3 fotky 
Autor slavné ságy Píseň ledu a ohně je terčem ostré kritiky. Mnoho fanoušků mu vyčítá, že je vůči svým postavám příliš bezohledný.Martin už si to nechce dál nechat líbit. Obrátil se proto na takové lidi v otevřeném dopise, kde hájí svá rozhodnutí.
Goerge R. R. Martin píše nespokojencům. Zdroj: Wikipedia.
Rozhodně není novinkou, že mnoho čtenářů kritizuje George R. R. Martina za to, že je podle nich příliš krutý. Proslavená sága Píseň ledu a ohně a přidružený seriál HBO Hra o trůny podle mnohých ztratily až příliš mnoho hlavních postav. Fanoušci by si představovali by si, že každý jejich oblíbený hrdina zvítězí a bude žít v Západozemí šťastně až do smrti.
To však není proveditelné, když většina postav zemře. Na vině je podle nich přílišná autorova krutost. Nedávno se tedy, pravděpodobně pod návalem podobných kritik, autor rozhodl své počínání obhájit. Provedl to stručně, přesvědčivě a jednoduše v otevřeném dopise, který zveřejnil na internetu.
Martin čtenáře nešetří. V dopise nejsou pouze spisovná a slušná slova. Navíc bez jakýchkoli okolků používá Shakespeara jako obranný štít, ale zároveň jako ostří meče. Jeho slova mají sílu a z dopisu přímo čiší autorovo podráždění. Prohlašuje, že rozhodně není tak krutý, jak o něm všichni tvrdí a předkládá i potřebné důkazy.
Pod Martinovým perem padlo mnoho udatných
Martin hned na začátku dopisu přiznává, že některé důkazy stojí proti němu. Přeci jenom nechal protagonistu první knihy a zároveň první řady seriálu, Eddarda Starka popravit setnutím hlavy. Tato událost se dá označit přinejmenším za neočekávanou. Jeho syn a manželka jsou brutálně zavražděni na svatbě. A Oberyn Martell, známý jako Rudá zmije, skončil s rozdrcenou hlavou, když už se zdálo, že zvítězil v souboji s Horou.
Starka nechal Martin popravit už v prvním díle. Zdroj: Wikipedia.com
A to je opravdu jen začátek seznamu všech obětí, které ve Hře o trůny padly a ještě padnou. Upřímně, existoval kdy autor, který by byl tak krutý a vražedně podlý, jako George R. R. Martin? To je pohled velkého množství čtenářů ságy i diváků seriálu.
George Martin má jednoduchou odpověď. Slyšel už někdo o tom padouchovi Williamu Shakespearovi? Je to ten nejznámější a nejuznávanější autor v celé světové historii a zároveň člověk, který bez kapky slitování vraždil své postavy jakoby nic.
Čtěte Shakespeara, vzkazuje G. R. R. Martin
Ten, kdo četl Hamleta, jistě ví, kdo na konci tohoto dramatu přežije. Vůbec nikdo, snad jen dvě vedlejší postavy. Shakespeare zkrátka dokázal povraždit všechny své postavy za tři hodiny. Martin jich tolik nezabije ani ve svých pěti knihách! Autor upozorňuje na to, že zabil pouze dvě hlavní postavy. Nikdy prý nezabíjí nikoho, kdo je opravdu důležitý pro zápletku. V porovnání s Macbethem pak vypadá Rudá svatba v Bouři mečů (kde byl zavražděn Robb, jeho manželka i Cetelyn Starková a všichni jejich muži) jako čajový dýchánek.
A co teprve Titus Andronicus? Tahle hra z řady Shakespearových římských tragédií ukazuje také pár pěkně „šáhlých“ úmrtí. Dívka je odvlečena a znásilněna v lesích. Ti dva násilníci jí následně vyříznou jazyk a useknou ruce, aby neměla možnost prozradit, kdo jí to provedl. Její otec se ale dozví, kdo jeho dceru napadl a zabije je. Na to je rozseká na kousky a upeče z nich koláč, který naservíruje jejich matce. To ale nestačí. Otec pak svou dceru zabije za to, že byla znásilněna.
Robb Stark zase skončil s hlavou zlovlka na krku. Zdroj: Wikipedia.com
Martin je pak slabý šálek čaje
Přesto se najdou tací, kteří označují George R. R. Martina jako krutého. Ten to ale vidí jinak. Prohlašuje, že každá smrt v jeho knihách má velice dobré důvody. Těmito důvody jsou často pouhá pýcha, čest a pošetilost daných postav. Říká tedy, že za svou smrt si většina postav vlastně může sama. Stačí se podívat na Neda Starka. Tento šlechetný muž řekl do tváře královně, že o ní ví, že spí se svým bratrem a radil jí, aby se sbalila a utekla. Co asi tak čekal? Objetí a pochvalu za skvělou radu?
Robb Stark? Ten zase porušil slib, který dal svému nejméně věrohodnému spojenci. Následně se připlazil zpět, když znovu něco potřeboval. Popravil své vlastní muže za to, že zabili nepřátele. Tomu se říká morálka. Nakonec Oberyn, ten malý namyšlený hezounek. Rozhodl se, že půjde proti nejsilnějšímu muži světa. Martin se v dopise diví, že se našel vůbec někdo, koho jeho smrt překvapila.
Autor v závěru píše, že úmrtí v jeho knihách zkrátka neslouží pouze k šokování čtenáře. Pokaždé mají dobrý důvod a rozvíjí zápletku. Navíc přicházejí jako následky nepromyšleného jednání. Martin k dopisu připsal i jakési P.S. Tam zmiňuje, že nejen Shakespearovo dílo bylo plné odpudivých úmrtí. Co takhle Bible? Tam zemře i samotná Smrt! No a lidé si o Martinovi mysleli, že je zlý…
