5 fotek 
Miroslav Žamboch, Petra Neomillnerová, Jiří W. Procházka, Pavel Renčín. To jsou jen někteří z tuzemských spisovatelů, kteří se se svými literárními dítky dostali do výčtu nejlepších knih tohoto roku.
Také tvorba některých tuzemských autorů dosahuje hvězdných kvalit Autor: Jan P. Krásný
Stejně jako zahraniční fantastika, také čeští autoři letos nabídli svým čtenářům pestrý výběr. Od hororu přes nejrůznější podžánry a mezižánry sci-fi a fantasy. Které knihy z roku 2011 však stojí za přečtení?
Začněme s humorem
O důležitou dávku vtipu se postarali hned dva spisovatelé. Martin D. Antonín pokračoval v sérii Daemonica. Stejně jako na předchozí knihu Hovězí v žaludku, také na Andělské rakvičky existují dva extrémní názory. Čtenáři mající v oblibě Antonínův smysl pro humor a svéráznou dvojici Arnošta a Kariela si je vychutnají do posledního drobečku. Ostatní mohou vyzkoušet Ondřeje Neffa a jeho Rekvalifikační kurz (recenzi připravujeme).
Neff nás ve svém románu zavádí do blíže nespecifikované budoucnosti a nastiňuje problém blíže specifikované mezinárodní organizace. Tedy Evropské unie. Za pomoci příběhu o shánění kata – kvůli zavedení trestu smrti – se autor naváží do politiky a byrokracie.
Přečtěte si: Nejlepší několikadílné série roku 2011
Na své si přijdou i milovníci temně laděných vyprávění. Daniela Mičanová nabízí v románu Jakubovy housle (recenzi připravujeme) prvotřídní upířinu. Nesnaží se však o tisící první parafrázi Stmívání, její příběh se nese v duchu Brama Stokera. A to z knihy činí ideální lákadlo jak pro fanoušky krvesajů, tak čistokrevného hororu.
Radost udělala Petra Neomillnerová s novým Moiřiným příběhem
U autorek ještě chvíli zůstaňme. Petra Neomillnerová si na chvíli dala oddych od zaklínačky Loty a upírky Tiny Salo a vrátila se ke své literární dceři, rusovlasé čarodějce Moire. Román Hon na lišku nepřímo navazuje na události popsané v knize Nakažení, a tak jej lze číst i samostatně. Tak jako tak nabízí příjemnou zábavu, drsné prostředí a realistické postavy, které od spisovatelčiných příběhů očekáváme.
Došlo i na klasiku
Tradiční fantasy se čtenáři díky knize Modrá luna čarodějů, Rudý měsíc války také dočkali. Jan Dobiáš ji vystavěl na klasických stavebních kamenech – světě, v němž soupeří dobro se zlem, archetypálních charakterech a magii. Velikánům žánru se román sice nevyrovnává, přesto by neměl uniknout čtenářům, kteří rádi sledují dějové linie, usazeni na dračím hřbetu.
S epickým příběhem přišla i Zuzana Hloušková. V knize Čtyři klíče nabízí klasické fantasy motivy, podává je však originálním způsobem, aby čtenáře nenudila. Cílová skupina čtenářů, prahnoucí po kouzelných artefaktech a záchraně říše před zlem, si ji užije. Avšak díky nenáročnosti po ní mohou sáhnout také lidé s fantastikou začínající.
Kdo má rád historii, neměl by minout knihu Mrtví muži netančí
K pseudohistorickému vypravovaní se v knize Mrtví muži netančí vrací Míla Linc. Předchozí díl, Stín černého hvozdu, přinesl do české fantastiky nový, svěží vítr a ve stejném duchu pokračují i Mrtví muži. Linc v sobě nezapře nevídaný zájem o středověk, příběh je prodchnut historickými výrazy a dobovou atmosférou. Zkrátka vítaný kousek pro fanoušky minulých časů a dobrodružných příběhů v jednom.
Města žijí a houbičky způsobují víc než halucinace
Pavel Renčín letos uzavřel jednu z kapitol svého života. Věkem nenávisti dokončil trilogii Městské války. Renčínovi fanoušci se tak (možná) naposled setkali s Václavem Vranem a členy Lvího spáru. Znalé spisovatelovy tvorby netřeba pobízet do čtení, ostatním jako doporučení postačí vědět, že jde o urban fantasy nejvyšší třídy – s městy jako skutečnými bytostmi. V závěrečném dílu spojenecké obce táhnou na Prahu a Česká republika se má stát svědkem obrovského krveprolití.
Čtěte také: Nejlepší fantastická literatura pro náročné roku 2011
Kdo rád experimentuje, nechť zkusí ochutnat tajemnou houbu. Raději však pozor, Miloš Urban o ní ví své, a tak její účinky popsal v knize Boletus Arcanus. Kromě psychedelických 3D ilustrací v ní na čtenáře čeká příběh o hříbku, jehož požití způsobuje doslova divy. A pokud člověk patří ke schopným hledačům, měl by se bát i závisláků, kteří po něm rozhodně půjdou.
František Novotný zase varuje před nebezpečím masturbace nad ženskými akty. Kromě tenisového lokte totiž hrozí onanistům i přenos v čase. No, dotyčný ale musí vlastnit předmět s magickým karmínovým kamenem. Hrdina z knihy Prsten od vévodkyně měl jeden takový ve chvíli orgasmu u sebe a tradá, octl se v časech Boženy Němcové. V románu však nedochází pouze k hrátkám s vlastním tělem, čtenář sleduje život Němcové od dětství do smrti a naráží i na filosofické otázky.
Návrat starých pardů
Vše v jednom. Tak by se dal označit sborník Druhý krok nikam, který obsahuje devatenáct povídek Jiřího W. Procházky. Fanoušek sci-fi a fantasy v něm najde od každého trochu, kybepunk, historickou fantasy, humorné kraťasy z několika málo vět nebo horor zachycený na stránkách kroniky. Skvělý pohled do tvorby jedné z legend české fantastiky.
Čekalo se dlouho, Vyhlídka na věčnost ale přece jen vyšla
Svou troškou do mlýna přispěl také Miroslav Žamboch. V knize Visio in Extremis (recenzi připravujeme) představuje postavu lovce lidí, upíra Mathiase Majera. Jedná se o nadílku pro milovníky akčních oddechovek, které plodí Žamboch a Kulhánek.
Ano, Kulhánek. Největší událost letoška na konec. Konečně vyšel. Ve Vyhlídce na věčnost (recenzi připravujeme) kombinuje vše, díky čemu jej fanoušci zbožňují, anebo odsuzují. Plná náruč upírů, některé z postav známých z Nočního klubu, ostré katany, olovo, krev všude možně, jen ne v tělech. Nuda nehrozí v žádném případě.
