Jak vypadá Indie za pár dekád, co je vlastně umělá inteligence. Co vesmír a jeho alternace. Běží vůbec čas, nebo je všechno úplně jinak?! Obsahem nadupaná Řeka bohů poskytuje víc než luxusní odpovědi zabalené do kabátku mixu žánrů namíchaných do vybroušené chuti postmodernismu. Pojďte si zaplavat!
Pro příští rok mám pro všechny čtenáře drobnou radu, jak získat zajímavé knižní tituly najednou. Po celý rok nekupujte ani jednu, jedinou knížku a veškeré peníze střádejte na zvláště střeženém místě, ke kterému ani vy sami nebudete mít přístup. S takto nashromážděnou sumou vyčkejte do Vánoc, kdy se na knižním trhu objeví ty nejvíce škudlené a občas i utajované trháky, z nichž se recenzenti rozplývají, a vám, kterým již nezbyly peníze, jen hýbají žlučí, protože si tu lahůdku budete moci pořídit až za delší časový úsek.
Vyšly Singularity, Válka o dárky a teď Řeka bohů. Nakladatelství Argo a Triton teprve před nedávnem založilo svoji edici Fantastika, ale ruku na srdce, co kniha, to Kus – ano, to velké písmeno je tam zcela správně. Jak jinak lze nazvat vydání Asimovovy Nadace v novém vázaném vydání než záslužnou osvětovou činností? Každopádně odhlédneme-li od docela prestižní edice a ještě prestižnějšího autora, zbude nám v centru pozornosti tlustá, masivní kniha s luxusní obálkou, která jen svádí k otevření. Ve svém infočlánku jsem autorovi hrozilKálí a dalším indickým božstvem, aby kniha dopadla podle mého čekávání, a musím uznat, že nedopadla. Naopak ho předčila takovou měrou a dosahem, že jsem příslovečně seděl na zadku ještě půl hodiny po jejím dočtení.
Obsah knihy je jako Indie, kterou autor popisuje. Narvaný k prasknutí, plný pestrobarevných tónů a obsahů, navzájem se převalující jednoho přes druhého, přesto kooperující v křehké souhře vedoucí k jedinému cíli. Text knihy připomíná černou díru, která se spirálovitě stáčí ke svému středu a postupně stačuje všechno dohromady masivní gravitační silou. Autor této knihy dělá totéž.
Na počátku začne rozvíjet ne jeden, dva, ale na devět různých příběhů, které po prvních padesát stran spolu nemají nic společného. Čtenář jen vnímá rozdílný bipolární svět mezi bohatými a chudinou. Z popisu každého světa čiší buď klimatizované příjemné prostředí elegance anebo dusný zápach nemytých těl mačkajících se vedle sebe v marné parodii na město. Postupem času se však jednotlivé pasáže začnou spojovat. Zpočátku se jen tak letmo střetnou dvě dějové linky. Křísnou o sebe a čtenář zaplesá radostí, že ví, co koho ten hrdina vrazil, protože to si přečetl už stránku předem z jiného úhlu pohledu. Jemné náznaky trojrozměrného fungujícího světa pod McDonaldovou taktovkou fungují perfektně, obzvláště ke konci, kdy posledních sto stran hraje orchestr slov jen divoké crescendo dynamiky a rychlosti a od jeho nástrojů se jen kouří.
Stejně jako vír, i tempo knihy začíná pomalu ale rychle narůstat. Počáteční líné plazení po exotických expozicích nahrazuje vlažnější tempo, které se nakonec zvrhne v takřka stostránkovou adrenalinem čpící akci umocněnou dusivou atmosférou války. Čtenář je neustále popichován rozkrývanými zápletkami a neustále se propojujícími univerzy a před jeho zraky se skládá mozaika neuvěřitelné složitosti a síly. Připomíná to řeku, která se po líném probuzení dostane do dlouhých peřejí, po kterých čtenář prosviští jako po dobře naolejované skluzavce.
