Nestudoval žádnou uměleckou školu, ale je považován za nejslavnějšího komiksového autora v Česku. Začínal jako kulisák, ale dnes už vyšly desítky komiksů pod jeho jménem. Jednou z věcí, které ho proslavily, je propracované pojetí ženských ňader, za které si odpykal dokonce čtyřdenní pobyt ve vězení. Řeč je samozřejmě o Kájovi Saudkovi, který bývá často označován za krále českého komiksu. Podle jeho slov pro něj však komiks vždy znamenal hlavně způsob obživy.
Kreslíř Kája Saudek, Zdroj: Wikimedia Commons
Když dokončil základní školu, nemohl si z politických důvodů Kája Saudek příliš vybírat, a tak nastoupil jako kulisák na Barandově. Právě tam také potkal roku 1964 Miloše Macourka, brzy přišla nabídka ke spolupráci na filmu Kdo chce zabít Jessii?, který Saudka proslavil a stal se natolik úspěšným, že stačilo málo a vznikl americký remake. Slávu přinesl také herečce Olze Schoberové, se kterou Saudek chodil od sedmnácti let a byl to zrovna on, kdo sex symbolu šedesátých let poradil, aby se nechala obarvit na blond.
S Milošem Macourkem Kája spolupracoval i nadále, podle jeho scénáře kreslil například Peruánský deník, který vycházel v časopise Svobodné slovo. Sehraná dvojka později přibrala režiséra Oldřicha Lipského a dala tak roku 1970 vzniknout filmu Čtyři vraždy stačí, drahoušku. Mezitím stíhal Karel Saudek přispívat do několika časopisů, mezi nejznámější patří Student, Pop music express nebo Petr a Lucie. Podle Macourkova scénáře připravil k vydání také dvě komiksové knihy, Muriel a andělé a Muriel a oranžová smrt. Vydat je měla Mladá fronta, ale kvůli politickému tlaku ke zveřejnění nakonec nedošlo. Světlo světa v roce 1969 spatřilo pouhých 29 stran v časopise Mladý svět a kompletní komiks vyšel až po revoluci v roce 1991.
Dalším monumentálním dílem Karla Saudka je historický komiks Lips Tullian na motivy scénáře cimrmanologa Jaroslava Weigela, který dílo obohatil o svůj osobitý humor. Série komiksů o hrdinném vůdci lupičů se na rozdíl od Muriel dostala na veřejnost, a tak se Saudek alespoň nějaký čas mohl těšit z relativně svobodné tvorby. Cenzura na sebe ale nenechala dlouho čekat a v polovině sedmdesátých let králi komiksu jakoukoli tvorbu zakázala. Kája se však nakonec rozhodl ke spolupráci, a díky tomu se dnes můžeme kochat komiksy Majora Zemana, které vycházely v roce 1977 až 1978.
Za celý život nakreslil Saudek víc než padesát komiksů
Karel Saudek našel brzy útočiště u svobodomyslnějších sousedů na Slovensku, kde společně s Vladimírem Železným a Janem Grygarem pracoval na oblíbeném televizním seriálu Okna vesmíru dokořán. Saudkovy komiksy se dostaly znovu na veřejnost až s pomocí Speleologické společnosti, pod jejíž záštitou sešity kreseb vycházely. Skutečný boom zažily Saudkovy práce až po pádu komunistického režimu, kdy docházelo k častým přetiskům většiny jeho komiksů a děl. Výčet komiksů Karla Saudka je monumentální, stvořil jich totiž kolem padesáti.
Mezi nejznámější patří Muriel a andělé (1969, Comet 1991), který získal cenu za nejlepší český komiks, dále pak jeho pokračování Muriel a oranžová smrt (1970, Albatros 2009) a několik dalších slavných kousků jako Pepík Hipík (1969, Čtení pod lavicí), Lips Tullian (1972, Plus 2010), Honza Hrom (1968, Pop Music Express), Arnal a dva dračí zuby (1990-1, Egmont 2002) nebo Major Zeman (1978-9, Datel 1999).
Originální obálka Saudkova veledíla, Zdroj: komiksarium.cz
Mezi novodobé aktivity Karla Saudka patří například filmové plakáty k několika českým filmům, mezi kterými doslova září Kameňák Zdeňka Trošky. Velkou inspirací je Saudkovo dílo například pro úspěšného kreslíře Štěpána Mareše, známého především díky Zelenému Raoulovi. Mareš se díky dopisu, který poslal do redakce Mladého světa, zná se Saudkem už od svých jedenácti let, kdy se poprvé setkali. Od té doby se pravidelně vídali a Saudek se pro Štěpána Mareše stal nejen učitelem, ale i přítelem.Letos v březnu se všichni Saudkovi příznivci konečně dočkali monografie krále komiksu, kterou její autorka Helena Diesingová sestavovala celé čtyři roky.Úspěch svých děl a neutuchající popularitu si bohužel Kája Saudek nemůže užít. Už od dubna 2006 totiž leží v Motolské nemocnici v komatu, které způsobilo zaskočené sousto.
Originální pohled na americký vkus
Styl kresby krále komiksu nemůže nikoho nechat chladným. Mnoha lidem se při zmínce o Kájovi Saudkovi vybaví bujné ženské tvary vykukující zpoza každého rohu, kterými se odlišil a značně pobuřoval okolí. Za zmínku však kromě všudypřítomných svůdných žen stojí i Saudkova technika. Projevuje se zde jasná inspirace americkými superhrdinskými komiksy, jejich akčností ve spojení s nepostradatelnými a pro americký komiks tolik signifikantními citoslovci. Na rozdíl od typicky amerických autorů se Saudek nesnaží tolik přiblížit realitě. Jeho kresby jsou hravější, koukavější a sází hlavně na efekt. Mnoha postavám ze Saudkových děl sloužily za předobraz skutečné osoby, každý si jistě vzpomene na Olgu Schoberovou (tehdejší Karlovu přítelkyni) v roli krásné Muriel a Jana Saudka jako záporáckého generála Xerona.
