2 fotky 
Josef Pecinovský je českým autorem science fiction a jiných dobrodružných příběhů, který patří mezi domácí klasiky žánru. Plodný byl především na přelomu osmdesátých a devadesátých let, i dnes ale stále publikuje. Napsal Plástev jedu, Abbey Road i Kroniky nové Země.
Český spisovatel Josef Pecinovský se narodil v roce 1946 ve Varnsdorfu, několik let žil v Ostravě, kde vystudoval Střední průmyslovou školu chemickou, a od poloviny šedesátých let žije ve Štětí v Ústeckém kraji, městě proslulém největšími papírnami v České republice, kde Pecinovský jeden čas také pracoval.
Od počátku devadesátých let do roku 2007, kdy odešel do důchodu, pracoval jako učitel odborných předmětů v oboru informatika na SOU Štětí, což se také masivně promítlo v jeho autorské tvorbě, neboť ve spolupráci s nakladatelstvím Grada vydal velké množství počítačových příruček. Krátkou chvíli se snažil živit i jako spisovatel westernů.
První povídka Josefa Pecinovského vyšla pod názvem Signály zmlkly v roce 1963 v časopise Věda a technika mládeži (VTM).
Jeho nejplodnějším obdobím se však stal přelom 80. a 90. let, kdy zpočátku psal především humorné povídky (cyklus o kuriózním chovateli ještě kurióznějšího ptactva,Václavu Novákovi). V této době také získal dvakrát Cenu Karla Čapka, tedy vavříny, v hlavní sci-fi povídkové literární soutěži republiky, poprvé v roce 1986 za Její Veličenstvo a v následujícím roce za Nos to závaží.
Dystopická budoucnost a Beatles
S přechodem Československa k demokracii začal Josef Pecinovský publikovat i romány, avšak jeho tvorba se v té době překlopila z humorných příběhů v pochmurné antiutopické vize. Sem také patří jeden z nejvřeleji přijatých románů Plástev jedu (Ivo Železný, 1990 a Wolf Publishing, 2007), který popisuje přelidněný svět, v němž lidé prožívají své životy v obrovských mnohapodlažních komplexech, podobných včelím plástvím.
Společnost je tu rozdělena na malou skupinku privilegovaných jedinců, která si na otevřené střeše užívá výdobytků technologie a slunečních paprsků, a na obrovskou masu „trubců“, kteří kdesi v hlubinách stísněných prostorů těžce pracují. Příběh sleduje dva hlavní hrdiny z obou kast, kteří si nakrátko vymění své identity.
Foto: Marián Juskanin, FANZINE.cz
Velkého ohlasu se dočkala i povídková sbírka Abbey Road (Svoboda, 1991 a Triton, 2006), v níž se Josef Pecinovský vrací ke stejnojmennému albu Beatles. Sedmnáct povídek sbírky si bere za své náměty slavnou britskou skupinou a rozvádí je v atmosféře fantastických světů. Právě v této společnosti vyšly také obě výše zmiňované prózy oceněné Cenou Karla Čapka.
Pecinovský na počátku jednadvacáté budoucnosti
Jako shrnutí nejsilnějšího spisovatelského období Josefa Pecinovského lze považovat povídkovou sbírku Házím ti laso, kamaráde (Grada, 1999), která se na čas stala autorovým posledním vydaným dílem v oblasti beletrie. Ke psaní se ovšem autor opět vrátil v roce 2007, kdy se jeho nedokončená tetralogie Kroniky nové Země dočkala restartu v edici Pevnost, nakladatelství Epocha.
Série začíná dílem Vejce s ozvěnou, postapokalyptickým románem o přeživších, kteří se stali divochy, ale zároveň se snaží znovuzrodit civilizaci pomocí starých vědomostí, uzavřených v podobě magického vejce. Následující tři díly přeskakují v čase knižního světa do budoucnosti, každý také do jiných kulis a jiného spádu vyprávění.
Před dvěma lety vyšel Pecinovskému nový příběh Sbohem, armádo! (Epocha, 2010), o kterém recenzent Lukáš Vaníček píše: „Pokud jste vojenský či mírový fanoušek, přidejte k hodnocení deset procent, pro ostatní to bude kniha balancující na hranici lehčího a silnějšího nadprůměru, která však evidentně měla na víc.“
Epocha publikovala i souborné vydání dvou starších novel. Lukáš Vaníček o Stínu mrtvého (2009) tvrdí: „Úroveň povídky Stín kobry táhne celou knihu vzhůru. Podstatnou část knihy sice zabírá průměrná novela Zabít mrtvého, přesto si obě stojí za to přečíst, protože při ohledu na dobu jejich vzniku mají v současné konkurenci možnost nabídnout částečně originální pohled na téma a dobré jazykové zpracování, ačkoli zpočátku paradoxně vypadají jako silné klišé.“
V současné době český spisovatel zasedá v porotě naší literární soutěže Fantastická povídka a připravuje mnoho nových projektů, které představil v exkluzivním rozhovoru pro FANZINE.cz.
Průměrný klasik?
V posledních letech se Josef Pecinovský zapojil také do českého akčního sci-fi/fantasy seriálu John Francis Kovář. Jeho jednadvacátý díl Budiž vám Měsíc lehký se odehrává na vojenské základně na bílé společnici planety Země. Čtenáři cyklu JFK tento díl hodnotí na serveru Legie.info jako čtivý, ale na poměry série mírně podprůměrný, obzvlášť v porovnání s předcházející našlápnutou epizodou Odplata od Jana Hlávky.
A zařazení do průměru se Josefa Pecinovského drží jako klíště po valnou většinu jeho kariéry. Častokrát dokazuje, že psát rozhodně umí a jeho dobrodružné příběhy jsou svižné a čtivé, mnohdy jim ale chybí cokoli jiného, co by je posunulo na vyšší úrovně. Přesto, pokud člověk ví, co od něj očekávat, si lze jeho knihy užít jako příjemné oddechovky, která poslouží svému odpočinkovému účelu. A když nic jiného, stále je to jeden z klasiků české sci-fi tvorby, od něhož se vyplatí znát alespoň jednu knihu.
