5 fotek 
Je tomu dvaadvacet let, kdy u nás vyšel komiks Lidé a netvoři, z části cyklu Návštěvníci z kosmu. Sci-fi komiks zabývající se dänikenovskou filozofií na pozadí dobrodružných příběhů se však nikdy nedočkal jediného pokračování.
Vítejte u druhého pokračování našeho seriálu, který jste si sami odhlasovali. Zatím se daří vydávat ho bez jakéhokoli zpoždění (vždy patnáctého), doufejme, že tomu tak bude i nadále. V minulém díle jsme se podívali na polskou legendu Funkyho Kovala, a abychom si tuto scénu zkompletovali, tentokráte rozebíráme Návštěvníky z kosmu. Stejný rok českého vydání jako u Funkyho (1990), stejný výtvarník.
Seznam dílů
Landung in den Alpen / Lądowanie w Andach
Atlantis-Experimente mit Menschen und Monstern / Ludzie i potwory / Lidé a netvoři
Krieg der Feuerwagen-Report einer Invasion / Walka o planetę
Revolte der Titanen / Bunt olbrzymów
Der Untergang von Atlantis–Die Rache der Götter / Zagłada Wielkiej Wyspy
Als Sodom und Gomorrha starben / Planeta pod kontrolą
Das Geheimnis der Pyramide / Tajemnica piramidy
Als die Sonne still stand / Ostatni rozkaz
V sedmdesátých letech minulého století nabývaly myšlenky záhadologa, spisovatele a pro některé jeho příznivce mistrného filozofa Ericha von Dänikena stále na síle. Dalo by se říci, že se ocitly na vrcholu křivky čtenářského zájmu. Když tak Alfred Górny od německého vydavatelství Econ odkupoval práva na jednu z jeho knih, doslechl se, že by ji Němci rádi viděli ve formě komiksu. A protože Górnyho periodikum Sport i Turystyka komiksy už úspěšně publikovalo, dohodli se na adaptaci polským týmem, nicméně v německém časopise.
O scenáristické křeslo se Górny podělil s fanouškem fenoménu UFO Arnoldem Mostowiczem, s kreslířem to však bylo složitější. Od původně zamýšleného Jerzyho Wróblewskiho bylo upuštěno. Úžasný Grzegorz Rosiński měl už nakresleno čtyřicet zkušebních panelů, ale spolupráci odřekl, protože mu Jean van Hamme nabídl Thorgala (který mimochodem s dänikenovými ideami též pracuje). Rosiński tak doporučil svého spolužáka z umělecké školy, nadaného Bogusława Polcha.
Absence pokračování i předkračování
V Německu vyšlo v letech 1978 až 1982 osm alb Návštěvníků z kosmu, respektive Die Götter aus dem All. S následnou publikací v Polsku už to tak jednoduše nešlo. Prvních sedm alb vyšlo v letech 1982 až 1990, poté polské vydavatelství KAW zkrachovalo. Tucet stran z osmého alba byl sice vydán o devět let později v časopise KRON, ale jinak ticho po pěšině. Až v roce 2003 (rok po Mostowiczově smrti) vyšlo souborné vydání pod názvem Ekspedycja. Dvě volume, díly jedna až čtyři a pět až osm.
No a české vydání? To na tom bylo ještě hůře. Roku 1990 vyšel díl s názvem Lidé a netvoři. Zajímavé je, že se jedná v originále až o druhý díl, ačkoli vydavatelství Stratos ho označuje za první. Čeští čtenáři tak byli ochuzeni o předcházející děj, v mnohých případech neměli šanci chápat souvislosti a celkově tento fakt ubíral na kvalitě téměř stejnou měrou, jako neprofesionální lettering a několikrát nepřesný překlad. Stratos slibuje vydat zbývající díly (a první díl prohlašuje za osmý).
Nynějšího čtenáře rozesměje soutěž o horské kolo, ovšem tehdejší fanouškové zřejmě nebyli tak nadšeni, protože se mohli dočíst, že „Jméno výherce… uveřejníme ve 3. čísle našeho periodika”. A rovněž tak se z dnešního pohledu zdá úsměvná nabídka předplatného, protože „Zasílání se uskuteční až po obdržení výše uvedené částky”. Přiznejte se, kdo si časopis předplatil? A kdo vyhrál jedno z osmi kol?
Jsme vyslanci z kosmu
Přestože předpokládáme, že dänikenovské teze zná každý, kdo tenhle článek čte, nebo má už alespoň tušení, přibližme si jejich odkazy v tomto díle. Návštěvníci z kosmu předkládají myšlenku o vývoji lidí. Kdysi na Zemi přiletěli mimozemšťané a urychlili vývoj člověka. Vysvětlovaly by se tak chybějící vývojové články i téměř všechna náboženství. Primitivní populace si totiž technicky vyspělé cizince vykládá jako Bohy.
Setkáváme se tak se Sathamem (zřejmý předobraz Satana, i on představuje nutnost zla na Zemi), Aistarem (Ištarem), Azazelem, Mardukem, Rámou (včetně citací z Rámájany) i s mořeplavcem Noem, Metuzalémem, Mojžíšem a četnými dalšími známými postavami. A za pomoci těchto postav autoři vysvětlují tajemství pyramid, Atlantidu, obrazce na planině Nazca, Babylonskou věž, zmatení jazyků, Sodomu a Gomoru, Bagdádské baterie a další.
Každému tak musí být jasné, v čem spočívá hlavní síla komiksu. Ne v příběhu, který mnohdy působí velice naivně, nudně a omšele, ale v teoriích vysvětlujících bílé stránky v knize lidské historie. A nutno podotknout, že přestože většina čtenářů komiks nepřijme za svoji pravdu, rozhodně se jim zavrtá do hlavy pulzující nápad a velice přesvědčivý názor.
Prorokování, Polchování a propadákování
Pravdou ovšem zůstává, že Dänikenovy knihy, které posloužily jako předobraz (snad každý slyšel o Vzpomínkách na budoucnost), se kvalitativně pohybují někde jinde. K tomuto komiksu by měl každý přistupovat s velkou rezervou, ať už z důvodu snahy vtěsnat vše do jediného spojitého příběhu ničící uvěřitelnost, nebo pro nepřílišnou komiksovou vytříbenost autorů. Komiks je opravdu velice zajímavý, nicméně dobrý příběh nečekejte, jde hlavně o zajímavý vhled, o prorokování, které je především v prvních albech úžasné, v těch následných se bohužel téma již jen opakuje.
Z komiksového hlediska se jeví nejlépe Polchova kresba. Dnes vzbuzuje nostalgii, přesto však dovede okouzlit. Pastelové barvy a krásné výjevy přírody prostě vábí. Avšak i u něho se zřetelně projevila nevykreslenost. Polovina postav vypadá skoro stejně a navíc se v komiksu objevují postavy, které jako by z oka vypadly pozdějšímu Funkymu Kovalovi. A to nejen účesem, barvou vlasů a obličejem, dokonce i náušnicí a náhrdelníkem. A pokud se navíc kresba srovná právě s Funkym, zůstává tím spíše pod průměrem.
Rozhodně je veliká škoda, že Návštěvníci z kosmu u nás nevyšli kompletní. Pro mnoho lidí by určitě přinesli nový, poutavější a uvěřitelnější náhled na svět, jiné by možná jen oslnili. A naopak, jistý počet čtenářů by příběh pro jeho nezáživnost a malou akčnost odradil. Zaráží, že když se člověk podívá na světový úspěch (komiks vyšel ve dvanácti jazycích a prodalo se ho přes pět millionů výtisků), proč zrovna v Čechách nezaujal.
