4 fotky 
Stojí za filmy s rozpočty ve sta milionech korun, přesto se do kin zřejmě hned tak nedostanou. Proč? Redakce FANZINE.cz položila Režisérovi Tomáši Krejčímu, který chystá mimo jiné i filmovou adaptaci Války s mloky, 24 otázek na tělo a nabízí svým čtenářům také teasery k filmu Poslední z Aporveru v exkluzivní premiéře.
Už poměrně dlouho se ví o tvých ambiciózních filmových projektech, které v ČR nemají v současné době srovnání, ať už co se týče plánovaných rozpočtů i žánrů. Jde o 3D fantasy film Poslední z Aporveru a filmovou adaptaci Čapkova sci-fi románu Válka s mloky. Jak se shání peníze na takové filmy?
Není to vůbec nic snadného, trvá to roky. V případě Posledního z Aporveru jen samotná fáze financování trvala 5 let a v případě Války s mloky 7 let. Navíc jakmile v Čechách prohlásíte, že chcete dělat nějaký projekt takovéto velikosti, sesype se na vás spousta haterů a záškodníků, kteří vás nebo projekt začnou okamžitě pomlouvat a házet vám klacky pod nohy.
Poslední z Aporveru měl jít do kin už koncem roku 2009, ale premiéra byla několikrát posunutá. Před rokem vypověděla z důvodu stálého oddalování premiéry koprodukční smlouvu Česká televize (ČT), se kterou nyní vedete spor u soudu. Na čem se opravdu práce zasekly, že se film ještě nedostal do kin? Zaslechl jsem, že se nějaké práce nepovedly a musely se dělat znovu…
V průběhu výroby jsme narazili opakovaně na neschopnost některých českých postprodukčních studií, kde se ukázalo, že nejsou schopná odevzdat triky v čase a požadované kvalitě i přes jasně dohodnuté a uzavřené smlouvy a museli jsme nejen hledat náhradní výrobní kapacity, ale i soudně vymáhat navrácení vyplacených záloh za neodevzdanou práci.
Nicméně hlavním problémem, na kterém se náš projekt nakonec zasekl, bylo nesplacení koprodukčního podílu jednoho z našich koproducentů, který nám do dnešního dne zůstal dlužit, a my tak nemohli dokončit závěrečnou fázi výroby finálního kompozitingu vizuálních efektů a Česká televize nechtěla čekat, jak naše vymáhání těchto prostředků dopadne, a řekli si, že pro ně bude jednodušší dát od projektu ruce pryč a nedoplatit nám zbývající část svého koprodukčního vkladu, aby se projekt ocitl v situaci ještě komplikovanější a musel hledat náhradní financování nejen za jednoho neplatícího koproducenta. Nicméně koprodukční smlouva s ČT je zatím stále platná a čekáme na vyjádření soudu, zda byl tento postup ze strany ČT opravdu zvolen jako správný.
Rozpočet filmu se během let příprav navyšoval, až se vyšplhal na 240 milionů korun. Není to moc? Na jednom diskuzním fóru dva diskutující přirovnávají k takzvaným vícepracím na českých dálnicích, jinde zase v debatě o filmu používají slova jako tunelování apod. Sledujete to taky?
Pár těch haterských reakcí jsem četl a říkám si, že bych taky chtěl mít tolik času, abych mohl vysedávat u internetu a pomlouvat práci druhých, ale i kdybych ten čas měl, tak bych se k něčemu tak ubohému opravdu nesnižoval a raději bych to věnoval developmentu nějakého dalšího projektu nebo šel do parku se svými dětmi. Pokud někdo dokáže vyrobit film, který má 1545 záběrů z ručně kreslených obrázků a s řadou dalších elementů, včetně hrané části, levněji, než jsme to udělali na Aporveru, tak ať mi zavolá a moc rád se od něj přiučím.
Naším konzultantem pro vytváření pipeline výroby triků byl Kevin Elam, který byl mimo jiné producentem vizuálních efektů na filmu Battleship a vůbec nechápal, jak jsme byli schopni vyrábět takový objem práce tak levně, protože jeho rozpočty na výrobu vizuálních efektů se při stejném i menším objemu počtu záběrů pohybují mezi 60 – 240 miliony dolarů.