Kniha se neuvěřitelně pomalu čte. Je pro to důvod: velký formát stránek a malé písmo sice vytváří vcelku sympatických čtyři sta stran, přesto se v knize najde obsahu na stránek osm set. V žádném případě se nejedná o plané tlachání či nějaké výplňové dějové linie, které jen doplňují a obalují hlavní příběh. V Řece bohů má všechno své místo a nelze říci, která dějová linka je ta hlavní. Takovéto rozškatulkování prostě nejde použít. Všemu je věnováno stejné množství pozornosti a každá linie v sobě skrývá vlastní kouzlo a obsah, který svojí závažností by mohl vydat na samostatný román. Dalo by se říci, že tato kniha je plýtvání motivy, protože jenom tento surový materiál by posloužil jinému grafomanovi na minimálně osmidílnou ságu a pár povídkových sbírek navíc.
O Řece bohů se říká, že je kyberpunková. Tuto teorii si dovolím poupravit. V Řece bohů je všechno. Tento román se prolíná snad každým literárním subžánrem, který existuje, o který se otře, vezme si z něj to potřebné a pluje dál na své pouti, aby to noblesně zopakoval s dalšími a dalšími subžánry a nakonec dychtivému čtenáři nabídky neuvěřitelný mix všeho, na co jen pomyslí. Uvnitř knihy se naleznou těžce kyberpunkové esence nejtvrdšího boje proti umělé inteligenci, kterou obaluje sociální polit-fiction neobvyklé odvážných názorů. To vše je ukryto pod střechou klasické sci-fi plné kosmických letů, fyziky a mimozemských artefaktů. Zároveň však, budeme-li uvažovat tak šíleně, jak nás kniha nutí, můžeme nalézt uvnitř i prvky klasické fantasy s motivy hledání bohů. Neuvěřitelně divoký mix s náturou zuřivého postmodernismu.
Netýká se to jenom žánrů a kompozice, text knihy útočí i na klasické pojetí počítačů, s nimiž autor manipuluje jak nejvyšší demiurg a formuje si je k obrazu svému, kde zbožštění umělé inteligence a její snahy pochopit člověka doplněné o motivy bohů coby programů vytvářejí něco nového, co zatím v literatuře nebylo a nikdy více nebude, protože propojení mezi prostředím a ideou je tak těsné, že bezu nálepky plagiát by se jiné dílo s podobnou tematickou neobjevilo.
Při zmíněném prostředí je třeba McDonaldovi zatleskat nad rozsahem informací, které o Indii musel načerpat. Prostředí je to ryze exotické a jeho atmosféra na nás útočí z každé věty, oslovení, či popisu místa. Podivně znějící jména jsou jen nejsvrchnější nálepkou hloubky detailů, do kterých autor svoje veledílo propracoval. Nehledě na klasický hardcore sci-fi kabát v podobě ultranovátorských teorií o budoucím výzkumu, která je za á zábavná a za bé, totálně k sežrání.
Čímž se dostáváme k tomu nejpodstatnějšímu a to je konec knihy, který není koncem knihy jako takové, ale vyvrcholením všech jednotlivých vláken neustále splétaných do podoby kongeniálního příběhu, ze kterého vyjde najevo, že vše souviselo se vším a nic nebylo náhodné. Prostě luxus nejvyšší třídy, který činí z knihy požitek přímo Bráhmovy.
O Řece bohů se začíná mluvit jako o McDonaldovu stěžejním dílu. Tato recenze se k těmto tendencím plně připojuje. Tolik motivů, stylů, žánrů, vrstev a obsahu není dílem náhodné inspirace a let zrání, které vyčkávaly na tu pravou chvíli, aby vytryskly na papír, což se stalo, a literatury lační čtenáři za to jenom děkují.
Co tedy tato kniha je. Opus magnum Iana McDonalda. Lístek do Indie příštích d dekád. Výborná kniha plná příjemně vzrušující zápletky vařená v divoké omáčce stylů, kořeněná originalitou a podávaná na zlatém podnose, při jejímž konzumování nezůstane mnohé oko suché. Je to kniha hodná mahárádžů.
Název originálu: River of Gods
Český název: Řeka bohů
Autor: Ian McDonald
Překlad: Aleš Drobek
Obálka: Stephan Matiniére
Počet stran: 440
Vydal: Argo & Triton, Praha 2009
Doporučená cena: 379 Kč
