Nezlákal vás přebal žádné prázdninové knižní novinky? Nebo už ji máte přečtenou a rádi byste se dozvěděli, co si o ní myslí kritici? Prázdninové číslo slovenské Fantázie už je na pultech a na obálce slibuje článek o fenoménu Kick-Ass, Stephenu Kingovi i povídku Paola Bacigalupiho. To je však jen ochutnávka z celého obsahu.
Ilustrace na obálce júnové Fantázie Zdroj: Fantázia.sk
Do podoby prázdninového čísla Fantázie promluvili mluvící auťák K.I.T.T., mistr hororu Stephen King i talentovaný povídkář Paolo Bacigalupi, jehož debutový román Dívka na klíček (The Windup Girl) letos sbírá cenu za cenou. Co dalšího vás čeká po otevření júnové Fantázie?
Nostalgia s Návratom do budúcnosti, súčasnosť pre zelenáča z Kick-Ass
Dave Lizewski, hlavní hrdina komiksu Kick-Ass a stejnojmenného celovečerního snímku, vévodí přední stránce jednapadesáté Fantázie, dostatek prostoru je mu věnován však i na stránkách časopisu. Rozsáhlé doublerecenze na komiks a snímek se ujal sám šéfredaktor Juraj Malíček a v článku neskrývá své nadšení z nového fenoménu. Ostatně ani na Topzinu jsme nezůstávali při hodnocení zakrváceného superhrdiny nijak při zemi. Tematický blok navíc doplňuje i recenze na výborný soundtrack a rozsáhlý profil Svět podle parchanta!, v němž se Vojtěch Čepelák věnuje tvorbě zvráceného komiksového scenáristy Marka Millara.
Kick-Ass na Topzine.cz
- recenze filmu Kick-Ass (Klára Prchlíková)
- recenze komiksu Kick-Ass: Nářez (Ondřej Jan Kosnar)
- recenze komiksu Kick-Ass: Nářez (Jakub Ehrenberger)
- ukázka z komiksu Kick-Ass: Nářez
Jestliže Kick-Ass je horká současnost, první díl Návratu do budoucnosti už si celá řada současných čtenářů nepamatuje. Není taky divu, když se snímek své světové premiéry dočkal před pětadvaceti lety a té tuzemské v roce 1992. Výročí uvedení snímku za účasti celé trilogie připomíná článek Štvrťstoročie Návratu do budúcnosti, v němž se krátce dozvíte i o současnosti tvůrců jednoho z fenoménů 80. a 90. let.
Úsmevné recenzie, rozprávajúci športiak a kráľ hororov
V kratších článcích z filmové části časopisu stojí za zmínku všechny tři zbývající filmové recenze, u nichž se rozhodně pobavíte, bohužel na účet kvality snímku. Ďuro Červenák se čtenářům svěřuje, proč jej nenadchl nový Robin Hood, a vypráví i o svých problémech při sledování remaku Noční můry z Elm Street, během něhož málem usnul. Nijak skvěle nedopadl ani Princ z Persie: Písky času, na němž si Imrich Rešeta ml. také smlsnul. Pokud vás to nebolí u srdce, budete se u recenzí obou pánů rozhodně bavit.
Russell Crowe v roli Robina Hooda Zdroj: distributor filmu
Naopak smutný příběh, který naštěstí neměl dlouhého trvání, nám nabídla resuscitace mluvícího auťáku K.I.T.T.a, jenž v seriálu z 80. let brázdil americké silnice s hezounem Davidem Hasselhoffem za volantem (ale uměl to i bez něj). Legendární seriál Knight Rider se nedávno dočkal nepříliš úspěšného zmrtvýchvstání, které mu naštěstí vydrželo pouhý rok. Článek připomene původní verzi, ale píchne si i do té z počátku 21. století.
Od 10 k 5 půjdeme i tentokrát po stopách hororu. Po snímcích, jejichž primárním účelem je zlikvidovat co největší množství puberťáků za co nejkratší čas, navštívíme dílnu mistra Stephena Kinga. Článek se rovnoměrně věnuje románům i filmovým adaptacím, takže pokud náhodou zavítáte coby knihomolové do filmové části časopisu jen výjimečně, v červencovém čísle tak rozhodně učiňte. Kromě výše zmíněného vás tam čekají i články o Caprice nebo Machrech a šprtech.
