Již za týden se v Praze můžete přijít podívat na CzechTREK Convention 2013. Kromě fanoušků seriálu Star Trek se můžete setkat se zajímavými hosty. Jedním z nich je pan Milan Halousek, který nám laskavě odpověděl na několik všetečných otázek (nejen) o kosmonautice.
CzechTREK není jen o Star Treku, o mimozemšťanech si můžete popovídat s opravdovým odborníkem na kosmonautiku. Zdroj: foto CzechTREK 2012
Pan Milan Halousek je vedoucím Odboru vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice.
Na oficiální stránce České astronomické společnosti také pravidelně publikuje články, organizuje KOSMOS-NEWS-PARTY, největší středoevropské setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku a akce Světového kosmického týdne v České republice.
Na CzechTREKu bude mít přednášku na téma Hledání mimozemských civilizací technickými prostředky, po které bude následovat diskuze. Ještě před tím se od nás laskavě nechal vyzpovídat, zeptali jsme se na kosmonautiku a její budoucnost, CzechTREK i mimozemšťany.
Co vám přišlo z hlediska kosmonautiky a dobývání vesmíru zajímavé v posledních letech, o čem by se mohly děti učit ve škole?
Kosmonautika je obor, který je zajímavý pořád. (smích) Ale asi nejvýraznějším okamžikem loňského roku bylo přistání nové americké robotické laboratoře Curiosity na Marsu. Nejenom proto, že svým vybavením posune lidské znalosti o této planetě o značný kus vpřed, ale například i způsobem složitého a jedinečného stylu přistání, které už má hodně blízko ke způsobům, jakým budou na Marsu (nebo i na jiných vesmírných tělesech) jednou přistávat lidé. Už to není žádné koulení a poskakování sondy v nafouknutých airbazích, ale sofistikované a „vlastní inteligencí“ řízené přistání. Všimněte si, že tu „inteligenci“ jsem dal do uvozovek – není to ještě umělá inteligence, která by nahradila člověka, ale je to už hodně blízko robotům, kteří se budou umět sami rozhodovat a pomáhat tak lidem-astronautům odhalovat nové vesmírné světy.
Děti se budou možná jednou ve škole učit, že po 30 rocích ukončily svoje lety americké raketoplány, že na obloze létala veliká orbitální stanice, kde lidé z řady zemí světa spolupracovali na vývoji nových léků, materiálů a technologických postupů, že se sonda Voyager-1 po 35 rocích cesty vesmírem dostala až na samý okraj vesmírné prázdnoty ovládané našim Sluncem, nebo že se do vesmíru dostal první stroj soukromého kosmického dopravce. Bohužel tam ale nebudou takové informace, jakými by byl třeba návrat člověka na Měsíc nebo jeho objevitelská cesta na Mars. Na tyhle zprávy si budeme muset ještě pár roků počkat.
Zkusíte předpovědět budoucnost? Jak by mohly vypadat vesmírné programy za deset, padesát nebo sto let?
Těžko předpovídat. Podívejte se na předpovědi z před padesáti, čtyřiceti nebo dvaceti roků. Dnes jsme již měli mít osídlený Mars, o Měsíci ani nemluvě. Do vesmíru jsme měli my, běžní lidé, létat na dovolenou a na služební cesty. Měli jsme umět těžit nerosty z asteroidů a komet, které bychom uměli zachytit ve volném vesmíru, abychom si třeba nemuseli drancovat naši planetu.
Takže moje předpověď bude podobná – za deset nebo padesát let budeme létat běžně na Měsíc a na Mars, na oběžné dráze Země budou kosmické hotely a velké vesmírné továrny. A za sto let? No, to už to třeba bude opravdu pravda. (smích)
Pokud bych měl ale se vší vážností uvést nějaká čísla, tak návrat na Měsíc do roku 2020, první cesta na Mars někdy po roce 2035. Do konce tohoto desetiletí bude možná ve vesmíru zárodek prvního kosmického hotelu, ke kterému budou bohatou klientelu dopravovat kosmické lodě soukromých firem. Mezinárodní kosmická stanice bude před zánikem a odborníci si budou lámat hlavu s tím, jak ji bezpečně zlikvidovat, a současně se bude připravovat stavba nové velké orbitální laboratoře. Do vesmíru se dostanou se svými technologiemi úplně nové státy jako například Indie nebo Brazílie. Ale děti se ve vesmíru stále ještě rodit nebudou…
Co si myslíte o vesmírné turistice, láká lidi cesta mimo planetu? Chtěl byste se do vesmíru podívat vy?
Vesmírná turistika přitáhne ke kosmonautice zájem veřejnosti (i když ten tam snad je i dnes) a peníze (které naopak chybí vždycky). Oboje je z pohledu kosmonautiky, jako generátoru nových znalostí, materiálů a postupů, hodně důležité.