Nicméně, abychom udrželi náš film v tak malém rozpočtu, museli jsme udělat dvě věci: 1) najít stylizaci, která celkovou náročnost výroby vizuálních efektů zjednoduší a 2) nemohli jsme dávat lidem takové honoráře, jako dostávají na velkých studiových filmech či reklamních zakázkách, a to pro nás bylo místy limitující, protože jsme řadu lidí museli nejdříve objevit a zaškolit, nebo mnohá studia odmítla pro nás vyrábět, protože by po dobu práce na Aporveru nemohla přijímat jiné a mnohem lépe placené zakázky, a tak jsme nakonec museli z velké části vytvořit postprodukční řetězec sami ve spojení s několika nezávislými studii a starat se o chod celé výroby osobně. Což znamenalo obrovský balík práce navíc, který nikdo z nás nedostal proplacený. Ba dokonce jsem ze svých vlastních peněz do filmu investoval přes 5 000 000 Kč, a pokud by film zůstal nedokončený, přišel bych tak o všechny svoje úspory.
Říkáš, že koprodukční smlouva s ČT je stále platná, věříš tedy, že u soudu uspějete? A jak? Nepovede se vše ještě vyřešit mimo soud? Karolína Blinková z tiskového oddělení ČT nám sdělila, že ústní jednání ve věci nařízené soudem na začátek listopadu 2013 bylo na vaši žádost odročeno na leden 2014…
Já o žádné žádosti nás producentů o odročení řízení nic nevím. To, že celá tahle nesmyslná kauza musela k soudu, je dáno pouze situací vzniklou nátlakem ze strany České televize a já sám jsem České televizi nabízel několik řešení dalšího postupu smírnou cestou, ale nikdo v ČT o tom nechtěl ani slyšet, takže nám nakonec nezbylo než náš film chránit žalobou před jejich invazivním jednáním. Před podáním žaloby jsme napsali několik dopisů s žádostí o smírné řešení celé věci, ale nepřišla nám žádná odpověď.
Smlouva s ČT je podle tebe platná, z čeho přitom vycházíš, když ČT tvrdí zřejmě opak?
Soud zatím nepotvrdil, zda ČT odstoupila platně a udělala v souladu se smlouvou všechno v dobré víře, aby filmu neškodila a napomohla jeho dokončení, což je primární smluvní povinnost všech koproducentů. A dokud soud nestanoví jinak, je smlouva platná a my se k ČT i nadále chováme jako k našemu partnerovi, který pomohl vzniku projektu. Respektive bez ČT by náš projekt nikdy nevnikl, takže mě překvapuje, že ČT raději odepíše 18 milionů z koncesionářských peněz, než aby film pomohla dokončit a obdržela smluvené výnosy a TV práva, a říkají tomu ochrana veřejných prostředků.
Soud s ČT pravděpodobně ti může dost pravděpodobně zavřít dveře pro tvé další budoucí projekty. Jsi si toho vědom?
Je mi úplně jasné, že jsem se díky žalobě proti ČT ocitl na černé listině, a to nejen v ČT, ale na druhou stranu já chráním projekt, na kterém jsem spolu se stovkami dalších lidí nechal přes 6 let práce a investoval do něj své veškeré úspory a ČT mi nedala na výběr. Navíc ČT byla detailně seznámena se situací, že Marek Veselický nezaplatil, co dle smlouvy měl, a v dané situaci by nám ČT bývala mohla pomoci, ale musela by chtít. Bohužel místo toho projekt i nás mediálně diskreditovali, a to rozhodně není správný postup koproducenta, který jedná v dobré víře, nepoškozuje projekt a napomáhá jeho dokončení.
Na jaře jste neuspěli u pobídek, kdy by se vám vrátilo 20 % z prostředků utracených v ČR. Budete to u komise kinematografického fondu zkoušet znovu?