Rozhovor o lietajúcom Cypriánovi a články pre milovníkov Japonska
V době uveřejnění této recenze už historický velkofilm Legenda o lietajúcom Cypriánovi běží v kinech, ale nová Fantázia vyšla ještě krátce před jeho vydáním, takže recenzi v ní nečekejte. Za to se v rozhovoru s režisérkou Marianou Čengel Solčanskou dozvíte zajímavé informace ze zákulisí vzniku snímku, v němž kromě slovenských herců působí také Češi a Poláci. Příběh mnicha Cypriána zatím žádný z českých distributorů uvést neplánuje, takže pokud nebydlíte v dosahu slovenského kina, musíte si nechat zajít chuť. Vznik podobného snímku u našich východních sousedů však dává naději i českému divákovi, který by se snad taky jednou mohl dočkat nějaké obstojné historické podívané. Hlavně když ji nebude točit Zdeněk Troška.
Skupina Gothika při vystoupeni Foto: Martin Schloger, Topzine.cz
Fantázia se ve svých pravidelných rubrikách věnuje i hudbě, čímž se výrazně liší od svých konkurentů na českém poli s žánrovými magazíny. Tentokrát kromě recenzí vybyl prostor i na samostatný článek, což potěší zejména fanoušky a posluchače japonského hudebního undergroundu. Dvojstrana časopisu se věnuje jak undergroundu obecně, tak jeho reprezentaci v podání dvoučlenné skupiny Gothika. Nedávno měli možnost poslechnout si tvorbu japonské dvojice návštěvníci letošního Advíku. Pokud jim to snad nestačilo, Gothika koncertuje i u sousedů. V polovině září navštíví bratislavský Comics SALÓN.
To však samozřejmě z článků pro otaku-nadšence není vše. Tradiční sekce anime manga nabízí teoretický článek Znaky kvalitnej mangy, který předkládá jeden pohled na hodnocení mangy. Pokud dáváte přednost anime, nebo ještě lépe anime z historického Japonska, Samurai Champloo by mohl být příběh přesně pro vás.
Horkosladký príbeh Hazardného hráča
Paola Bacigalupiho není třeba českému čtenáři sáhodlouze představovat, protože na stránkách Magazínu F&SF nebo Ikarie už mohl na autorovy povídky narazit. Pokud ne, úspěchům jeho debutového románu Dívka na klíček (The Windup Girl) jsme se věnovali i na Topzinu. Nejen jeho slovenské fanoušky potěší příběh Hazardný hráč, jehož hlavní hrdina je imigrantem, jenž se v současnosti živí jako pisálek jednoho z amerických médií. Jenže píše o věcech, které senzacechtivé čtenáře příliš nelákají, a tak mu lidově řečeno teče do bot.
Domácí tvorbu zastupuje Prístroj Dušana Taragela. Zkušený slovenský prozaik v ní čtenáře skvěle vtáhne do příběhu a získá si jej příjemným budováním napětí, jenže to vše v závěru povídky nevyvrcholí. Ano, nevyvrcholí. Povídka by hravě strčila do kapsy i svou souputnici od Bacigalupiho, jenže místo pořádného závěru to spíš působí, že autorovi naráz dopsalo pero. Jinak skvělé povídce otevřený konec, přičemž to ještě není zcela přesný výraz, bohužel nesluší.
Fantázia vykročila ke své druhé padesátce s grácií, která jí opravdu sluší. Na rozdíl od předchozího čísla už nechybí popisky fotek, což je jednoznačný krok vpřed. Navíc se obsah mnohem výrazněji věnuje tématu na obálce, takže náhodný čtenář není zklamán nedostatkem informací, ale naopak potěšen vytěžením tématu na maximum. Jestli chce slovenský žánrový časopis získávat neustále nové čtenáře, tohle je určitě cesta.
