Před dvěma lety u nás vyšla více než objemná antologie Gardnera Dozoise Objevitelé – Dobroduružná SF ze vzdáleného vesmíru. Ačkoliv na první pohled možná odradí cena a počet stran (spolu s faktem, že kniha je u nakladatele již vyprodána), jména osvědčeného editora a slavných autorů přesvědčí, že tahle sbírka je víc než výhodnou investicí.
Co si budeme povídat, Gardner Dozois je editorská špička a to už nějakou tu dobu. Tentokrát se mu s elegancí sobě vlastní podařilo vybrat třiadvacet povídek z padesátiletého vývoje klasické science fiction. Ačkoliv část textů byla v češtině již vydána, vůbec nevadí, když je člověk v tomto souboru potká znovu, protože to jsou skutečné perly, jedna vedle druhé.
Povídky editor zařadil chronologicky podle data svého prvního vydání, a tak se nám nabízí ojedinělá možnost uspořádat si v hlavě dějiny žánru. Začínáme těmi zcela klasickými autory jako Arthur C. Clarke, Edgar Pangborn nebo Poul Anderson. Všichni, kteří se nalézají na prvních dvou stech stran, nás zavádějí do světů blízkých Zemi i vzdálených na světelné roky daleko. Zaměřují se hlavně na fascinaci exotickým prostředím a daleké cesty, ale i tady se už dá vysledovat proud, který nutí k zamyšlení nad člověkem samým. Například úvodní Hlídka připomíná 2001: Vesmírnou Odysseu s jejím střetem s neznámou inteligencí a zpětnou sebereflexí hlavního hrdiny.
Mnohem patrnější je však tento proud až později, tedy u autorů jako Larry Niven, Roger Zelazny nebo Ursula Le Guinová. Lidský mozek napojený na hvězdnou loď, lidé přetvoření pro podmínky planety, která zmizela v černé díře, nebo střet organismu velikosti planety se skupinkou egoistických objevitelů jsou perfektními kulisami nejen pro popisy exotických podmínek, ale hlavně pro psychiku člověka samého a jeho vztahy k okolí. Představte si jaké je to být autistou, ze kterého byl vychován neskutečně citlivý empatik… Na rozdíl od předchozích děl zde navíc i ožil jazyk, který se u starších autorů zdá místy až moc suchopárný. Výborným příspěvkem z této éry, který osobně řadím jako nejlepší povídku celé antologie, je Opilý koráb Cordwainera Smithe.
Nastávají léta sedmdesátá a s nimi se začínají objevovat první dílka, která již vzdáleně připomínají moderní tvorbu. Asi nejlepším zástupcem je Vernor Vinge, který jako hlavní hrdinku už obsadil umělou inteligenci, ne nepodobnou svým stvořitelům. Vývoj lze však poznat třeba i na Arthuru C. Clarkovi: ačkoliv je to stále ten autor, kterého máme zafixovaného jako technického, ukazuje, že i tak dokáže popsat strhující příběh z blízkosti Jupitera a že nedosažitelná utopická civilizace vesmířanů není jeho silnou myšlenkou. V této skupině se ale dá nalézt i jakási syntéza sci-fi z padesátých let a ze současnosti – John Varley se svým textem o životě na Marsu, který má periodu delší než deset tisíc let.
Poslední etapa, kde se prolínají osmdesátá léta s devadesátými, nám představuje širokou šíři autorů, kteří již hýří umělými inteligencemi (efektní Stephen Baxter), vyspělými technologiemi včetně klonování (Greg Egan) a adrenalinem při výpravách do skutečně extrémních podmínek (G. David Nordley). Ani ti však nezapomínají na úvahy o člověku, neznámých rasách nebo podstatě reality (Michael Swanvick, Gregory Benford). Závěrečná část je také místem, kde se sci-fi často věnují vědci a odborníci na slovo vzatí, a tak nechybí množství teoretických a technických odboček. I přesto si však jejich texty laický čtenář s radostí přečte a s vytřeštěnýma očima zazírá, co si všechno lidská fantazie dokáže představit. Výbornou tečkou na závěr je Geoffrey A. Landis s příběhem Perimelasma už je blízko, který je nejen výborným vyprávěním sám o sobě, ale hlavně přímo vybízí ke srovnání s ostatními povídkami antologie, zvláště s těmi úplně prvními.
Objevitelé totiž nejsou jen sledem nesourodých povídek, ale jsou i fungujícím záznamem o tom, jak se science fiction v průběhu let vyvíjela. Pokud budete chtít srovnat úvodní a závěrečný text, zjistíte, co všechno se za těch 50 let změnilo a co zůstalo stejné. Pak začnete srovnávat i jiné povídky a objevíte, jak jsou si vlastně všechny podobné, ale že se zároveň v lecčem liší. To je další plus této sbírky – funguje jako celek. Po jejím přečtení budete mít před sebou nejen celou plejádu autorů, které jste předtím neznali, ale hlavně budete mít ještě jeden bonusový příběh navíc – příběh samotného žánru.
Autor recenze doporučuje knihu na dovolenou, dlouhé zimní večery nebo při dlouhodobém upoutání na lůžko.
Obsah:
- Arthur C. Clarke: Hlídka (The Sentinel)
- H. B. Fyfe: Měsíční procházka (Moonwalk)
- James H. Schmitz: Dědeček (Grandpa)
- Edgar Pangborn: Rudé letní stráně (The Red Hills of Summer)
- Poul Anderson: Nejdelší plavba (The Longest Voyage)
- Hal Clement: Horká planeta (Hot Planet)
- Cordwainer Smith: Opilý koráb (Drunkboat)
- Larry Niven: Uvězněni v pekle (Becalmed in Hell)
- R. A. Lafferty: Devět set babiček (Nine Hundred Grandmothers)
- Roger Zelazny: Klíče k prosinci (The Keys to December)
- Ursula K. Le Guin: Mohutněji než impéria a pomaleji (Vaster Than Empires and More Slow)
- Arthur C. Clarke: Setkání s medúzou (A Meeting with Medusa)
- James Tiptree, jr.: Muž, který kráčel domů (The Man Who Walked Home)
- Vernor Vinge: Výstřel od boku (Long Shot)
- John Varley: V síni marťanských králů (In the Hall of the Martian Kings)
- Michael Swanwick: Ginungagap (Ginungagap)
- Kim Stanley Robinson: Průzkum kaňonu fosilií (Exploring Fossil Canyon)
- Jack McDevitt: Sliby se mají dodržovat (Promises to Keep)
- Stephen Baxter: Lieserl (Lieserl)
- G. David Nordley: Přes Chao Meng Fu (Crossing Chao Meng Fu)
- Greg Egan: Wangovy koberce (Wang’s Carpets)
- Gregory Benford: Tanec na neznámou hudbu (A Dance to Strange Musics)
- Geoffrey A. Landis: Perimelasma už je blízko (Approaching Perimelasma)
Název originálu: Explorers – SF Adventures To Far Horizons
Český název: Objevitelé – dobrodružná SF ze vzdáleného vesmíru
Editor: Gardner Dozois
Překlad: kolektiv
Obálka: Lubomír Kupčík a Lukáš Tuma
Počet stran: 769
Vydal: Laser-books, Plzeň 2007
Doporučená cena: 329 Kč
Hodnocení: 80%
