Špatné příběhy odložíte. Dobré příběhy vám nedají spát. Ale příběhy jako Z pekla, ty se vám zaryjí do kůže, přetáhnou mozkové závity a zapálí mozkové blány. V dychtivě očekávaném dotisku vychází vražedně dokonalý opus Alana Moorea Z pekla. Nehledě na to, že by se vážně dal použít jako vražedná zbraň.
Pozdraven budiž Ganeesha.
V Londýně roku 1888 se děje mnoho věcí. Od svobodných zednářů se odštěpuje Zlatý úsvit, v nemocnici se nachází Joseph Merrick (lépe znám jako Sloní muž), vystupuje zde mexická varianta Bufallo Billa a prostitutky zde vraždí osoba známá jako Jack Rozparovač. A právě jeho myšlenkové pochody, příčiny a samotné vražedné akty nám zprostředkovává největší mág moderního komiksu Alan Moore s viktoriánskou kresbou Eddieho Campbella.
Alan Moore
Zřejmě nejnadanější komiksový scenárista všech dob (*1953). V jeho komiksech se snoubí avantgarda, experiment a preciznost stavby příběhu. Autor legend jako Watchmen-Strážci, Swamp Thing-Bažináč, V jako Vendeta, Liga výjimečných, Ztracené dívky, Batman: Kameňák, TOP 10 či Z pekla.
Námět Z pekla zní jako klasická detektivka z viktoriánského Londýna. V žádném případě. Detektivky stojí na zjištění, kdo? To máme v Z pekla dané téměř od prvních stránek. Zde jde o odhalení proč? Jak? A jak mohly takové zločiny proti lidskosti někomu projít?
Alan Moore předkládá svou vizi, v níž čerpá z mnoha, ale opravdu mnoha rešerší. Tím se kniha připodobňuje až beletrizované literatuře faktu. Ke komiksu se doporučuje číst simultánně dodatky obsažené na konci bichle. Pak člověk zjistí, že téměř každá scéna je účelná a má oporu v mnoha dříve vydaných spisech či policejních záznamech.
Přesto bylo třeba si některé části pro větší chod příběhu dofabulovat. A pan Čaroděj se za to nestydí, je schopný přiznat to a v dodatcích své výmysly zdůvodnit a vypíchnout, že jde jen a pouze o výmysly. Ostatně, celá historie není ničím jiným než močálem nepravd a fabulací.
Londýn není jen prostředím, je prostředkem
No, mluvíme o příběhu. Příběh je poutavý, napínavý a realistický. Každá osoba má svůj vlastní styl, své pohnutky, svou psychiku. Nedávno jsem večeřel u své dobré přítelkyně. Večeřel s námi i host z dalekých cizích krajů (ehm, ze Slovenska). Zeptal se, jaký komiks bychom mu doporučili nejvíce. A oba jsme shodně doporučili Z pekla.
Z pekla představuje Dostojevského v komiksu. Jen hodně temného, tak temného, že si sáhne až na dno hororu a na světlo se už nevrátí.
Sledujeme Rozparovačův příběh. Vývoj od nejmenšího zárodku tohoto vředu přes zhoubné bujení po jakousi autodestrukci. Proces postupné dekonstrukce vlastního mozku, cesty za prozřením, svaté pouti, předurčení… Ano! Ač předkládá děj nechutný a zvrácený, nemůžeme odtrhnout oči a uchváceně pozorujeme, jak se noří stále více do šílenství. Toužíme procitnout s ním, toužíme po tom a když takový okamžik nadejde, přijde katarze. Přijde opravdový vrchol. Vše souvisí se vším. Z pekla je třeskem, který dává souvislosti dohromady. Osvětluje architekturu času a prostoru.
Ale kráčí tu vážně o ten příběh? Ne. Byť ten člověka drží, Moore akrobaticky využívá prostoru a vytváří story o mystické historii Londýna. Do předestíraných geochronografických pojednání zahrnul téměř veškerou svou tehdejší filozofii. Velkolepý výlet do světa symbolismu (především, ale nejen v architektuře), okultismu, psychogeografie, metafyziky, tajných společností. Je snad jasné, že nejde o lehké čtení, ale o výživný a hutný traktát světonázorů, o něco, co možná nadobro změní váš pohled na svět.
Když jsem četl Z pekla před těmi dvanácti lety, kdy vyšlo první vydání, měl jsem trochu potíže rozpoznávat postavy. Už to tak není. Campbellova atmosférická kresba vyžaduje pozornost, ale dopřejete jí ji, budete bohatě odměněni.
Spolu s Moorem si dal záležet na rešerších a svět špíny, bídy, chudoby (tři pence za prostitutku! kde to dneska seženeš!) a bezcitnosti nám předkládá takový, jaký byl. Černobílé cáry kreseb veškerou temnotu jen vytahují na povrch a dávají nám ji sežrat. A ty linky! Tak tenké linky snad musel vyřezávat Listonovým nožem, nevím, jak jinak by takové preciznosti dosáhl. A vidina, v níž výtvarník zběsile břitvou řeže tuš do svých stránek vražd, se zdá velice neodbytná.
A teď si, madam, tento orgán dám do kapsy pláště a odejdu z místnosti.
O to ostřeji v takovém prostředí vyčnívá nějaký ten vtip. Nějaký z těch asi pěti, co se na téměř šesti stech stránkách najdou.
České vydání je na jedničku. Obálka, nádherná rudá perokresba na černém pozadí pod přebalem, výborný Janišův překlad a úžasná gramáž papíru. Vystajlovaný kabát, jenž si takové dílo přesně zaslouží. Zde se najde ale také jediná věc, která se dá opusu vytknout: Když držíme v ruce už druhé vydání, mohlo být těch pár much pochytáno (např. ujetý lettering – kap. IX, str. 29).
Černočerný základní kámen moderního komiksu. Nekompromisní náhled do temnoty chudinské viktoriánské Anglie, nesmlouvavá kritika a prvotřídní vymlácení komiksu jako plnohodnotného uměleckého média. Jak kdosi kdysi řekl: Z pekla je důkazem toho, že komiks může stát na stejné pozici jako největší literární díla.
Jo, a zapomeňte na ten plytký film.
Pozdraven budiž Ganeesha.
Originální název: From Hell
Český název: Z pekla
Scénář: Alan Moore
Kresba: Eddie Campbell
Překlad: Viktor Janiš
Počet stran: 576
Vazba: Vázaná s přebalem
Vydal: BB/art, Praha 2015
Doporučená cena: 799 Kč