Na konci srpna 2010 vychází u nakladatelství Argo nová, do češtiny dosud nepřeložená, kniha Philipa K. Dicka, opět v jednotné grafické úpravě. Název románu Deus Irae už sám naznačuje, že se bude jednat o svazek opět úzce spojený s náboženskou tematikou. S Božskou/Gnostickou trilogií toho ovšem moc společného nemá, neboť tuhle knihu napsal Dick společně s jiným velikánem, Rogerem Zelaznym, v šedesátých letech, zatímco trilogie se datuje až ke konci jeho života.
Sci-fi, to je žánr proměnlivý, polytematický a přizpůsobivý. Zdaleka už není jen těmi vesmírnými raketami, bloudícími nekonečným vesmírem. Popravdě, sci-fi taková vlastně nebyla nikdy. Jedním z důkazů je i román Philipa K. Dicka o Muži z Vysokého zámku, držiteli prestižního Huga z roku 1963.
Ilustrační foto. Foto: Jan Nohovec
Na Philipa K. Dicka a jeho hypnotický, překombinovaný, zdrogovaný, a přesto nebo právě proto podmanivý svět jsme si už všichni zvykli. Tedy alespoň ti z nás, kteří už od něj něco četli. I v románu, který u nás vyšel už třikrát (poprvé jako téměř samizdat v roce 1989, podruhé u Laseru na počátku devadesátých let a potřetí před třemi lety u Arga), Muži z Vysokého zámku, se americký spisovatel projevuje tak, jak ho známe. Jediným rozdílem od standardu, který mu pravděpodobně umožnil vyhrát zmiňovaného Huga, jsou kulisy alternativní historie, do níž svůj, jako obvykle nepříliš logický, příběh oblékl.
Amerika jako nárazník
Klíčových momentů, díky nimž Amerika vyhrála druhou světovou válku, bylo bezpochyby mnoho. Atentát na Heydricha i to, že vaše prababička flákala práci ve zbrojovce. Philip K. Dick si některé z těch momentů vybral a dal jim jiný průběh, neboť v jeho světě USA prohrály válku. Dvacet let po jejím skončení, hluboko v šedesátých letech, proto existují Spojené státy, rozdělené na Sever a Jih, jako protektorát pod zahraniční správou. Mají ideální pozici na to být nárazníkem mezi nacistickým Německem, kde na počátku děje románu umírá führer, a Japonskem, které nikým nerušeno kolonizovalo celý Pacifik.
Aby těch změn nebylo málo, celý svět ovládl fenomén Knihy Proměn, I-Ťing (mimochodem veskrze reálné), tisíce let staré pomůcky k mlhavému a metaforickému věštění budoucnosti, jež vychází ze starých čínských filozofických nauk.
Kaleidoskop postav, zápletek a motivů
Na načrtnuté šachovnici se střetává několik hlavních postav, které (jak je pro Dicka typické) mají i nemají své osobní cíle. Každé z nich je věnován prakticky rovnoměrný prostor, tudíž si jen těžko vybereme někoho, z něhož uděláme svého favorita, ovšem právě to přispívá k polytematičnosti knihy. U každého charakteru se Dick snaží o jednotný psychologický profil a v průběhu knihy i myšlenkový vývoj, leč povede se mu to jen někdy a to ještě nepříliš dobře. Na povrch vystupují jen ty pro autora nejdůležitější rysy postavy a vláčejí hrdinu tam, kam se loutkáři zachtělo.
Snad ještě více než v jiných svých knihách střídá Dick v Muži z Vysokého zámku své motivy jako na běžícím pásu. Ani jednomu (snad s výjimkou dvojice ústředních polomytických knih) nepřikládá žádnou zásadní váhu a všechny přináší před čtenáře neurovnané, v chaosu, v jakém spisovateli vykrystalizovaly v mysli, aby si dotyčný, který nad knihou sedí, udělal celkový obrázek.
Zástupci nesmiřitelných frakcí fašistického Německa se střetávají s Japonskými představiteli, zlomený americký duch skomírá pod kulturním nátlakem taoistických asiatů. Odkudsi ze Skalistých hor přichází román Kobylka zalehla ztěžka, od tajemného a nedostupného autora, kniha vyprávějící příběh o světě, kde válku sice vyhrála Amerika, ale jiným způsobem, než se tak stalo v našem reálném světě.
Dick odhalený
Jak vyplývá z několika výše zmíněných střípků, Muž z Vysokého zámku rozhodně není jen nějakou alternativní historií, naopak ukazuje Dicka v jednom z nejsilnějších světel. Pod drobnohledem ukazuje jediný fakt, který dělá jeho knihy tak dobrými a zároveň tak špatnými. Myšlenková bohatost knihy, pramenící z množství navzájem překrývajících se námětů, motivů a syžetů, naráží na formální stavbu románu a tvoří vratkou strukturu, která každou chvíli hrozí zbortěním.
Na konci srpna 2010 vychází u nakladatelství Argo nová, do češtiny dosud nepřeložená, kniha Philipa K. Dicka, opět v jednotné grafické úpravě. Název románu Deus Irae už sám naznačuje, že se bude jednat o svazek opět úzce spojený s náboženskou tematikou. S Božskou/Gnostickou trilogií toho ovšem moc společného nemá, neboť tuhle knihu napsal Dick společně s jiným velikánem, Rogerem Zelaznym, v šedesátých letech, zatímco trilogie se datuje až ke konci jeho života.
Nelogičnost jednotlivých dějových momentů, nepřístupní hrdinové a jejich chování, bizarní svět popisovaný téměř výhradně nepřímo, dějové linie, jež se v průběhu románu proplétají, rozdělují a pomalu spějí (s jednou výjimkou) k neuzavřeným koncům… To všechno tvoří obraz Dickova unikátního literárního stylu na hranici braku a geniality.
Pokud hledáte nějakou čtenářsky přístupnou knihu od Phillipa K. Dicka, Muže z Vysokého zámku, přes všechnu jeho relativní slávu mezi čtenářským publikem, si v žádném případě nevybírejte. Je sice pravda, že tento americký spisovatel má knihy ještě mnohem komplikovanější (třeba Božskou/Gnostickou trilogii), ale zároveň má i některé o kousíček na lehčí na zažívání. Osobně doporučuji Kaňte mé slzy, řekl policista nebo povídkový sborník nejen filmových předloh Minority Report. Slavná, Hugem oceněná, knížka Muž z Vysokého zámku je jen pro ty, kteří už tvorbu tohoto velikána literatury znají, protože jen u nich má šanci na úspěch.
Název originálu: The Man in the High Castle
Český název: Muž z vysokého zámku
Autor: Philip K. Dick
Překlad: Robert Tschorn
Obálka: Pavel Růt
Počet stran: 248
Vazba: brožovaná
Rozměry: 120 x 185 mm
Vydalo: Argo, Praha 2007
Doporučená cena: 238 KčHodnocení: **** (70 %)
