Wikipedie naznačuje, že slovo singularita má mnoho významů. V matematice to je bod, pro který nenajdeme řešení, ve fyzice fenomén, jež se mimo jiné děje v černé díře, v mytologii se singularita spojuje s bodem Omega, tj. nejvyšším stupněm vědomí, v kybernetice a sci-fi zase moment, kdy společnost učiní významný technologický skok. Ve zbrusu nové antologii Singularity najdeme hlavně ten poslední význam, objeví se však i všechny ostatní.
Před pár měsíci přineslo nakladatelství Laser-books nové vydání legendární kyberpunkové antologie Zrcadlovky sestavené samotným Brucem Sterlingem, jednou z hlav celého Hnutí osmdesátých let sci-fi, obdařenou novou, nádhernou, grafickou úpravou. Jako speciální vánoční dárek pak vydalo ve stejném stylu antologii Singularity. Obě knihy vypadají stejně, mají podezřele podobné podtituly (Kyberpunková antologie a Postkyberpunková antologie) a stejně podezřele známá jména editorů. John Kessel a James Patrick Kelly si tentokrát vyzkoušeli po Sterlingově vzoru roli editorů a dali dohromady antologii, která se dvacet let od vydání Zrcadlovek snaží o totéž – prozkoumat terén, dát dohromady nový manifest, ukázat, že revoluce stále žije.
Jistě si všichni vzpomínáte, jak to nakonec s kyberpunkem a Hnutím dopadlo. Stalo se slavným, jeho základní kameny dodnes vzbuzují extázi ve svých čtenářích… A pak se rozplynulo do proudu veškeré další science fiction. Postkyberpunk by podle svého názvu měl logicky na svého předchůdce navazovat. Pokud budeme vycházet z antologie Singularity, skutečně se tak děje: využívá původní motivy, někdy je staví na hlavu, někdy zase pomocí nich staví naprosto nevídané situace. V jedné zahraniční recenzi jsem o Singularitách četl, že stejně jako postmodernismus vyspěl z modernismu, povstal postkyberpunk z kyberpunku. S takovýmhle tvrzením se na základě předložených povídek nedá než souhlasit.
Všechny texty se, podobně jako u Zrcadlovek, dají zařadit do dvou kategorií. Ty první se ve slově kyberpunk soustředí na tu část kyber. Využívají motivy vyspělé techniky, umělých inteligencí, virtuálních realit a jiných hračiček a dávají dohromady vizi utěšlivé i neutěšlivé budoucnosti. Druzí zase poukazují na ten punk a dávají najevo své názory, jak je to vlastně s tím undergroundem, drogami nebo sexem.
Bruce Sterling ve své úvodní povídce, jedné z myšlenkově nejúdernějších, ukazuje, jak je celá ta kultura k ničemu. V jeho hrdinovi poznáváme starého mládence, téměř bez sexuálních aktivit, který opravuje kola – typický protiklad kyberpunkových hrdinů, jež ze Zrcadlovek přímo odkapávají. Paul Di Filippo si vybral podobného prostředníka. Sice se topí v penězích díky svému vynálezu interaktivního papíru, společensky je však stejně zaostalý. Gwyneth Jonesová, Jonathan Lethem, David Marusek, Walter Jon Williams a Charles Stross zase sázejí na starou dobrou virtuální realitu a zjišťují, že i ona se může pyšnit nedostatky, stejně jako vlastně všechno ostatní v životě. William Gibson se vykašlal na postavy i děj a předkládá nám doslova třináct obrazů kusu opuštěného Japonska. Jiní, jako Michael Jurgen Swanvick či Paolo Bacigalupi, si z kyberpunku dělají nepokrytě legraci a tlačí ho do absurdity.
Výběr Singularity ukazuje šestnáct povídek, z nichž každá je různá a jedinečná. Navzájem se těžko porovnávají, i navzdory výše zmíněným společným vlastnostem. Mezi staré dobré kyberpunkery, kteří za těch dvacet let ušli dlouhou cestu, se mísí nováčci žánru a dávají na opuštěný stožár se strhaným elektrickým vedením své vlastní směrovky. Někdy jdou cestou beznaděje, někdy ironie, občas víry v lepší budoucnost a jindy zase nechávají na čtenáři, aby si z toho odnesl, co se mu jen zlíbí. Dohromady tvoří více než zajímavou směs čtení, která bezpochyby potěší každého.
Výsledný dojem se liší jen tím, jak moc do hloubky chce čtenář v povídkách kopat. Jednou je pointa zřetelná hned na první pohled, o příběh dál se text musí číst víckrát, aby člověk pochopil. Pokud byly Zrcadlovky manifestem nového živoucího směru, který vezme za pačesy a nepustí, pak jsou Singularity antologií směru, který už o něco postoupil, zanechává si svůj vášnivý život, ale občas se zastaví, zamyslí a vyvodí úplně rozdílné závěry. Pokud Zrcadlovky byly pro širší publikum, u Singularit se to tak jednoznačně říct nedá. I přesto jsou však jedním z nejlepších povídkových výborů, co u nás loni vyšly.
(Pravda, možná to bude tím, že těch výborů bylo tak málo…)
Název originálu: Rewired: The Post-Cyberpunk Anthology
Český název: Singularity: Postkyberpunková antologie
Editoři: James Patrick Kelly & John Kessel
Překlad: kolektiv
Obálka: Tomasz Maroński
Počet stran: 448
Vydal: Laser-books, Plzeň 2009
Doporučená cena: 339 Kč
Hodnocení: **** (80%)
