Jakožto jednu z lepších věcí uznávám v Ikarii zejména to, že se v ní objevují pozvánky na akce, a ne jen reportáže. Přeci jen je pohodlné přečíst si i o různých conech v oblíbeném časopise sci-fi, než takovéto informace zdlouhavě hledat například na internetu. Což máme třeba případ rubriky Fandomanie v prosincové Ikarii.
Světová sci-fi
Dlouhý název Proč jsem praštil s prací v nonstop hamburgrárně U Harryho u někoho možná vzbudí obavy, nicméně zbytečně. Američan Lawrence Wytt-Evans má zkušenosti s psaním a jeho rozjezdová povídka je velmi vydařená. Motiv paralelních světů nebo dimenzí rozvíjí velice poutavým způsobem. Pohledem šestnáctiletého kluka autor příliš neteoretizuje a vypráví přímočaře a poměrně logicky, dokáže popsat touhy a tužby puberťáka vyrůstajícího na Americkém venkově v díře, kde chcíp pes. Jako úvod do tohoto čísla sci-fi časopisu jsme si snad nic jiného ani nemohli přát.
Ted Kosmatka v další povídce Co kdo zaseje ukazuje své znalosti v boji o přežití v neznámé divočině. Děj se odehrává na planetě, v podstatě velké zemědělské kolonii sloužící k pěstování a sklizni speciální potraviny – Maizy. Ve dvou rovinách vyprávění sledujeme osud výzkumníka Marka a jeho bratra, který mu pomohl vystoupit ze sběračského stroje. Přežije či nepřežije? Toť otázka.
Abychom opustili přímočaré vyprávění, máme tu další zahraniční Kterak jsme padlé slávě babylonu unikli. Autor Michael Swanwick nás zavádí na cizí planetu s motivy babylonu. Hlavní hrdina se jmenuje Carlos Quivera, ačkoliv vypravěčem líčící jeho osudy je skafandr, který ho zachránil z nehody na začátku příběhu. Setkáme se i s divnými mimozemšťany a jejich podivnými pohnutkami. Sice zajímavé, ale poněkud zmatené, hlavně kvůli snaze autora oddělit komunikaci mimozemšťanů od pozemské a zohlednit v ní jejich rozdílný pohled na svět.
Česká sci-fi
Jak se stát vzorem dospívající dceři navzdory názvu příliš návod na výchovu neukazuje. Svižný příběh Martina Gilara a hodně čtivý. Budoucnost na Zemi, podprahové reklamy, akční scény normálního občana, konspirace, co víc si čtenář může přát? Pavel, přezdívaný v armádě Anakonda, se snažil ochránit svoji dceru v pubertálním věku před mladým ctitelem za použitím poněkud neobvyklého přístupu. Jenže onen ctitel je synem vedoucího, ochrana se poněkud vymkne z ruky a pak už se to tak nějak veze. Povídka se čte jedním dechem a konečnou pointu si opravdu vychutnáme.
Nevím, jestli poněkud zmatená díla se musí objevit v každém čísle, nebo zda se na tento typ specializuje nějaká komunita sci-fi spisovatelů. Nicméně i zde v českých luzích a hájích jsou zastoupeny v míře vrchovaté. Námět Průniku by pravděpodobně vydal na dvě různé historky. Nevím, proč to Vladimír Zábrodský spojil do jednoho díla, když dvě dotyčné roviny spolu v podstatě nesouvisí. Bližší rovinou příběhu je vyprávění jedné z nejstarších kolonistek o osidlování planety, ta typově vzdálenější od nás se věnuje druhu bojujícímu o přežití, nejde však o lidi. Jak bylo řečeno, mohly by z toho být dvě různé, ucelenější povídky.
Pavel Urban uzavírá českou část krátkou Dezercí. Přímočaré vyprávění ukazuje možnosti válečnických kyborgů, kteří jsou v podstatě otroky lidí bojující za jejich zájmy. Za zájmy korporací, jako jsou Fujitsu-Siemens nebo Pepsi-Cola. Co by se stalo, kdyby mohli rozhodovat o sobě sami?
