3 fotky 
Premiéry Blade Runnera v roce 1982 se Philip Kindred Dick bohužel o pár měsíců nedožil, stejně jako se nedožil své největší slávy. Hollywood má na adaptace čich jako Hannibal Lecter na voňavky, ale v případě Philipa K. Dicka trvalo 30 let, než byla jedna z jeho knih převedena na plátno. Zato od té doby frekvence filmů více či méně inspirovaných nějakou Dickovou novelou nebo povídkou stále roste.
Mezi zfilmovaná díla P. K. Dicka patří například Minority Report Zdroj: distributor filmu
V současnosti představuje dílo Philipa K. Dicka (44 novel – např. Ubik, Muž z vysokého zámku, Počkej si na loňský rok – a přes 120 povídek – např. Minority Report, To je Wub, kapitáne!, Výplata) pro filmaře těžko vyčerpatelnou zásobárnu vděčných námětů a příběhů se zvraty – filmovými diváky tolik oblíbenými. Pokud bychom vzali poptávku Hollywoodu po Dickovi jako jeden z indikátorů jeho popularity, pak je její nárůst od Dickovy smrti obrovský. Co se stalo?
Takto spisovatel ztvárnil Pete Welsch.
Dickovy vize dnes jednoduše rezonují mezi daleko širší populací konzumentů než v době tzv. vesmírných závodů 50. až 70. let, kdy Dick psal. Mainstream fascinován dobýváním vesmíru, objevováním nových světů, nebo dokonce kultur tehdy hltal spíše díla hledící do budoucnosti a dalekých galaxií.
Konečně přišla doba Philipa K. Dicka, který se nedíval ani tak do budoucnosti nebo do daleka, jako spíše šikmo do stran. Jeho vize se netýkaly budoucích, ale alternativních světů. Základním, mnohokrát variovaným motivem jeho knih je zpochybňování reality, jejíž falešná povaha je vnějším pozorováním nerozpoznatelná, zprávou o jiné, snad skutečnější, skutečnosti. Přišla doba Matrixu a Inception, do které Dick tu svou předbíhal jako nějaký prorok.
Prorok
Philip K. Dick patří mezi ty výjimečné umělce, kterým se vlastní život s tvorbou silně překrýval. Prostor vědecko-fantastické literatury se nabízel jako ten nejvhodnější pro sdělení prožitých esoterických zkušeností. Díky své fantazii a teologickému a filozofickému vzdělání, které jistě získal díky tomu, že nedostudoval vysokou školu, byl schopen vykládat si své zážitky jako symboly a zjevení o zastřené pravdě.
Čtěte také: Ray Bradbury píše o budoucnosti, ale dodnes odmítá počítače
Vše, co se mu v životě stalo – od ztráty sestry dvojčete po ztrátu zubu moudrosti (ti, kdo znají, vzpomenou na Tři stigmata Palmera Eldritche) –, pro něj mělo mystický a teologický význam, který pak často reinterpretoval do svých knih jako různá podobenství
Diagnostikovat ho od stolu jako schizofrenika by zřejmě byla stejná chyba, jakou v mládí udělali jeho doktoři, když nejspolehlivějším možným způsobem nastartovali u úzkostlivého člověka s nezměrnou fantazií celoživotní obavy z vlastního šílenství. V pozdějších letech však měli doktoři o jeho nepříčetnosti pochybnosti.
Stejně jako jakýkoli horoskop pasuje na jakéhokoli člověka, pokud tomu ten člověk bude chtít věřit, tak i pro Philipa K. Dicka všechno v jeho životě pasovalo na gnostickou teologií, kterou se zabýval. Z tohoto pohledu byl prostě nábožensky založený člověk, jenž prodělal několik vnuknutí, ze kterých vyvozoval pro většinu lidí přemrštěné závěry.
V dnešní době mediálně zmnožované reality mu snad rozumíme lépe. Dodnes je však často blahosklonně hodnocen jako schizouš a trochu narkoman (medikamenty však bral na uklidnění a naopak je pokládal za další nástroj pro zastírání reality). Nicméně v jiné době – vzhledem ke svým vizím o falešných světech a bozích – by za proroka mohl být opravdu pokládán. Takhle zůstává pouhým vynikajícím vypravěčem zprostředkovávajícím svou zkušenost v oněch podobenstvích. A proroci odhalují skutečnost jen v jeho knihách.
Vypravěč
Philip K. Dick se nikdy nesnažil o literaturu v tom smyslu, že by své knihy nějak formálně ozvláštňoval. Psal přímočarým způsobem, byl strhující vypravěč a jeho knihy mají vždy specifickou a nezaměnitelnou atmosféru. Díky tomu se čtou jedním dechem bez ohledu na to, jestli jim čtenář úplně porozumí (jak typické pro náboženská sdělení!).
Správci osudu vznikli podle knihy Philipa K. Dicka. Co dalšího si od něj filmaři vypůjčili?
Dickovy knihy mají spád a tempo ústního improvizovaného vyprávění. A jako takové mají i podobné nedostatky: výkyvy, mezery v logice a v charakteristikách postav. Zásluhou drásajícího napětí ale tyto nedostatky zapadnou.
Běžnému čtenáři nepřekáží ani všudypřítomná teologie. Dick pro většinu čtenářů není mystik-teolog, ale mystik-psycholog. I když z jeho knih vyjmeme gnostický základ, zůstanou sugestivní psychologická dramata o drogách, konspiracích a virtuálních světech. V Čechách teď vychází každý rok několik nových vydání jeho knih, takže se lze domnívat, že Philip K Dick je na vzestupu.
