Pokud po tomto čísle XB-1 sáhne čtenář dychtivý nových poznatků a názorů z publicistiky, bude nejspíš poněkud zklamán. Výtisk potěší spíše ty, kteří si raději rádi přečtou povídku a vychutnají příběh. Uspokojit takovou touhu lze velmi jednoduše. Otevřít a začít číst.
Ilustrační foto Foto: Martin Koubek, Topzine.cz
Mercucio D. Rivera se pravděpodobně nemohl rozhodnout, jestli chce napsat akční nebo romantický příběh. Vyrobil tudíž koktejl, a to vůbec ne špatný. V ostré záři jeho žhavé krásy je myšlena pravděpodobně planeta Triton, kam přicestoval Maxwell. Hledá zde svoji ženu Mirandu, o které je přesvědčen, že mu ji unesl jeho spolupracovník Rossi. Bohudík pro něj ji najde a bohužel pro něj se dozví něco, co se mu vůbec nebude líbit. Jediná vada na kráse povídky je přítomnost Wergenů, mimozemšťanů, kteří pomohli lidem mezihvězdně cestovat. Ačkoliv mají zajímavou motivaci, v tomto díle je jejich přítomnost nadbytečná.
Plnohodnotná sci-fi povídka Stav chaosu se zaobírá možnostmi cestování časem. Douglas Smith se rozhodl svého hrdinu Jamese Mackabyho dost potrápit. Tento vědec byl totiž nepřímo příčinou profesionálního zostuzení svého kolegy doktora Harnishe. Doktor se rozhodne pomstít, uvede v praxi svoji teorii a podaří se mu sestrojit něco jako stroj času. Ten mu umožní poslat do minulosti sám sobě zprávu, na jejímž základě může ovlivnit svůj život. Harnish je velmi spokojen, pomstu si vychutnává. Nicméně zapomene na důležité maličkosti a ty se mu drobátko vymstí. Ačkoliv se povídka zdá nejdříve poněkud chaotická, Smith má vše pevně v rukou a dokáže držet čtenáře v napětí až do konce.
Mluvčím dřevěného moře se stane Lustig Firefox. Tento podnikavý človíček se živí prodáváním svých geniálních nápadů investorům. Díky svému nejnovějšímu projektu se dostává na neobvyklou planetu Boží dřevec, jež je celá ze dřeva. Nejen domy a zařízení, ale například i moře. Mise se vyvíjí poměrně dobře, ovšem posléze se objeví zádrhel, který způsobuje umělá inteligence voperovaná do jeho mozku, skrz niž se ho rozhodli investoři kontrolovat. Není jednoduché vyřešit tento problém a v podstatě si zachránit život. Ianu Watsonovi se ale daří úspěšně dovést svého hrdinu do finiše přes všechny překážky a navíc si čtenář ještě může vychutnávat zajímavé prostředí dřevěné planety.
Domáci sci-fi
Ivan Mls se představuje jako vynikající autor. Povídkou Zachránci kulturního dědictví potěší každého čtenáře, který má jen špetku smyslu pro humor. Kterak se česká kosmická výprava vydala odchytit pozemské vysílání televizních seriálů, využívajíc k tomu projektu na hledání dalších inteligentních bytostí ve vesmíru. To je přesně námět, jejž spisovatelé hledají neustále. Nový, neotřelý, vtipný, vědecký.
Hypnotéka představuje návrat ke starým dobrým kořenům lidstvo nechalo zase něco na počítačích a ono se (kupodivu) zvrtlo. Pavel Obluk vrhá zaměstnance speciální exekutorské firmy do problémů poté, co pomohl klientovi. Prohřešek proti vlastní firmě značí ve výsledku vyhazov, špatná finanční situace zapříčiňuje existenční potíže vrcholící krajním řešením. Děj má spád, nápad, atmosféru, čte se dobře i přes malé nelogičnosti, ale ty může čtenář snadno přehlédnout.
Z jiného soudku je Proměnlivý svět. Tady se nic neřeší, není to v lidských, respektive v hrdinových silách. Jonáš je totiž zvláštní. Svět kolem něj se mění a jen on si pamatuje ostatní možnosti. Ráno se probudí a autobus, kterým jezdil do zaměstnání, jezdí jinudy. Do práce se dostane a ona je jinde. Postupy platící ještě před hodinou, už neplatí. Některé změny jsou markantní, jiné drobné, ale všechny obtěžují. Málokdo by asi takovou situaci ocenil kladně. Ľudovít Plata bruslí v hrdinově mysli velmi fundovaně a patřičně předkládá čtenáři Jonášovu bezmocnost.
Zavaření. Obyčejné slovíčko, ale když se použije ve spojení se slovem počítač, určitě si jeden nepřeje, aby mezi nimi bylo ještě slovo mého. Eva Hauserová se pokouší přiblížit myšlenkové pochody výpočetní techniky, která je mnohem rychlejší, mnohem chytřejší a mnohem lepší (alespoň dle svého mínění) než lidští vědci, kteří s ní mají spolupracovat. Jakpak to asi může podle názvu dopadnout? Navzdory příšerné představě je povídka čtivá a typem se přibližuje výše uvedeným Zachráncům.
Publicistika, film, literatura
Publicistických článků obsahuje číslo pomálu. V podstatě důležitý je jen jeden. Aleš Smutný se zamýšlí nad Dilematem současné fantastiky, v němž rozebírá nepříliš šťastný přístup tvůrců k některým námětům. Namátkou zmiňme Pána prstenů a Letopisy Narnie. Filmoví fanoušci, kteří nad zkaženými náměty hořekují, budou souhlasně přikyvovat.
Jiří Pavlovský je ve svém živlu a zvesela kritizuje ve svých recenzích Tron, Paranormální aktivity a nejnovější Narnii. Z literární úrody se, dle recenzí, příliš těšit nemůžeme. Pavel Renčín sice napsal pěkný příběh Labyrint, dotvářel ho na svém portálu, ale otázkou zůstává, jestli ho měl i vydat jako knihu. Stránky Pevnosti a web mu slušely podstatně lépe. Z ostatních uváděných recenzí je vhodné zmínit Živého mě nedostanou od Dušana D. Fabiana, kde je hlavním hrdinou nezvykle Zombie, a posléze Vyslanci mrtvých od Adama-Troye Castra. Jinak podle uváděných hvězdiček a komentářů k nim spíš průměr.
Nechme se překvapit od redakce, zda náplň časopisu, obsahující převážně povídky, bude běžnou praxí. Z hlediska čtenáře – požitkáře to je určitě jen dobře. Čtenář – zvědavec bude asi poněkud zklamán, ale třeba hned březnové číslo rozdělí potěšení opačně.
