Evropská vesmírná agentura (ESA) vypustila 14. května 2009 největší infračervený teleskop, který kdy letěl do vesmíru. A téměř na měsíc přesně, jak vědci předpovídali, tento teleskop přestane fungovat.
Umělecké vyobrazení teleskopu. Zdroj: ESA – C. Carreau, NASA.gov
Počátky Herschelova teleskopu sahají až do roku 1982, kdy byl podán návrh na vytvoření infračerveného teleskopu. Po mnoha letech projednávání a projektování se konečně v roce 2001 dostal do výroby a roku 2009 byl vypuštěn na oběžnou dráhu. ESA spočítala cenu projektu, který byl plánován na tři a půl roku, na více než miliardu eur.
Krátká životnost kosmického dalekohledu je zapříčiněna nutným chlazením přístrojů na -271 °C tekutým heliem. Toho si teleskop s sebou nesl 2 300 litrů v nádrži, ze které se postupně uvolňovalo k chlazení. Jakmile helium dojde, přístroje se přehřejí a přestanou fungovat. Vzhledem k omezené době provozu se nyní snaží vědci využít co nejvíc zbývajícího času k pozorování. V současnosti má za sebou teleskop už 22 000 hodin služby, což je o 10 % více, než bylo plánováno, a obrovskou databázi infračervených snímků k dalšímu studiu.
Se svým 3,5metrovým hlavním zrcadlem se stal Herschelův teleskop největším infračerveným teleskopem ve vesmíru a je schopen získávat snímky částí kosmu, které doposud jiný obdobný přístroj nezachytil. Jeho pozorování pomáhají pochopit vznik hvězd a procesy probíhající v galaxiích. Poté, co dalekohled na konci března vyčerpá veškeré hélium, bude naveden na oběžnou dráhu Slunce.
