Anita Blakeová vyrazila již poosmé do akce. Tentokrát spěchá na pomoc svému vlkodlačímu ex obviněnéhu ze znásilnění. Známá nekromantka, která pro stříbrnou kulku nejde daleko, by to nepřiznala ani sama sobě. Ale není si jistá, jestli dát přednost upírovi před vlkodlakem byl ten nejlepší nápad. Nebo ano? Ale třeba to nebylo její konečné rozhodnutí.
Ilustrace na obálce knihy Autor: Alžběta Trojanová
Laurell Kaye Hamiltonová, americká autorka populární série o lovkyni upírů a oživovatelce zombií Anitě Blakeové, pro svou svéráznou hrdinku vytvořila velmi podnětný svět. Svět, ve kterém jsou upíři, vlkodlaci, zombie, démoni i elfové reálnými bytostmi. To jistě není ve fantasy literatuře nic neobvyklého. V mnoha jiných knihách tyto bytosti šťastně loví lidi i sebe navzájem. Jenže to provádí v naprostém utajení, na které si potrpí i ti, jež se je případně snaží zabít. Nezvyklejší je proto úplně obyčejný svět naší současnosti, ve kterém o nich každý ví a nikomu z lidí to nepřipadá zvláštní.
Svět, kde upíři i vlkodlaci mají zákonem garantované svobody i protidiskriminační opatření a brzy možná budou mít i volební právo. Kde se lidé neloví a krev dávají veřejně a zcela dobrovolně a ti, kteří toto ujednání poruší jsou trestáni. Dokonce i zombie mají svá práva a magie je na denním pořádku. Tohle vše je také důvodem, proč zažívají vzestup povolání jako oživovatelé, lovci oblud či vyšetřovatelé supernaturálních oddělení, výrobci stříbrných kulek nebo zákonní popravčí odsouzených upírů. Žádný z nich svoje zaměstnání či prokletí, to podle svého světonázoru, nemusí tajit.
Ententýky tak či tak, upír nebo vlkodlak
Anita je stále v jednom kole. Pracuje v agentuře pro oživování zombií, poskytuje konzultace policejnímu oddělení při nadpřirozených trestných činech a kličkuje mezi dvěma muži svého života. Tedy muži. Vlkodlačí alfa samec Richard, se kterým byla zasnoubená, prohrál její přízeň s upířím vládcem města, Jean-Claudem. Proto odjel do divočiny v Tennessee pracovat na doktorandské práci a zároveň vyhnat z hlavy svou milovanou. Richard je sice nelidsky rychlý i silný, ale že by byl schopen násilí na ženě nevěří nikdo z jeho přátel.
Co na román říkaly naše další dvě redaktorky?
Anita mu vyráží na pomoc, protože se blíží modrý úplněk a cela není místo, kde by se utajený vlkodlak měl proměnit. Aby problémů nebylo málo, nemá Anita povolení přijet na území jiného vládce města, což jí nepřátelský upír brzy zdůrazní. Stejně tak se její přítomnost nelíbí policii, ani místnímu podnikateli usilujícímu o koupi blízkých pozemků. Když přidáme ještě konkurenční vlčí smečku, komplikovanou pozici leopardodlaků či ztracený magický artefakt, má Anita Blakeová o zábavu postaráno. A k tomu jí ještě nedá spát její nedávná volba partnera.
Sedmkrát stejně skvěle, poosmé však trochu jinak
Tento osmý díl je ve většině dějových linek a námětů stejný jako ty předchozí. Anita řeší šlamastiku, do které se dostala ona nebo někdo jí blízký. Děje se tak za přítomnosti nezbytných zpřátelených i nepřátelských upírů. Nesmí chybět cizí vlkodlačí smečka, se kterou se musí ona i Richard popasovat, i Anitino spojení s „duchy“ vlkodlaků, jež si v sobě nese už od zabití vražedné lupy – partnerky předchozího alfy. A v neposlední řadě si musí ujasnit svoje spojení i s jinými dlaky, kteří jsou její vinou stále „sirotky“ a díky nimž si uvědomuje nově probuzenou magickou sílu.
Jako obvykle jsme svědky policejního pátrání kolem vražedného masakru, které je místy líčeno dost naturalisticky, ovšem o to zajímavěji. Jenže tentokrát je Anita spíš na vedlejší koleji, což je nevítaná změna, která série znalé o něco nedefinovatelného ochuzuje. Opět se v něm rozplétá a ještě více zamotává uzel vztahů mezi ústřední trojicí hlavních hrdinů – Anity, Richarda a Jean-Claudea. Přestože se totiž v několika předchozích dílech zdálo, že nerozhodná oživovatelka si konečně vyvolila šaramantního nemrtvého, její pochyby spíše rostou.
