P
oprvé u nás tato kniha vyšla v roce 2000 a nyní vydává Laser-books jedinečnou bibli kyberpunku, která se považuje za kultovní a legendární, znovu. Její obsah dokazuje, že literární imaginace nezná mezí.
Na úvod této recenze si je třeba položit zásadní otázku, co je to vlastně kyberpunk. Každý si pod tímto pojmem představí něco odlišného, ale všechny představy budou v lecčems podobné. Už ze samotného názvu hnutí lze vyčíst, co bychom od něj měli očekávat. Spoustu vylepšení lidských těl, spojení člověka se strojem, počítačový svět… Zrcadlovky v tomto směru nabízejí mnoho, ale část povídek je prostě jiná, než čtenář očekává už podle názvu i podle velice zajímavé obálky. Proč to? Povídky, které se v této knize nacházejí, jsou považovány za ty nejlepší, co byly ve své době napsány a Bruce Sterling je sestavil do jednotné antologie, které jako jedna z mála vyšla v českém jazyce. (Pak už jen Gibsonovo Vypálit chrome a Sterlingovo Vidím to jinak.) Bez nejmenšího přikrášlování se tedy dá považovat za bibli kyberpunku, protože tato kniha obsahuje celou škálu tvorby generace sedmdesátých a osmdesátých let, kdy hnutí vzniklo. Více o tomto hnutí se dočtete zde.
Klasické představy, které široká veřejnost o kyberpunku má, splňuje pouze několik povídek: Gernsbackovo kontinuum Williama Gibsona, Hadí oči Toma Madoxxe, Minuta ticha za rokenrol od Pat Cadiganové, Kluci ze čtyrstý Marca Laidlawa, Volná zóna Johna Shirleyho, Stone žije Paula di Filippa a Rudá hvězda, zimní orbita vzešlá ze spolupráce Wiliama Gibsona a Bruce Sterlinga. Popisovat každou povídku zvlášť snad ani není třeba, protože v každé se nachází nadmíru velice dobře napsané příběhy, které ani tak nezávisí na pointě jako na prostředí. Nejsou přehnaně akční, divokých přestřelek se nedočkáme ani v jedné, takže na první pohled se mohou zdát nudné. To ovšem není pravda, protože síla každého textu se nachází v autorských vizích nepříliš vzdálené budoucnosti, kde nezobrazují růst a prosperitu lidstva, ale obracejí se do svého nitra v duchu pesimismu a předvídají vývoj úplně odlišným směrem, než tehdy klasická sci-fi popisovala. Zhroucené vlády, drogy, padlé morální zásady, vše spojují do propojení člověka s technikou až na hranici šílenství, čímž vytvářejí mnohobarevnou mozaiku motivů, které se tematicky velice podobají a tvoří tak vitráž lemovanou datovým kabelem na pozadí zeleného tekoucího textu.
Co se techniky týče, je zastaralá. Moderního člověka by tedy kyberpunk jako literární hnutí neměl prakticky vůbec zajímat, protože to, co autoři popisují jako věc budoucnosti je dnes až na výjimky zcela běžnou věcí. Možná že ne v dané podobě, ale principálně se mnoho rekvizit již podařilo vytvořit. Povídky jsou tedy nadčasové ne díky technologiím, ale díky právě již výše zmíněným vizím. V tom spočívá jejich neustálá obliba ve věrném předjímání vývoje lidí, který při četbě a popisů míst zahlcených lidmi a kriminalitou lehce mrazí v zádech, protože čtenář si možná podvědomě uvědomuje, že právě tohle je mnohem reálnější budoucnost, než idea dobytí Marsu. Tohle se asi opravdu stane. Proto tyto povídky budou aktuální až do té doby, než se lidstvo skutečně zhroutí do sebe sama a z rádoby vyspělých civilizací vzniknou pouze anarchistické drobky lidstva. A krom toho, skvělá syntéza prvků hýří originalitou a novátorstvím i po letech.
Druhá část povídek, je úplně odlišná od první skupiny. Ta ve svém pojetí ani nepředvídá budoucnost, ani se nějakým způsobem nedotýká technologií. Pro pochopení těchto děl je třeba pozorně, ale skutečně velice pozorně přečíst předmluvu Bruce Sterlinga. Mnoho lidí předmluvu jako takovou považuje za zbytečnou a rovnou skáče na text. Editor této sbírky zde popisuje kyberpunk, ve kterém se brojí proti škatulkování literatury, protože rozdělení s sebou nesou limity, které komplikují umělcův projev. Vzhledem k tomu, že do češtiny krom několika románů nebyly přeloženy žádné teoretické práce o kyberpunku, tento text se dá považovat za jakýsi manifest tohoto hnutí, v němž čtenář jednou a provždy pochopí, co to kyberpunk vlastně je a proč na zbývajících stránkách knihy nalezne texty tematicky tak roztříštěné.
