!Profil autora!Literát, který se narodil v jedné říši, dozrával v době jejího pádu, tvořil v druhé a nástup třetí nepřežil. České literatuře dal mnoho, světovou slovní zásobu obohatil o jedno slovo. O slovo, jež nabývá stále na větším významu; robot.
Spisovatel Karel Čapek Zdroj: i.lidovky.cz
Karel Čapek se narodil 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích v rodině lékaře jako nejmladší dítě. Starší sestra Helena je kromě několika próz autorkou vzpomínkové knihy Moji milí bratři (1962), bratr Josef se proslavil jako spisovatel a zejména malíř.
Krátce po Karlově narození se rodina přestěhovala do Úpice, kde byl i pokřtěn. Studoval na gymnáziu v Hradci Králové, odkud musel přestoupit po odhalení jím organizovaného protirakouského spolku do Brna. Maturoval na Akademickém gymnáziu v Praze. V roce 1915 získal doktorát na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, další filozofické vzdělání získal v Berlíně a Paříži.
Čapek a život
Ačkoli vojácká léta prožil v době první světové války, do armády nenastoupil. Příčinou byla Bechtěrevova nemoc (chronické zánětlivé onemocnění především páteřních obratlů), která celoživotně ovlivňovala jeho dílo.
Čtěte také: Utopie v literatuře. Od Platónovy Ústavy po Thomase Morea a zase zpátky
Po ukončení studií působil nějaký čas jako vychovatel u hraběte Prokopa Lažanského na zámku Chýše, velmi brzy však přešel k novinařině. Působil jako redaktor v Národních listech (1917 – 1921, odešel na protest proti vyloučení svého bratra z redakce), Nebojsovi (1918 – 1920) a Lidových novinách (od r. 1921).
Obrázek z chystaného filmu Válka s mloky Zdroj: Actor´s Runway Agency
Neomezoval se však pouze na tvorbu literární a novinářskou, v letech 1921 až 1923 působil jako dramatik Vinohradského divadla, věnoval se též fotografii – kdo by neznal jeho Dášeňku čili život štěněte (1933). V letech 1925 – 1933 byl prvním předsedou Československého PEN klubu (celosvětového sdružení spisovatelů). Ke konci života, 26. srpna 1935, se na vinohradské radnici oženil se svou dlouholetou přítelkyní Olgou Scheinpflugovou.
Mnichovská dohoda a po ní následující kapitulace znamenaly pro Karla Čapka zhroucení jeho dosavadního světa a osobní tragédii. Po vzpamatování se z prvotního šoku se svou činností snažil zabránit rozpadu národa a zachování jednoty. Stal se jakýmsi symbolem první republiky.
Přečtěte si: Vražda na Podkarpatské Rusi – Čapkův Hordubal
To nemohlo zůstat bez odvety, a tak se stal terčem mnoha anonymních telefonátů, dopisů i devastace svého domu. Bylo jen otázkou času, než si pro něj přijde gestapo. Dříve než se tak stalo, zemřel 25. prosince 1938, tři měsíce před plánovaným zatčením.
Zamyšlení i varování
První literární počiny patří do doby před první světovou válkou. Jsou silně ovlivněny autorovým filozofickým vzděláním, cítit je především pragmatismus a expresionismus, dále ho velmi ovlivnila vědeckotechnická revoluce a z ní pramenící strach, aby technika nakonec nezískala nadvládu nad člověkem. Samotné dílo je možno rozdělit na dvě nosné části – ta obrácená na vnitřní život člověka a utopická.
V prvních jmenovaných se Čapek soustředí na hledání možných úhlů pohledů, hranic lidského myšlení a poznání či noetiku (teorie poznání). Utopická část je pak věnována pohledu na společnost, na její problémy a nebezpečí, která s sebou nese technika, ale i nastupující fašismus. Právě tato díla se dají směle označit za předchůdce dnešní moderní sci-fi.
Plakát Čapkova R.U.R. z USA z roku 1939
Jednotlivá díla asi netřeba představovat, je jich mnoho a většina jsou notoricky známá. Namátkou tedy jen zmiňme ty nejdůležitější. Krakatit (1922), román jenž se zabývá myšlenkou, že člověk nemá dělat velké skutky, ale jen takové, které mu mají sloužit. Autor zápletku staví na kontrastu snahy vládnout s osobní odpovědností jedince.
Dalším zástupcem utopické části je román Válka s mloky (1936). Spolu s dramaty Bílá nemoc (1937) a Matka (1938) je nejnápadnějším varováním a protestem před nástupem fašismu k moci.
K druhému proudu naopak patří drama R.U.R. (Rossum’s Universal Robots – Rossumovi Univerzální Roboti, 1920). Právě v tomto díle poprvé zaznělo slovo robot a světem zní dodnes. Nad nesmrtelností a její žádoucností se zamýšlí další drama, Věc Makropulos (1922), nad právem soudit vinu zas román Hordubal (1933).
Jak je z nástinu díla snad patrné, Karel Čapek se zamýšlel nad mnoha závažnými problémy, jež trápí filozofy po staletí. Nicméně, svou tvorbou také dokázal, že i hluboké myšlenky se dají podat příjemně a čtivě. Byla by škoda mu dát jen neoblíbenou nálepku školní povinné četby, která častěji čtenáře odradí, než přitáhne.