Obáváme se, že Fond kinematografie taktéž podlehl fámám a pomluvám, protože Poslední z Aporveru získal v roce 2010 v kulturním testu 40 bodů ze 46, zatímco v roce 2013 jsme dostali pouze bodů 24 a projekt byl na základě toho vyřazen, a přitom se kritéria testu ani projektu v mezidobí nezměnila, což na nás působí velice diskriminačně a účelově. Žádali jsme opakovaně, aby nás Rada fondu vyslechla a pomohli nám, ale obávám se, že raději nechají náš projekt umřít, než aby mu podali pomocnou ruku, protože je to pro ně jednodušší, ale moc rád bych se mýlil, protože jsou aktuálně jediná instituce, která má nejednu možnost, jak nám pomoci, a je jen a jen na nich, zda nám pomoc budou chtít poskytnout, a my to nemáme šanci jakkoliv ovlivnit. Bez ohledu na tuto zkušenost jsem přesvědčen, že fond kinematografie je v dobrých rukou, pokud ho vede paní ředitelka Fraňková, a bez ní by byli všichni filmaři v Čechách úplně ztracení.
V jednom mailu jsi mi také psal, že nikdo z ČT neviděl výsledky vaší práce na Posledním z Aporveru, ale po internetu koluje v diskuzích řada fám, že ji neviděl nikdo a že za peníze na film jezdíte s kolegy na dovolenou. Kdy bude tedy něco k vidění?
Na dovolené jsem nebyl už pěkných pár let a myslím, že pár výsledných ukázek z filmu je přílohou našeho rozhovoru a několik dalších už dávno koluje internetem. Náš supervizor vizuálních efektů Martin Zbořil, který pracoval přes 20 let v Disney animation studios, se určitě vždy rád pochlubí výstupy své práce na Aporveru, takže ať si kdo chce co chce říká, jsou to jen fámy. Já sám osobně mohu potvrdit, že s výsledky práce Martina Zbořila jsem velice spokojený a náš film v něm nalezl někoho, kdo opravdu dokáže udělat zázraky i v rámci našeho rozpočtu a vdechnout světu Aporveru život.
V jedné z našich e-mailových konverzací ses zmínil, že peníze neposílá ani slovenský koproducent Farbyka a na dokončení filmu chybí přes 7 milionů korun, které dle tvých slov představuje plat pro 50 kompozitorů na čtyři měsíce. Proč neplní závazky tento koproducent? (Redakce FANZINE.cz se snažila kontaktovat Marka Veselického ze společnosti Farbyka, ten se však za více než tři týdny nevyjádřil – pozn. red.)
To nevíme. Ještě před půl rokem nás ujišťoval, že svým závazkům dostojí a že je to „treba dorobiť“.
Pro iDNES.cz se Veselický vyjádřil v tom smyslu, že v roce 2010 viděl první střih, a řekl, že do projektu už nebude posílat žádné peníze. O Posledním z Aporveru také prohlásil: „Výsledkem po šesti letech práce a utracených 240 milionech korun je pětiminutová ukázka a kupa nesestřihaného nesourodého materiálu bez zvuku i řádných technických poznámek.“ Jak to tedy je?
My máme v ruce podepsaný splátkový kalendář Markem Veselickým ze dne 15. 6. 2013, kde se zavazuje doplatit své dluhy vůči projektu nejpozději do 17. 11. 2013 (ale nestalo se tak). Pokud by to, co tvrdí, byla pravda, proč by pak 15. 6. 2013 podepisoval splátkový kalendář, ve kterém by sliboval uhrazení svých závazků? Navíc dodnes nebyl utracen celý plánovaný rozpočet, protože na základě nesplacení dluhu Farbyky nemohla naše produkce dokončit výrobní fázi projektu, po které by měla nárok na inkasování dalších prostředků od dalších investorů, včetně České televize, smluvně navázaných námi, takže to, že by již byl utracen celý rozpočet filmu, je jen další fáma. Výroba se zastavila cca na 80 % utracených peněz a na 80% dokončení plánované výroby.
