nás vyšlo? Ale jak je to s ním v zahraničí? A o co vlastně vůbec jde? Odpovědi získáte v tomto článku, jenž polského hrdinu vytahuje z hrobu a představuje v novém světle. [album:https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/dm-albums/funky-koval-jednim-dechem/|width=660]
Obálka jediného dílu v češtině
Kolik jen u nás začalo vycházet komiksových sérií, které skončily po několika dílech? Neukončené? Mnoho. A vy, čtenáři Fanzine.cz, jste si sami odhlasovali, že byste se o takových sériích rádi něco dověděli. A tak vám budeme jednou měsíčně, vždy patnáctého, přinášet pravidelný seriál článků, jež se budou takovými komiksy zabývat. A jako první přijde na řadu legenda z Polska: Funky Koval.
Čtěte také: Nová evropská komiksová série, nový Stormův začátek. Je čas jásat
Funky Koval vznikl v Polsku roku 1982. Černobílý čtyřstránkový příběh vyšel v časopise Fantastyka a kritika se valila ze všech stran. Do redakce chodily hromady dopisů, v nichž čtenáři prosili, jen ať už žádný další díl nevychází. Avšak znáte to, redakce na ně nedala. Vyšlo několik dalších čtyřstránkových příběhů nezdolného detektiva a ohlasy se postupně měnily v pozitivní.
Původní verze byla punkovější
Ačkoli scénáristé Marciej Parowski a Jacek Rodek později věhlas vytvořili, nebyla to jen jejich zásluha. Museli přistoupit na rady staršího a zkušenějšího, výtvarníka Bogusława Polcha, který komiks kreslil. Původní rozsah zahrnoval tři strany, vynutil si čtyři. Prvotní hrdina se jmenoval Punky Rock, Polch domluvil více polského Funky Kovala. Parowski a Rodek chtěli tvořit krátké příběhy, Polch je nutil do rozsáhlého opusu. A tak se ze sci-fi verze Phila Marlowea vytvořilo něco víc. Vícevrstevný příběh, který vedle space opery a detektivky stíhá společenskou kritiku a skrytý politický obsah.
Polská obálka prvního vydání druhého dílu
Nicméně krátké počáteční povídky posloužily jako dobrý základ. Do hry vstoupily postavy (včetně mimozemšťanů) i události, které se později využily. Neméně scénáristé zužitkovali Polchův krátký komiks Spotkanie (aneb Střetnutí), z něhož vzali a zmodernizovali Drolly.
Ačkoli ze začátku komiks hodně tíhnul ke klišovité sci-fi detektivce, mnoho se změnilo. První album Bez oddechu(u nás vyšlo jako Jedním dechem, S. Press 1990) vyšlo roku 1987. Původní kraťasy byly kolorované a jediné, co pořádně stálo za řeč, byla Polchova kresba (která by výborně vynikla v černobílé, což by ale pro změnu nesedělo k některým pasážím z dalších dílů).
Kyselinovej test
S druhým albem Sam przeciw wszystkim (anebSám proti všem) vydaným roku 1988 směřuje série více do hloubky. Politické intriky a stupidita mas byly na denním pořádku. Fejetonistu, jímž byl ještě před napsáním Funkyho Kovala, v sobě Parowski už zřejmě nezapře. V komiksu se objevují skutečné osoby s pozměněnými jmény (dokonce i sami tvůrci) i skutečné události. Pro dnešní mládež, a především pro nepoláky, jistě bude spousta odkazů a soudů nečitelných, nicméně Solidarność či přepadení ambasády v Bernu snad něco řekne každému.
Vše se stupňuje do absolutní výše roku 1992 ve třetím albu Wbrew sobie (aneb Proti sobě). K politickým a společenským tématům se přidává lehčí a opět skryté zamyšlení nad ekologickým směřováním státu (nejmenovaného, nicméně aplikovat se dá téměř kdekoli, že ano). Stejně tak autoři přitvrzují v polidštění postav. Ty trpí po fyzické i psychické stránce a scénáristé se nebojí jednu z hlavních postav všech tří alb odpravit. Drsné, ale lidské a reálné.
Polská obálka prvního vydání třetího dílu
A nejenže druhé a třetí album přináší závažnější témata, navíc se vše jaksi zvrtává. Občas se do střízlivého scénáře přimíchá jakési podivno. A to pak talentovaný Polch rozjíždí překrásné psychedelické hrátky. Křivky a spirály a všemožné zvláštní tvary plné veselých barviček jako by vypadly z LSD halucinací. Ne že by už první díl nebyl namalovaný dobře, ale až tady do čtenáře přímo nahustí um a schopně si podmaní jeho vědomí i podvědomí.
Ke třicátému výročí radši si prsty zmrzačím
A pak bum. Ticho po pěšině. Konec přitom předpokládá další díl. V
souborném vydání trilogie Parowski píše, že neměli kde brát inspirace. Vše kolem jako by bylo pořád stejné a to už se do komiksu promítlo. Nic víc. Samozřejmě se objevily i hádky a politické rozpory mezi autory, nicméně až tohle byl hlavní důvod skončit.
Ve chvíli, kdy už s tím byli všichni smířeni (téměř dvacet let po třetím pokračování), však vyšel čtvrtý díl. Wrogie przejęcie (aneb Nepřátelské převzetí), rok 2011. Z týmu vypadl Rodek. Kritika a satira vrací úder. Na mušku přichází vedle starých témat i něco z módy a jednotvárnosti, takové té dnešní chtěné normalizace. Konec ve stylu starých dobrých halucinačních roztodivností doprovázený textem Leonarda Cohena nasvědčuje, že dříve avizovaný nultý a pátý díl není zapotřebí.
Přesto autoři sérii doplnili ještě o šestistránkový Na białym szumie (aneb Při bílém šumu) ke třicátému výročí zavedení stanného práva.
Proč tedy neuspěla tato série u nás, když byla překládána do mnoha jazyků a mnohokrát znovu vydávána?
Polská obálka čtvrtého dílu, v jejímž stylu vyšly loni i předchozí
A to kupodivu není české vydání ani nijak moc zkažené (oproti jiným). Nebyla v roce 1990 česká komiksová základna správně rostlá? Mohlo za to prostě to, že první díl je ten nejslabší? A dočkáme se někdy konečně českého vydání dalších dílů? Bůhví. Nicméně když někdo vydá komiks v nákladu sto tisíc výtisků, nemůže se asi moc divit. I tak ale děkujeme. A nashledanou zase za měsíc, kdy si posvítíme na jinou zrušenou sérii.
Čtěte také: Rahanovo putování za Slunečním doupětem pokračuje
P.S.: Nejenže se dá Funky Koval stáhnout elektronicky na Apple, navíc se už od roku 2008 připravuje filmová adaptace. Že by alespoň to byla v budoucnu dostatečná reklama pro kompletní české vydání?