Je potřeba ale rozlišovat dva typy kosmické turistiky. Tím prvním jsou aktivity například společnosti Virgin Galactic, která se chystá vozit turisty na kraj vesmíru. Zjednodušeně řečeno s několika platícími cestujícími vyletí ve speciálním letadle do výšky těsně nad 100 km, kde již působí stav beztíže, a nechá je při letu po balistické křivce v kabině se pár minut vznášet v beztížném stavu a kochat se pohledem na naši planetu. Potom se vrátí zpět a přistane po pár hodinách na letišti, ze kterého původně odstartovali.
Druhou variantou je turista, který si ze svých prostředků zaplatí skutečný kosmický let a na zhruba 10 dní letí na Mezinárodní kosmickou stanici. Tu druhou formu kosmické turistiky si vyzkoušelo již sedm lidí, šest mužů a jedna žena. A jeden z nich dokonce dvakrát.
Obecně lze jistě říct, že spoustu lidi by takovýto výlet do kosmu nadchnul a velice rádi by ho absolvovali. Zatím je to samozřejmě limitované finančními náklady, které jsou obrovské – každý z těchto kosmických turistů za svůj zážitek zaplatil částku pohybující se kolem 15 milionu amerických dolarů. A orbitální stanice není hotel, ale vesmírná laboratoř, takže je tam potřeba pracovat a ne se starat o poletující a výskající (a někdy i zvracející) turisty. Proto se lidé odpovědní za provoz ISS takovýmto aktivitám dost důrazně brání.
Ale až budou ve vesmíru hotely, tak proč ne. Hurá na dovolenou do stavu beztíže!
A jestli bych se tam chtěl podívat i já? Ano, chtěl!
Na Astro.cz píšete mimo jiné i články orientované na mladé lidi, které kosmonautika zajímá. Má v Čechách hodně příznivců?
Má a jsem tomu moc rád! Česká kosmická kancelář, kde jsem vedoucím odboru Vzdělávání, má mezi svými prioritami právě i vyhledávání, podporu a pomoc mladým lidem, kteří se chtějí zapojit do kosmických programů. Je to samozřejmě odstupňované podle věku zájemců, menším dětem nabízíme možnost zapojit se do vzdělávacích a popularizačních programů. Například právě v těchto dnech začíná již třetí ročník celosvětového projektu zaměřeného na zdravý životní styl dětí Mise-X: trénuj jako kosmonaut!, kde si děti zacvičí, ale i poznají mnoho z života a výcviku kosmonautů.
Těm starším potom nabízíme možnost zapojit se do vědeckých a odborných projektů, kde již musí mít mnohem více znalostí a entuziasmu. Ale zase mají možnost se dostat na místa, kam se běžný student dostane jen těžko, třeba do výcvikového centra mladých kosmonautů v Belgii, kam každoročně jezdí vítězná posádka naší soutěže Expedice Mars – poznej vesmír. Nebo si třeba vyzkouší i simulovaný stav beztíže při letu ve speciálním letadle, jako se to v posledních několika letech podařilo již dvěma českým studentům. Anebo se podívají až za severní polární kruh na norskou raketovou střelnici jako studenti z pražské elektroprůmyslovky, kteří se dostali až do finále celoevropské soutěže ve vypouštění malých studentských satelitů.
Máme relativně velkou základnu nadšenců mezi středoškoláky a je potěšující, že se často potom kosmonautika stává i jejich vysokoškolským zaměřením. A vysokoškoláků se v České republice zajímá o kosmonautiku čím dál tím více.
Co vy a science-fiction? Znáte Star Trek nebo jiný sci-fi seriál, případně sáhnete občas po Asimovovi, Clarkovi, Heinleinovi a dalších klasicích?
Přiznávám, že sci-fi žánr příliš nevyhledávám. Znám samozřejmě Clarkovu Vesmírnou odyseu, radši mám ale Rámu, a především Rajské fontány. Od Isaaca Asimova jsem kdysi přečetl většinu knih z řady Nadace, ale v knihovně mám už asi jen jeho sbírku Já, robot. A knížku Vezmi si skafandr a běž od Roberta Heinleina mám na poličce nad svým pracovním stolem. Je to totiž knížka, podle které byl připraven před třemi roky celosvětový projekt na popularizaci kosmonautiky mezi současnou mládeží.
Jak je na tom český kosmický program? Dobývání vesmíru se jistě účastníme i bez vlastních kosmodromů, o čem by i průměrný vesmírně nevzdělaný Čech měl vědět?