Veselický z Farbyky chce od roku 2014 na Slovensku začít budovat filmová a televizní studia a v nich zaměstnávat 200 až 500 lidí. To nebude levná záležitost. Jak vnímáte toto jeho poměrně čerstvé prohlášení? V různých příspěvcích, které se tomuto věnují je dokonce Veselický stále uváděn jako koproducent Posledního z Aporveru…
Ano, v dané situaci je to skoro až úsměvné. Marek Veselický dluží nejen nám a našemu filmu, takže představa, že bude králem slovenského filmového průmyslu a ještě si bude náš film, kterému ukradl prostředky na výrobu, uvádět jako svůj producentský kredit, je opravdu absurdní. Na druhou stranu by mě vůbec nepřekvapilo, kdyby se mu to opravdu povedlo.
Jak se podaří „zaplácnout“ tuhle díru, pokud se ty peníze od koproducentů prostě nedostanou; respektive pokud se budou dostávat soudem, a i když uspějete, jistota těch peněz tu stále nemusí být, a navíc s největší pravděpodobností by přišly až za dlouho…?
To je úkol, který mě právě teprve čeká. Budu muset zřejmě za Marka Veselického najít investora nového. Samozřejmě mediální diskreditace projektu, kterou ČT udělala z toho dělá téměř nemožný úkol. Na druhou stranu doufám, že RTVS a Fond SK nedovolí, aby Farbyce a Markovi Veselickému jen tak prošlo inkasovat prostředky na projekt Poslední z Aporveru a pak je do výroby neposlat a utratit je někde jinde.
Setkal jsem se také již několikrát s kritikou traileru, konkrétně ve výsledné podobě klíčování postav. Je to tak schválně a kritické hlasy nechápou umělecký záměr, nebo skutečně unikl na veřejnost nějaký nedodělek?
To je otázka spíše na supervizora vizuálních efektů Martina Zbořila, ale některým z těchto kritiků jsme nabízeli práci, aby nám ukázali, jak to má správně být a výstupy jejich práce byly opravdu příšerné. Nicméně ať všichni posoudí trailery, které jdou ven tento týden.
Jak vnímají komplikace okolo filmu lidé, kteří se do projektu zapojili? Není tajemství, že do dvou rolí byly obsazeny zahraniční herečky (Susan May Pratt a Tami Stronach) a na hudbě se podílela mimo jiné Markéta Irglová, se střihem pomáhal i legendární střihač Vetřelce Terry Rawlings…
Musím říci, že bez jejich podpory bych už to asi dávno vzdal. Právě tahle parta včetně mých kolegů v produkci jsou mým hnacím motorem a jejich fandění našemu filmu mi ukazuje, že má smysl bojovat s větrnými mlýny a bránit náš film vůči demagogii haterů, konkurentů či všech, kterým by udělalo radost, kdyby se nám to nepovedlo. Tímto jim velice děkuji za skvělou spolupráci a za jejich veškerou energii a čas, který projektu věnovali. I love you guys!!!
Co je tedy na filmu potřeba dodělat? Co brání nyní tomu, aby byl konečně v kinech?
Zbývá dokončit finální kompoziting vizuálních efektů, tedy asi 6 měsíců práce v týmu asi 50 až 60 lidí.
Jsi přesvědčený o tom, že může v kině uspět film, který byl ve výrobě tak dlouho, nebude v nějakém smyslu „zastaralý“, respektive kdyby nedošlo ke všem komplikacím, nedělal bys ho dneska jinak?
Rozhodně se nebojím zastaralosti, protože jsme pro náš film dělali naprosto netradičním způsobem, kterým dodnes nebyl ani není vyráběn žádný film. Samozřejmě vždy bývám ke své práci kritický, takže vždycky jde všechno udělat lépe, ale já si myslím, že je to film, který má srdce a má všem lidem co říci, a já si za ním stojím. Haters will always hate! Love will always come back to you!!!
Neohrožuje celá ta situace okolo Posledního z Aporveru tvé další plánované projekty?
Pouze tady v Čechách, kde se bohužel fámy a pomluvy stávají na některých místech hlavním kritériem pro hodnocení mých dalších projektů. Ale pokud je projekt opravdu dobrý je jen otázkou času, kdy najde ty správné partnery, kteří ho chtějí podpořit.