Punk vždy znamenal a bude znamenat vzpouru, vybočení z již zavedeného úzu tradic a přinesení nového pohledu na věc. Ve vývoji literatury se tak činilo neustále a stále to pokračuje. Postmoderní doba sice již liberalizuje každou myšlenku, pryč jsou tedy doby -ismů, ale stále lze ještě pozorovat nově vznikající literární směry, což se dá dokázat na stále ještě novém a již velice oblíbeném hnutí New Weird. U něho můžeme také vypozorovat syntézu různých prvků, překračování hranic, podobně jako u kyberpunku.
Povídka Petra Grega Beara se svojí poetikou velice blíží právě New Weirdu stříženého suurealismem a pesimismem a zbylé jsou výjevem z minulosti, jakési propojení historické osobnosti předvádějící neuvěřitelné – Rudy Rucker: Hudiniho příběhy. Představují drogy coby smysl života – James Patrick Kelly a Slunovrat. Nebo prostě jen popouštějí uzdu fantazii a uchopují cestování v čase jinak, než se i v dnešní době bere za správné – Bruce Sterling a Lewis Shiner: Mozart ve slunečních brýlích. Od Shinera pochází ještě zbývající povídka Dokud nás lidské hlasy nerozdělí.
Celá antologie je tematicky nesourodá, polovina textů nesedí do zavedené škatulky, ale… Kyberpunk není o technologiích, tento název byl hnutí dán, aby bylo zařaditelné, aby pasovalo do žánrů literárních teoretiků, jenže fantazii uzavřít nelze. Sami autoři nikdy neřekli, ano, takto se má psát kyberpunk a to ve své předmluvě dokládá i Bruce Sterling. Zrcadlovky jsou vlastně kyberpunkem a zároveň i políčkem do tváře všech škatulkátorů. Boří a zároveň utvrzují mýtus hnutí a vytvářejí tak jedinečné dílo moderní sci-fi literatury, které zároveň čistou sci-fi není. Mísí se v ní tolik žánrů, tolik vlivů, že vznikla poetika vlastní, poetika syntézy a nového pohledu, která prostě zařadit nejde.
Zrcadlovky vám řeknou, co všechno kyberpunk je a čím není. Jsou projevem autorské svobody nasáklé imaginací, která i po dvou desítkách let od vydání prvních povídek dokáže čtenáře oslovit a přinést mu krásu textu stále aktuálního. Zrcadlovky jsou již kultovní knihou, která otevře oči, aby bylo možné naplno pochopit smysl a význam kyberpunku, vzpoury, odbočky jiným směrem. Přečtěte si tuto knihu, která se svojí kvalitou vyvyšuje nad ostatní a šplhá do kategorií knih legendárních.
Obsah:
- William Gibson: Gernsbackovo kontinuum (The Gernsback Continuum, 1981)
- Tom Maddox: Hadí oči (Snake-Eyes, 1986)
- Pat Cadigan: Minutu ticha za rokenrol… (Rock On, 1984)
- Rudy Rucker: Houdiniho příběhy (Tales of Houdini, 1981)
- Marc Laidlaw: Kluci ze Čtyrstý (400 Boys, 1983)
- James Patrick Kelly: Slunovrat (Solstice, 1985)
- Greg Bear: Petra (Petra, 1982)
- Lewis Shiner: Dokud nás lidské hlasy nerozdělí (Till Human Voices Wake Us, 1984)
- John Shirley: Volná zóna (Freezone, 1985)
- Paul Di Filippo: Stone žije (Stone Lives, 1985)
- Bruce Sterling, William Gibson: Rudá hvězda, zimní orbita (Red Star Winter Orbit, 1983)
- Bruce Sterling, Lewis Shiner: Mozart ve slunečních brýlích (Mozart in Mirrorshades, 1985)
Název originálu: Mirrorshades
Česká název: Zrcadlovky: Kyberpunková antologie
Editor: Bruce Sterling
Obálka: Tomáš Marońsky
Počet stran: 254
Vydalo: Laser-books, Plzeň 2009
Doporučená cena: 225 Kč
Hodnocení: 100%
