Koncem listopadu se fantastickým Českem rozlétla zpráva, že téměř dvacetiletý sci-fi měsíčník Ikarie končí. Trio Ríša-Šust-Jiran se však rozhodlo časopis zachovat, a tak své principy přeneslo do nové XB-1, pojmenované (stejně jako Ikarie) po slavném fantastickém filmu Ikarie XB-1.
Ilustrační foto Foto: Jan Nohovec, Topzine.cz
Již s prvními řádky povídky S muži je kříž se čtenáři mohou pohodlně usadit a zapomenout na změnu názvu XB-1. James Patrick Kelly líčí velmi poutavě případ očka Fay Hardawayové. Od práce soukromého detektiva, jak ji známe my, se liší několika drobnostmi – dělá ji v budoucnosti, čemuž odpovídá i technický rozvoj, ale hlavně pouze ve společnosti žen. Muži byli z jakéhosi neznámého důvodu vymizeni návštěvníky z vesmíru přezdívanými ďasové. A právě jeden z nich si Fay najme na vyhledání neznámé osoby. Jednoduché pátrání se zamotává a ukazuje se, že jde o něco naprosto jiného, než se na první pohled zdá. Pěkně napsané a čtivé už od začátku.
To následující Svět po velkém tlesku nepůsobí tak sympaticky. V úvodu se do své povídky Michael F. Flynn poněkud zamotá, jak nám chce představit všechny účastníky vědecké expedice, která prozkoumává cizí planetu. Chvíli trvá, než se mu podaří čtenáře zaujmout, a to i přes použití zajímavých technologií a cizích reálií. Nejprve je věnováno příliš prostoru obyvatelům domovské planety, i když pro samotný příběh to není tak podstatné. Teprve s pokračujícím výzkumem a ubíhajícím časem se čtenář dokáže ponořit se hlouběji do děje a společně s postavami hledat odpovědi. A navíc do děje vstupují i další účastníci, jejichž přítomnost zapříčiňuje dramatické finále.
Domácí sci-fi
S Ondřejem S. Nečasem se čtenáři starší verze časopisu už setkali. Je milé vidět, jak spisovatelsky roste a vyzrává. Dokazuje to ve výborně napsané povídce Krůpěj pontského medu. Časově se nachází kdesi ve starém Řecku, kde seznamuje s Létheiou, kněžkou Artemidinou, která se rozhodla pátrat po původu podivných úmrtí v místě zvaném Zagora. Spojuje náznaky i fakta a dává dohromady zápletku, jejíž vyluštění ji málem stojí život. I když je hrdinka kněžka, neznamená to, že by se jen modlila. Prochází textem jako správný soukromý detektiv, který se chová dle staré školy – zřejmě je Raymond Chandler oblíben i Čechách. Snad dojde v dalších Nečasových povídkách, či dokonce románu k resuscitaci této hrdinky.
Jiří Mazurek pro změnu přivádí do postkatastrofické situace. Čtenář sleduje osudy Adama, chlapce, který bojuje o život na Zemi, a v druhé linii dívky Alice, obyvatelky vesmírné stanice umístěné nad naší planetou. Že jsou tyto dva životy spojeny jakýmsi Poutem z minulosti, je jasné hned z počátku. Nicméně i tak lze oba příběhy vychutnávat ve velmi dobře líčených situacích. Jak filozofické, tak i akční scény jsou povedeně napsané.
Nevinný název povídky Setkání s Marií opětně ukazuje oblíbený námět Lidstvo se rozhodlo experimentovat a nějak se to vymklo. Ondřej a Tereza se pod taktovkou Petra Plačky rozhodli vyhledat své rodiče. Akční pátrání se po minulých neúspěších vcelku slibně rozvíjí, ale pak narazí na podivnou bytost, která je silnější a mocnější než cokoliv, co hrdinové znají. To, že s touto bytostí, která si říká Marie, mají cosi společného, je poměrně nabíledni. Jen je otázka co, a vlastně jestli vůbec toto setkání přežijí.
Publicistika, film a literatura
Publicistické články jsou slibně rozhozeny mezi povídky, což lze rozhodně vnímat jako zlepšení – ihned, s čerstvou chutí přečteného v mozku, má čtenář možnost zjistit, co vedlo dotyčného autora právě k tomuto námětu nebo zpracování. V lednové XB-1 je to rozhovor s Jamesem Patrickem Kellym, kde mimo jiné i hovoří o kyberpunkových antologiích Zrcadlovky a Singularity. A za tuzemské autory si můžeme přečíst rozhovor s Ondřejem S. Nečasem, jehož výše uvedená Krůpěj pontského medu získala první místo v literární soutěži XB-1 2010. Za zmínku stojí i článeček Co by bylo dobré zlepšit, kde Jaroslav Jiran za redakci XB-1 zmiňuje nešvary publikujících spisovatelů. Filmoví nadšenci zřejmě přivítají zprávu Pavla Žďárka Fantastika v kinech roku 2011. Zkušenosti sice hovoří o tom, že ne vše nejspíš budemou mít možnost vidět, něco z toho bude nejspíš otřesné a bližší informace se dají sehnat na internetu, ale jako shrnutí toho, čeho se můžou na plátnech kin těšit, potěší.
Ze stejného pera si nepřátelé remaků mohou potěšeně přikyvovat nad recenzí Noční můry v Elm Street, která nejspíš dopadla ještě hůř, než se čekalo. Opravdu by mě zajímalo, jestli existují lidi, kteří zhlédnutí nově předělané verze pochybné kvality opravdu ze zvědavosti chtějí vidět i původní dílo. A ještě jedno udivení. Vypadá to, že Harry Potterovi 7 z hlediska příběhu a budování vztahů opravdu prospělo rozdělení na dvě části. Jestli si takto uspořádaný guláš vařený pod dohledem Davida Yatese udrží svoji úroveň i v části druhé, bude se na co dívat.
Literární úroda je tentokráte průměrná, jak lepší, tak i horší kousky. Vkrádají se dvě zajímavé myšlenky: První je ta, že jak se objeví klasik a mistr žánru (zde Stephen King a Agatha Christie), jeho knihy jsou opravdu na výši a recenzenti se překřikují v superlativech. Druhá věc, nejpokleslejší z pokleslých literárních žánrů, komiks, bývává hodnocen velmi často jako nadprůměrné dílo (v tomto čísle Tajné války od Marvelu).
Král je mrtev, ať žije král. Nebo královna, chcete-li. I když je tato otřepaná věta používána všude možně, v případě XB-1 to má opodstatnění. Redakce chce uchovat úroveň časopisu, a pokud se čirou náhodou nezhorší všichni spisovatelé na celém světě, zajisté se jí to podaří. Alespoň lednové číslo to dokazuje.
