Navlékej, nečekej! by se dalo stručně charakterizovat jako hra s koulemi. Ty zde skutečně hrají hlavní roli, ačkoli to teď spíše zní jako marný pokus o rádoby drsnou větu. Takzvaní drsňáci hrou možná opovrhnou, ale mnozí ostatní minimálně ocení zajímavý nápad.
Obal hry Navlékej, nečekej! Foto: Petra Vlková, Topzine.cz
Cíl hry a její princip se na první pohled odráží v názvu, obalu i úvodních řádcích tohoto článku. Nejde vlastně o nic jiného, než o navlékání různě barevných kuliček či korálků na šňůrky. Dospělý jedinec si nejspíše řekne, že tahle záležitost je bezesporu pro malé děti, maximálně tak ještě pro učitelky v mateřských školkách.
To bezpochyby ano, ale osobně znám případ, kdy právě trpělivé a důsledné navlékání korálků zachránilo po těžké nemoci dávno dospělému člověku citlivost rukou i schopnost jejich normálního pohybu. Jak se říká, nikdo neví, co vše se v životě může hodit.
Krabice hry Navlékej, nečekej! a její obsah
Pochopitelně, že jenom korále a šňůrky by samy o sobě nestačily na to, aby se mohly sebevědomě podřadit pod novou hru. Nebo teoreticky stačily, ale jistě by měly pramalou šanci na úspěch.
Na druhou stranu, nemusí se toho přidat zrovna moc pro to, aby vzniklo něco nového s originálním nádechem. Výrobce, společnost Pexi, vsadil na dva druhy komponent, které hráči znají z mnoha jiných deskovek. Na karty a přesýpací hodiny.
Úkol je jasný, navlékat rychle a dobře
Karty vyobrazují různě barevné korále, a to v počtu od dvou do šesti. Představují předlohu, kterou se má hráč během tahů řídit a přesně podle ní tvořit reálné kopie. A jak naznačuje zmínka o přesýpacích hodinách, musí to stihnout v daném časovém limitu. Samozřejmě, že karty se hráčům nevydávají po celou dobu na odiv svým lícem, ale po chvíli se zakryjí a jedinec musí navlékat po paměti.
Pokud sestaví řadu úspěšně, může si vzít za odměnu žetony. Jejich počet se odvíjí od počtu správně umístěných korálů. Konec nastává tehdy, dojde-li zásoba žetonů a vítězí ten, kdo jich nasbíral nejvíce.
Karty se mohou pochlubit nejen barevností, ale i různou obtížností
Hra se dá snadno přizpůsobit jak malým dětem již od tří let, tak i hravým dospělým. Bohatě postačí přidat nebo naopak ubrat karty s vyšším či nižším počtem nakreslených korálů, dohodnout se na použití přesýpacích hodin a době odkrytí karty, tím pádem času na zapamatování si jejího obsahu.
Úkol navléct dvě koule je pro starší hráče opravdu triviální, ale od pěti výš už to může být dost tvrdý oříšek. Hned po první partičce hra prověří schopnost krátkodobé paměti, zároveň ji však pokaždé zábavným způsobem trénuje a to patří mezi její nejvýraznější plus.
Rozehraná partička hry Navlékej, nečekej!
Do dalších výhod lze zahrnout procvičování rychlosti a zručnosti, především v oblasti jemné motoriky. Ačkoli ne tak jemné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Záměrně moc nepoužívám v textu zdrobnělé výrazy jako korálky a kuličky, protože se jim hlavní součásti hry svou velikostí příliš nepodobají. Malá holka by je snadno mohla použít i jako věrohodnou náhražku medicinbalu nebo spíše bowlingové koule pro barbie panenku.
Pokud by dítě hra přestala bavit, nabízí se jiné hypotetické využití
Evidentně bylo účelem usnadnění hry malým dětem, menší pravděpodobnost ztráty kvůli přehlédnutí a bezpochyby i snaha zabránit vdechnutí či spolknutí. Děcka asi korál vážně nepozřou, natož aby si jej strčila do nosu, přesto ale můžou sobě nebo ostatním ublížit.
Koule totiž mají nejen o něco větší velikost, ale i váhu. Dost velkou na to, aby to pěkně zabolelo, kdyby malého rošťáka napadlo udělat si z provázku a koulí palcátek nebo prostě jen tyto části hry házet. Co si budeme nalhávat, ne, že by to nebyla u dětí častá aktivita.
Líc a ruby karet, jež dělají hru originální
Na pohled vypadají korály i šňůrky dobře, ještě lépe pak ruby karet, které barevně odlišují náročnost úkolů. Líc působí oproti rubu chuději, stejně tak i matně červené žetony. Nejen o nich, ale celkově se o provedení hry dá říci, že nad vzhledem vítězí praktičnost. Žetony atraktivností neoslní, ale zato v ruce nekloužou a dobře se sbírají.
Krabice z vrchu i zevnitř vyvolává dojem lacinosti, má však šikovný postranní uzávěr, díky němuž nelze ztratit horní díl. Drahý materiál nelze hledat ani u přesýpacích hodin, nicméně pochválit radno jejich široké konce, protože účinně pomáhají udržet stabilitu.
Všechny z komponent hry pohromadě
Počet karet čítá zhruba tak akorát a nejspíše by vystačil i na více, jak tři lidi. To jest maximální počet hráčů, již se mohou hry zúčastnit. Ten samý počet bývá z opačného konce, tedy jako minimální, omezující, avšak i takto jej lze považovat za menší minus. Nápad hry i její smysl jsou dost vydařené na to, aby se o ně teoreticky chtělo podělit více spoluhráčů. Ale koneckonců, kdo má pod čepicí, si poradí.
Shrnuto na závěr, asi jako u všech her se i zde minusy najdou, ale ne tak zásadní, aby v praxi převýšily plusy, mezi něž patří zmíněné procvičování paměti a motoriky, a hlavně celková originálnost nápadu. Pokud se hráč nenechá odradit prvotním dojmem obyčejných korálků, hra jej příjemně překvapí.
Název hry: Navlékej, nečekej!
Typ hry: Karetní, dětská, rodinná, společenská
Výrobce: Pexi, Alexander
Doporučená cena: 299 Kč
Počet hráčů: 2 – 3
Hrací doba: 15 – 30 min
Doporučený věk: 3 +Hodnocení: **** (80 %)
Klady:
Jednoduchost pravidel
Originální nápad
Procvičování jemné motoriky a krátkodobé paměti
Zábavnost
Spád hryZápory:
Velikost koulí
Nízký počet potencionálních hráčů
Nepříliš atraktivní materiál
