Vědci se rozhodli sestavit seznam nejpravděpodobnějších míst ve sluneční soustavě, kde by mohl být život.
Je na některém z měsíců Saturnu život? Zdroj: YouTube.com
Seznam vypracoval Seth Shostak, astronom z programu SETI. Vybral planety a měsíce naší sluneční soustavy vhodné pro rozvoj života i jeho dlouhodobé udržení.
Prvním takovým místem je Enceladus, čarokrásný měsíc Saturnu. Enceladus je zajímavý hlavně tím, že pod jeho ledovým povrchem bublá voda. V roce 2005 sonda Cassini zachytila její mohutné erupce. Voda musí být dostatečně teplá, což zajišťují gravitační síly Saturnu, které působí na Enceladus, a tím ohřívají vnitřek měsíce. Kapalná teplá voda ukrytá pod krustou ledu je ideální pro rozvoj jednoduchého života. Cynthia Phillips, kolegyně z institutu SETI, dodává, že na Enceladu ani není třeba přistát, stačí jen sesbírat materiály, které vychrlí gejzír.
Zajímá vás původ Měsíce? Měsíc mohl vzniknout jadernou explozí. Před několika miliardami let!
Druhým kandidátem je také měsíc Saturnu, Titan. Ten je zajímavý pro svá tekutá jezera etanu a metanu, která halí atmosféra s příměsí uhlovodíku. Titan je mrazivá koule s teplotou pod 179 stupňů Celsia. Shostak ale věří, že v metanovo-etanových jezerech můžou žít roztodivné mikroorganismy.
Další místa, která by mohla obsahovat život, jsou Europa, Callisto a Ganymede, měsíce největší planety naší sluneční soustavy, Jupitera. Podle moderních výzkumů je na Europě víc tekuté vody než v oceánech po celé Zemi. Slané oceány se nachází pod šestnácti kilometry ledu. V takovém prostředí by nebyl žádný přísun světla, ale mohlo by se tam dařit organismům adaptovaným na geotermální energii. Vědci věří, že i Callisto a Ganymede mají pod zemí tekuté oceány, problém je, jak se k nim dostat, protože se nejspíš nacházejí v hloubce zhruba 100 kilometrů.
Červní díry nejsou jen sci-fi: Cestování paralelními vesmíry a dimensemi je dle vědců reálné
Poslední dvě místa patří planetám. Mars se svou záhadology milovanou plání Cydonia, a žhavá Venuše. Mars byl posledních pár desetiletí kandidátem číslo jedna pro mimozemský život, avšak zatím po něm nebylo ani památky. Vědci věří, že život by mohl existovat pár centimetrů pod povrchem, kde může být voda. Důkazem je Horowitzův kráter, kde byly pozorovány zvláštní úkazy, které vypadají jako pozůstatky po tekoucí slané vodě.
Venuše, s teplotou nad 454 stupňů Celsia, se umístila na poslední místě. Taková teplota by skoro každého tvora ze Země okamžitě zabila, ale i tady můžeme najít extrémofily, kteří si podobné teploty užívají. Je možné, že ve vyšších sférách atmosféry, kde je chladněji, mohou ve vzduchu žít mikroorganismy, které se tam živí sloučeninami atmosférických plynů.