Jak je vidno z Posledního z Aporveru, některé filmové projekty jsou poměrně dost náročné, zvlášť, když čítají velké množství efektů. Určitě vás to jako tým docela poučilo, že se není možné spolehnout u takového filmu na kohokoliv. Nicméně, nebojíš se podobných potíží i u Války s mloky? Jak jim chceš případně předejít?
Určitě chceme veškerou trikovou postprodukci realizovat v zahraničí se studii, která již mají mnoho podobných filmů za sebou, a také chceme mít v našem týmu stejně renomovaného producenta.
Přeci jen o Válce s mloky nebo Kruanových dobrodružstvích se také mluvilo už v tom smyslu, že by měly být v kinech, minimálně by se nyní měla točit Válka s mloky. Zatím jsou ale známa jen jména tří herců a pravděpodobně definitivní jméno scenáristy…
Donedávna jsem byl zavalen prací spojenou se záchranou Aporveru, ale teď už další postup neovlivním a musím pouze čekat, takže se naplno začínám věnovat všem dalším projektům, které jsem byl nucen doposud nechtěně zanedbávat.
Jak bude nyní práce na všech těchto projektech postupovat?
Čeká mě výroba storyboardu, previzů a chci ještě stihnout i několik nových draftů scénáře, castingy a jednání s koproducenty. V únoru mám schůzku s producentem Supermana, který mi nabídl pomoc s Válkou s mloky, a tak jsem na jeho komenty k projektu velice zvědavý, a navíc je to můj splněný sen, nechat si radit od člověka, jehož filmy jsem jako kluk obdivoval a říkal si: „Jak to sakra dělaj?“
Pierre Spengler? Co přesně má mít na starosti u Války s mloky?
Oslovil jsem ho, jestli by mi nechtěl dělat producenta nebo koproducenta, který by obchodoval film do některých teritorií. Už jednou jsme se sešli v Los Angeles a jeho rady projekt hodně posunuly vpřed, takže k němu mám důvěru. Ale jednám i s dalšími producenty, protože Válka s mloky je velký a náročný projekt a rád bych měl za zády zkušeného a ostříleného barda, abych se mohl v klidu soustředit na režii.
Můžeš prozradit nějaké kandidáty na vybrané role z castingů?
S napětím očekávám, zda se například Josef Abrhám rozhodne přijmout roli pana Povondry. Moc by se mi v tom filmu líbil, protože jako kluk jsem hltal, jak hrál Čapka ve filmu „Člověk proti zkáze“. Zaslali jsme mu scénář a čekáme, jak se rozhodne. Víc zatím prozrazovat nechci.
Původně jsem myslel, že je to vtip, ale v souvislosti s Válkou s mloky byla založena reálná společnost s názvem Salamander Syndicate, která má film oficiálně produkovat a má prodávat mloky. Je to fakt, nebo je to jen nějaká srandička?
Společnost Salamander Syndicate jsme založili primárně na výrobu Války s mloky, ale koprodukuje i jiné projekty a mezi její činnost bude patřit i prodej mloků. Udělali jsme to kvůli Karlu Čapkovi, protože jeho Válka s mloky je alegorií a nám přišlo vtipné, že lidé přijdou do kina na film o korporaci, která zničí svět, ale přitom sám film, na který budou koukat, bude vyroben stejnou korporací. Je v tom krásná alegorie s dneškem, kdy velké korporace ovládají média a skrze ně i názory milionů lidí, aniž by si toho někdo z nich všiml, nebo si to uvědomil a přesně na to chtěl Karel Čapek poukázat a my chceme v jeho odkazu pokračovat.
Jaké mloky a kde má Salamander Syndicate prodávat? Myslíš, že půjdou na dračku?
Budeme prodávat všechny druhy: Heavy, Leading, Team, Odd Jobs a Trash. Dokonalé dělníky bez pojištění a odborových organizací, které můžeme dodávat na objednávku stavebních i jiných společností, jednotlivců, ba i států. Domnívám se, že mloci zcela jistě půjdou na odbyt všude, jak Čapek předpověděl ve své knize.