Český kosmický program funguje na úrovni odpovídající objemu finančních prostředků do tohoto programu vkládaných. Máme spoustu velice šikovných odborníků, techniků i vědců. Řada českých specialistů pracuje v zahraničních firmách, které jsou v evropském i mimoevropském kosmickém programu zapojeny. Ne moc, ale přece jen několik českých experimentů, přístrojů nebo dílčích částí větších zařízení létá v tuto chvíli ve vesmíru, a to jak na palubě již několikrát vzpomínané Mezinárodní kosmické stanice nebo na některých družicích. A další se na svojí cestu do kosmu na českých pracovištích nebo jinde ve světě za pomoci českých odborníků připravují.
I když nemáme vlastní kosmodrom, ani vlastní raketu, tak v rámci spolupráce členských zemí Evropské kosmické agentury, mezi které patříme od roku 2008, máme šanci docílit řady zajímavých úspěchů. A jednou budeme mít snad i dalšího českého kosmonauta. (smích)
Myslíte, že akce typu CzechTREK, respektive obecně seriály a filmy ze Star Trek univerza, zvyšují zájem mladých lidí o kosmonautiku?
Neřekl bych, že specificky o kosmonautiku. Ale rozhodně zvyšují zájem mladé generace o techniku a vesmír.
I když já osobně bych spíše preferoval realističtěji zpracovaná témata, blíže skutečnosti. Jak už jsem řekl výše, nejsem přílišným příznivcem sci-fi žánru. Těžko potom studentům vysvětlovat, že například zvuk se ve vakuu nešíří, když oni si přece pamatují, jaký ohromný rachot způsobil výbuch kosmické lodě Vetřelců ve sci-fi filmu, který viděli nedávno.
Ale to jsem už dost odbočil od tématu. Samozřejmě že filmy, kde se objevuje technika, a to ať v lidsky uvěřitelném či neuvěřitelném provedení, vždy pomáhají formovat zájem o techniku u mladé generace. I americká NASA každoročně vypisuje studentskou soutěž na návrh futuristické kosmické základny a letos na jaře pojedou čtyři čeští středoškoláci jeden takovýto projekt obhajovat na velkou vědeckou konferenci do USA.
Budete se na CzechTREKu účastnit i jiných programů, až už jako host, nebo jako přednášející?
Rád se podívám i na další programy CzechTREKu. Byť nejsem ortodoxním StarTrekařem, tak vždy fandím lidem, kteří to co dělají, dělají s plným zaujetím a zápalem. A takovíto lidé zde budou a já se rád podívám na výsledky jejich práce.
O mimozemských civilizacích si s vámi popovídáme na přednášce, ale zeptat se na ně musíme. Myslíte, že se nám někdy podaří navázat kontakt s vyspělou mimozemskou civilizací, je o co stát?
Já osobně jsem přívržencem teorie, která říká, že vesmír je plný různých civilizací (i když si myslím, že výraz civilizace není dost přesně výstižný). Takových nějakých forem života může být třeba kolem naší Země, kolem naší sluneční soustavy, kolem naší galaxie mnoho a je jen otázkou, jestli je budeme jednou umět identifikovat, či nikoliv. Nemyslím si však, že to budou lidé, kteří určí okamžik setkání s jinými inteligentními formami života. Dle mého to bude tak, že až E.T. rozhodne, tak se nám představí, dříve ne. Pokud zvládne nějaká forma života cestu napříč vesmírem, tak určitě zvládne i zamaskování před slídivým okem pozemšťana. (smích)
Na druhou stranu, a já o tom mluvím i na konci své přednášky, je vůbec v zájmu lidských bytostí z planety Země volat do vesmíru informace o tom, že tady jsme, že se na téhle planetě dá žít? Neměli bychom být radši potichu a co nejnenápadnější?
Podívejte se, jak zdůvodňujeme (my lidé!) nutnost naší budoucí expanze do vesmíru. Vždy tam zazní něco ve smyslu: „…jsou tam ložiska nerostů, které potřebujeme vytěžit.“ Nebo: „…tady (na Zemi) již nemůžeme žít, protože nás tady už je moc a nevejdeme se sem.“, nebo dokonce: „Zničili jsme si Zemi a musíme se stěhovat jinam.“ Nikdy to není o tom, že „…chceme letět navštívit přátele na planetu XY“. Co když budou uvažovat podobně i vesmírní cestovatelé odjinud, kterým už je jejich planeta na druhém konci vesmíru malá a potřebují se přestěhovat?
No…, to už jsem se dostal v myšlenkách asi moc daleko. Zatím tady nikdo podobný není. Není? Není! Snad!
Moc děkujeme za ochotu a zajímavý rozhovor, těšíme se na přednášku a diskuzi
Přednášku můžete navštívit i vy, a to v sobotu 19. ledna ve 13.00 v KC Novodvorská na Praze 4. Neméně zajímavé jsou i další body programu, prohlédnout si je můžete na oficiálních stránkách CzechTREKu.