Ostatní
Obvykle to nedělám, ale musím zmínit vypilovanou hru Batman, Arkham Asylum. Ti, kdo mají pro temného rytíře slabost, pochopí. Z článku Martina Štěpánka, recenzenta PC her, přímo sálá nadšení nad tímto povedeným produktem.
Dále si můžeme přečíst zprávu z festivalu Bloody Xmas, což je filmový festiválek na téma horory. Těm, kteří na zúčastnění mají nervy, sílu a dostatek volného času na splacení spánkového dluhu, lze jen závidět. A hned další článek není příliš daleko – nezávislé filmy z české fantastiky. Seznamte se s akčním snímkem Operator a komedií Anděl a ďábel. Čeští tvůrci prostě umí.
Ve Fantastické vědě se najdou ti, kteří jedí, co se dá, a na biopotraviny pohlížejí s nedůvěrou. Možná oprávněnou, protože pokud by to byla pravda, konzumenty bio bychom ihned zavírali do vězení. A co teprve děti a pohádky – víte, odkud pochází Červená karkulka?
Pavel Žďárek nám představuje svoji desítku oblíbených hrdinů z filmových hororů. Pozor, hrdinů, nikoliv monster. Můžeme s ním souhlasit i nesouhlasit, postavit si vlastní výběr, ale dovolím si poznamenat, že s minimálně polovinou z nich bude každý fanoušek souhlasit.
Ve filmové části se můžeme hlavně pokochat několika obrázky, bohužel černobílými, z filmu Avatar. Kdo neví, urychleně si shánějte informace, protože tohle musí vidět každý scifista. James Cameron se podle trailerů asi pěkně vyřádil a do premiéry zbývá jen pár dní. Dále si připomeneme District 9, svěží neokoukaný pohled na invazi z vesmíru, a pak jen smutně otočit stránku s recenzí na Náhradníky, film, který bojuje o titul sci-fi propadák roku.
Hra pro děti i dospělé, alias Magic the Gathering. Karetní sběratelská hra. Článek zasvěceně připomíná historii a výhled do budoucna pro hráče, a to samozřejmě hlavně v českém prostředí.
První recenzovaná kniha, akční to sci-fi Pradorský měsíc od Neala Ahera, bohužel to vypadá na cyklus uzavřených románů ala Prachetova Zeměplocha. Recenzi na poměrně zajímavě rozvíjející příběh ale zastiňují následující zmínky knih, hlavně Petry Neomillnerové, které těsně po sobě vyšly hned dvě její dílka – Zaklínačka Lota, povídková kniha se stejnojmennou hlavní hrdinkou, a pak velmi temná kniha Dítě skály. Nevím, jestli zejména druhou jmenovanou publikaci lze doporučit menším dětem. Z ostatních recenzovaných děl vykukuje například další povídkové dílo jednoho autora 6000 miliard. Petr Váchal píše barvitě a košatě, a je radost si ho přečíst. V povídkách většinou čtenář příliš neprohloupí. Z románů se nadějně projevuje ještě Zlo v krvi a Má nejmilejší kniha.
Speciální zmínku ještě věnujeme komiksu. Vychází Ultimates 2: Národní bezpečnost. Trošku jiný pohled na svět superhrdinů, kde není zdaleka vše jasné a černobílé. Spolupráce scénáristy Marka Millara a kreslíře Bryana Hitche vypadá zatraceně dobře.
Prosincová Ikarie funguje výborně. Jako dobré nenudící čtivo v předvánočním čase, jakožto inspirace na vánoční dárky pro milovníky sci-fi a fantasy, a to jak pro knihomoly, tak i pro filmové fajnšmekry, a když bude nejhůř, dá se s ní i za dlouhých zimních večerů zatopit. To snad ale nebude nutné.
