Když se řekne typický fantasy tvor, většina lidí si představí obrovské, okřídlené, oheň chrlící ještěry. Právě draci hrají velkou roli v mnoha fantastických příbězích. Lze o nich ještě vůbec psát originálně? Jana Rečková v románu Dračí mor dokazuje, že ano.
Jana Rečková sebe samu popisuje jako věčnou začátečnici. Ne že by neměla snahu nebo možnost zlepšovat se, pouze neustále zkouší něco nového, a tak brouzdá napříč příběhy i žánry a v žádném z nich nezůstává příliš dlouho. Na svém kontě tak má například space operu i fantasy s vlkodlaky v hlavní roli. V románu Dračí mor však nevaří z vody, ale navazuje na svou povídku Hic sunt dracones, která se objevila v antologii Legendy: Draci.
I génius někdy potřebuje poradit
V románu Dračí mor se však spisovatelka vrací do minulosti světa popsaného v povídce. A to o celých tři sta let. V dračím světě řádí epidemie moru a jeho obyvatele decimuje, jak se jí zlíbí. Ani draci, kteří mor přežijí, nemusejí mít vyhráno, prodělaná nemoc dokáže způsobit vážné potíže – draci mohou ztratit schopnost proměny do lidské podoby a naopak.
Právě to je jedna z odlišností, která dělá román neotřelým. Draci Jany Rečkové neradi zůstávají v dračím těle. Proč by taky, když zhruba metr osmdesát vysoké tělo se dá ovládat mnohem snáz než několikasetmetrákový kolos pokrytý šupinami, navíc s párem blanitých křídel a dlouhým ocasem. I když, najdou se i chvíle, kdy dračí forma není k zahození, například v souboji, nebo když některé jedince přestane bavit misionářská poloha a zatouží po extrémněji prováděném sexu. A kdo vzdušné milování jednou zažil, zrovna dvakrát se do postele vracet nechce.
Také z tohoto důvodu skupinka draků unese z lidského světa – draky nazývaného Onen svět – medika Nicolase. Světe div se, ještěři z románu Jany Rečkové si vozí zadky v parních strojích, svítí si elektrickým osvětlením, a dokonce se sprchují, ale s nemocí jim musí pomoct pouhý člověk, jehož znalosti technologie nedospěly ani k opakovacím puškám. Nad tím se musí pozastavit snad každý.
Ach, Romeo, proč jen jsi Dor?
Některé logické nedostatky nedokáží vyvážit ani postavy. Autorka si vystačila se základními povahovými rysy, které někdy připíše ne jedinci, ale celému klanu. K vývoji charakterů dojde minimálně, a tak jediným, co dělá hrdiny odlišnými, jsou netradiční jména. Dračích klanů totiž existuje značné množství, a aby se vědělo, kam koho zařadit, názvy rodů se kladou před jméno a oddělují lomítkem. Čtenář si kvůli tomu musí chvíli zvykat na nejrůznější Aok/Chary a Yol/Lexhory, nicméně po té, co si na nezvyklá oslovení zvykne, nečiní mu už žádný problém.
Ani příběhové linie nejsou ničím převratným. Lékař Nicolas řeší vztah s dračicí Aniou, avšak jak se zdá, svatbu draka s člověkem draci překousnou spíše než románek mezi zástupci soupeřících klanů. Nutno však dodat, že parafráze Shakespearovy hry o milencích z Verony čtenáře zaujme více. Ostatně i Dor/Fiiniskarovi, představiteli dračího Romea Monteka, člověk snáze fandí, jeho osud se totiž na rozdíl od Nicolasova nerýsuje tak hladce.
Román Dračí mor má bezesporu své mouchy, přesto si své čtenáře jistě najde. Fanouškům klasických fantasy příběhů se možná spíše než originálně pojatý bude zdát až extravagantní, avšak lidem, kteří hledají něco nového, radost udělat dokáže. I přes plochost postav a jednoduchý děj se totiž čtenář po pár desítkách stran přistihne, že se mu nechce od textu odtrhávat a dotyčnému nezbývá, než knihu přečíst během pár dní. Velkou měrou k tomu přispívá i dynamičnost akčních scén. Šermířských i vzdušných soubojů si čtenář užije dosyta, autorka je navíc popisuje tak dokonale, že se odehrají rychle, a přesto je člověk stíhá neustále sledovat.
Lze jen těžko říct, zda se k románu v budoucnu čtenář vrátí. Byla by však škoda nechat knihu ležet na regálu knihkupectví – ukazuje totiž, že i vyčerpané téma, jako jsou draci, se dá uchopit nově a podat z jiného úhlu.
Název originálu: Dračí mor
Autor: Jana Rečková
Obálka a ilustrace: Janina Strnadová
Vazba: brožovaná
Rozměry: 165 x 105 mm
Počet stran: 300
Vydal: Straky na vrbě, Praha 2011
Doporučená cena: 225 KčHodnocení: *** (60 %)