Také její magické schopnosti oživovatelky plynule navazují na předchozí zlepšování a zesilování Anitiny formy, což má za následek nejen brilantní ovládání zombií, ale i upírů, což je velmi nestandardní. Anitiny magické hranice se vůbec neobvykle rychle posunují. Již v některých dřívějších pokračováních se díky spojení s Jean-Claudem její schopnosti rozvíjely a zvětšovaly, ale v tomto díle začínají nabývat poněkud příliš velkých rozměrů.
Čeho je moc toho je … zkrátka moc
Vlastně to je nejspíš důvod, proč tento díl tak úplně nezapadá do předchozí řady. Všeho je tam nějak přespříliš. Anitiných magických schopností získaných triumvirátem tří hlavních hrdinů. Sexuálního napětí mezi ní a Richardem, přestože hrálo jednu z hlavních rolí již v dřívějších pokračováních. Obdobného napětí mezi ní a upíry jejího doprovodu, i když i toto bylo předváděno už dříve. Také sexuální jiskření mezi Anitou a nejrůznějšími dlaky není zdůrazňováno poprvé. Jenže … Jenže. Tentokrát toho bylo prostě moc.
Příliš mnoho moci a sexu pro mladou nekromantku, která začínala s jedinou vrozenou schopností a jež nenáviděla téměř všechny nadpřirozené tvory a rozhodně je raději zabíjela, než aby se s nimi přátelila či je milovala. Ušla sice dlouhou cestu a bylo jasné, že na tomto počátku nemůže ustrnout a musí se vyvíjet. Dokonce to čtenáři jistě uvítali a za její tolerantnější přístup k nelidským bytostem jí i tleskali.
Velká část jich netrpělivě čekala na náznaky erotického jiskření mezi hlavní trojkou, které prostě muselo dojít nějakého naplnění. To všechno se dalo očekávat a bylo to vítané. Jen tentokrát se to zkrátka nějak autorce vymklo z rukou. Anita je jistě přitažlivá. Ale aby po ní toužila a startovala nejen dvojice zbývajících hlavních hrdinů, celý její doprovod a každý další mužský, dlak i upír, který s ní má co do činění? To je trochu přehnané.
Z jemných, lehce erotických příslibů počátečních dílů plynule přechází přes náznaky trochu tvrdší až ke zcela nepokrytým sexuálním aktům. Tak se z „paranormálních romancí“, jak je v knižním medailonku psáno, dostává někam, kde se to již každému rozhodně líbit nemusí. Většina čtenářů knih o Anitě Blakeové patrně nebude příliš úzkoprsých, protože líčení brutálně krvavých scén i těch sexuálních je na knižním pořádku této série. Většina ale také má možná určitou hranici, za kterou už se jim to líbit nebude.
Přečtěte si také exkluzivní ukázku z románu Modrý měsíc
Nezbývá než doufat, že se Laurell K. Hamiltonová v dalším pokračování vrátí maličko zpět. Ponoří se, v kůži Anity Blakeové, do víru horkého Saint Louis. Že ji tam bude čekat další z paranormálních případů, které bude pomáhat policii řešit a zároveň se vrátí i na své dočasně opuštěné místo oživovatelky. Možná je to právě tato část Anitiny osobnosti, která také jejímu poslednímu příběhu chyběla. A při jejím znovuobjevení se vrátí do osvědčených mezí, ze kterých se odchýlila.
Poslední díl ze série o Anitě Blakeové tedy byl jistě netrpělivě vyhlížen a určitě své fanoušky příliš nezklame. I proto, že si naprosto oprávněně drží vysoký standard příjemně plynulého realistického vyprávění se skvělým slovníkem i hláškami. V tomto ohledu jistě nezklame vůbec. Příběhu, u něhož se mnohdy tají dech a stránka za stránkou letí před očima, jak se čtenář snaží dozvědět, jestli si s nevyhnutelnou katastrofou hrdinové poradí. Milovaná sexy ostřílená tvrďačka s nabitou brokovnicí, Anita spolu se svým světem, je jistě velmi povedenou hrdinkou. Určitě potěší skalní přívržence a nadchne i ty nové. Snad je nevyděsí, ale naopak navnadí k četbě předchozích příhod i těch, které ji teprve čekají.
Název originálu: Blue Moon
Český název: Modrý měsíc
Autor: Laurell K. Hamiltonová
Překlad: Pavel Toman
Obálka: Alžběta Trojanová
Počet stran: 416
Vazba: brožovaná
Rozměry: 200 x 125 mm
Vydal: Epocha, Praha 2011
Doporučená cena: 299 KčHodnocení: **** (80 %)
