Arkadij a Boris Strugačtí jednoznačně patří k nejvýraznějším jménům východní žánrové tvorby minulého století. Obstojí však jejich myšlenky i v trendu současném?
Ilustrace na obálce knihy Autor: Marek Hlavatý
Jedním z tradičních zahajovacích prvků vyprávění bývá tzv. in medias res, tedy zahájení přímo uprostřed událostí. Bratři Strugačtí tuto metodu modifikovali a uvádějí svůj román nejen in medias res, ale i in medias silva, tedy do hloubi lesa. Tím však výčet odklonění od tradiční podoby vyprávění zdaleka nekončí.
Dva muži, jedna korouhev
Autoři čtenáře vysadí v lese, rozsáhlém a tajuplném prostoru, jehož se lidé obávají, místě opředeném mýty. Poblíž lesa stojí budovy Správy, byrokratického aparátu zajišťujícího jeho výzkum, postupné vyhlazování, ochranu i odpovídající komunikaci s místními obyvateli. A uvnitř jedné z budov této Správy sedí druhořadý úředníček Perec a touží po odhalování tajemství, které blízká zeleň skrývá.
I Mlčoch býval pracovníkem Správy, tehdy se však ještě jmenoval Candide. Pak se při přeletu nad lesem se svým vrtulníkem zřítil mezi stromy a zůstal uvězněn v domorodé vesnici, kde nenachází pochopení pro život místních.
Jeden přibitý hřebíkem ke stolu ve Správě a zoufale toužící po objevování krás lesa, druhý prahnoucí po návratu do civilizace. Co jednomu přijde jako vězení, druhý by bral všemi deseti. Hrdinové bratrů Strugackých se na první pohled od sebe výrazně liší, ve své podstatě však touží po tomtéž – vyváznout z neúprosné mašinérie, v níž jim uvízl rukáv.
Příběhu, kam jsi šel?
Strugačtí tedy rozvíjejí svůj příběh na dvou frontách současně. Navzdory všem očekáváním se však tyto dějové linie po celou dobu prakticky neprotnou a očekávání čtenáře tak dostává první políček.
A když nad tím člověk přemýšlí, jsou to vůbec dějové linie? Rozhodně v nich dochází k sérii akcí, které slovo děj jako takové definují, od očekávané koncepce se však kniha poměrně odklání. Jednotlivé kapitoly nepůsobí příliš kompaktně jako celek. Často jde spíše o jednotlivá dobrodružství než ucelený vývoj z bodu A do bodu B.
Tohle je bezesporu autorský záměr, protože hlavním tématem knihy zdaleka není tajuplnost lesa, ale metaforická nemožnost úniku. Nemožnost úniku ze života, který je v okolí lesa i přímo v něm veden. Přestože se oba hrdinové snaží dojít z A do B, v bludném kruhu románu se navrací zpět tam, odkud vyšli.
Tato epizodičnost by nebyla takovým problémem, kdyby nevytvářela pouze nové otazníky. Strugačtí valí na čtenáře neustále další motivy a příběhové prvky, aniž by byl kterýkoli z nich obdarován vysvětlením. Spousta nápadů tak zůstane pouze hrubě nahozená na zeď jako nějaké bludiště bizarních obrazců.
Se sovětskou sci-fi na věčné časy
Navzdory absenci dějové pospolitosti je však román poměrně čtivý a nabízí řadu důvodů k hlubšímu zamyšlení. Poměrně výrazně se kupříkladu strefuje do Správy jako celku reprezentujícího byrokratického pavouka. Jeho nesmyslnost čtenář dobře vycítí i po letech. Mezi další načmárané obrazce patří boj člověka proti strojům, postavení žen ve společnosti či pracovní alibismus.
Les původně vycházel časopisecky a jako časopisecký román také působí. Jednotlivé kapitoly vždy obsahují nějaký lákavý highlight, celkový obrázek je však příliš nahrubo poslepovaný. Místo barevné mozaiky tak tvoří spíše špatně slepené zrcadlo, v němž zůstává podobizna příliš roztříštěná.
Přes svou letitost může román bratrů Strugackých oslovit i moderního čtenáře. Patrně však nepůjde o člověka, který by sáhl po románu jako po zábavné četbě. Absence ucelenějšího příběhu i výraznější akce mnohem spíše přiláká náročnější osoby, které budou v příběhu hledat paralely se skutečným životem. A těch v Lese najdou nespočet.
Název originálu: Ulitka na sklone
Český název: Les
Autor: Arkadij a Boris Strugačtí
Překlad: Libor Dvořák
Obálka: Marek Hlavatý
Počet stran: 280
Vazba: vázaná s přebalem
Rozměry: 130 x 205 mm
Vydal: Triton, Praha 2011
Doporučená cena: 298 KčHodnocení: *** (60 %)
