2 fotky 
Lidé si příběhy vypráví už odnepaměti. Mohlo by se zdát, že se v průběhu let pouze mění forma vyprávění. V dnešní době se knihy snaží obhájit svůj post vypravěčského krále, ale konkurence je těžká. Může literatura tento boj vůbec vyhrát?
The Hunger Games jsou ukázkou symbiózy úchvatné podívané a silného příběhu. Zdroj: distributor filmu
Filmová produkce vítězí nad tou literární v jednom směru. Nabízí neuvěřitelně bohatou podívanou plnou speciálních efektů, světel a v neposlední řadě i mnoho dobrých a pohledných herců i hereček. Bez čeho se však neobejde, je kvalitní příběh. To je důvod, proč se na film většina diváků dívá. Ano, je možné je ohromit po vizuální stránce. Stejně se pak ale každý zeptá: A co jako? Kde je příběh?
Je těžké zavděčit se všem
Knihy mají v tomto ohledu výhodu, protože se můžou na příběh plně soustředit a nedělat žádné kompromisy. Zatímco scénář k filmu je často kolektivní práce scénáristů, režiséra a v neposlední řadě i některých herců, knihu často napíše jenom jeden člověk. A taková kniha navíc dokáže předložit mnohem hlubší příběh, než celovečerní film.
Srovnávat však filmy s knihami, je jako porovnávat hrušky a brambory. Proto je potřeba se zaměřit na jejich společného jmenovatele, příběh. Takový příběh je velmi těžké vzít a prostě předložit jeho definici. Každý si na něj utváří svůj názor a co člověk, to jiný pohled a přístup. I z toho důvodu je pro tvůrce filmů mnohem jednodušší sáhnout po něčem ověřeném, ať už se jedná o komiksové předlohy Marvelu a DC Comics nebo knižní bestsellery jako The Hunger Games, Pán Prstenů či Hobit.
Ztráta prvenství
Konkrétně The Hunger Games jsou krásným příkladem toho, jak vizuální podívaná může podporovat silný příběh. Někdy může filmové zpracování dokonce předčit svojí předlohu, jako tomu bylo u filmu Blade Runner.
V poslední době však přebírají vypravěčskou úlohu místo filmů seriály. Komiksem inspirované The Walking Dead, Game of Thrones postavené na předloze Píseň ohně a ledu a i třeba takový komiksový Flash se dočká vlastního seriálu.
Seriály pak divákům nabízejí mnohem větší prostor než filmy. Nikdo nemá zájem (a ostatně ani čas) sedět pět hodin v kině. Protože však seriály v mnohém připomínají knihy, mohou svému divákovi předkládat příběh po částech. Stejně jako knihy si získávají své čtenáře – kapitolu po kapitole.
