Série Assassins Creed si od roku 2007, kdy vyšel první díl, získala slušnou popularitu. Ezio Auditore da Firenze, hrdina druhého dílu, odchází do důchodu a název slibuje odpovědi na spoustu otázek.
Konstantinopole. Obrovská, barevná, krásná a plná misí a úkolů. Zdroj: assassinscreed.ubi.com
Ve druhém díle a Brotherhoodu cestoval italský šlechtic a asasín Ezio Auditore da Firenze po renesanční Itálii a likvidoval padouchy hlavně z řad nepřátelských templářů. V Revelations (česky Odhalení) se s ním opět setkáváme, tentokrát ale v Konstantinopoli, dnešním Istanbulu.
Příběh opět dost inteligentní
V Brotherhoodu jsme víceméně uzavřeli kapitolu s Jablkem z Edenu (Apple of Eden), tentokrát se již mnohem starší Ezio vydává do Masyafu, původního asasínského sídla, aby odhalil tajemství tamější knihovny. Na místě zjistí, že k jejímu otevření musí sehnat pět klíčů, a ještě ke všemu se mu zase do cesty budou plést templáři. Klíče jsou schované v Konstantinopoli, kam se Ezio neprodleně vydá a kde také stráví většinu herního času.
Kromě toho prožijeme několik vzpomínek Altaïra, na kterého si určitě mnozí pamatují z prvního dílu. Velmi povedené sekvence vkusně doplní příběh, vysvětlí pár nesrovnalostí a z celkem anonymního Altaïra udělají trochu více člověka.
Čeká na vás několik Altaïrových vzpomínek. Konečně poznáme starého známého trochu lépe.
Do toho všeho se v současnosti (resp. v roce 2012) plete Desmond Miles, jehož geneticky zakódované vzpomínky celou dobu prožíváme. Opět je tu spíše do počtu, tentokrát se proplétá podivným jádrem Animu, aby zachránil svou poškozenou mysl. Naštěstí jsou Desmondovy sekvence v podstatě nepovinné, takže můžou zaujmout, ale nebudou otravovat, záleží na hráčovi.
Revelations neznamená revoluce aneb Pilujeme detaily
Moc nového hra nepřináší. Trochu vylepšený engine a grafika potěší (i když někdy spíš mate, protože Desmond nově vypadá poněkud neandrtálsky a Ezio získal silně arabské rysy), žádný světoborný upgrade se nicméně nekoná. To ale nevadí, série Assassin`s Creed se nikdy nesnažila vypadat fotorealisticky a nádherné barvy Konstantinopole spolu s propracovanými animacemi hlavního hrdiny zanechají velmi kladný dojem i tak.
Víte, že série Assassin`s Creed se asi dočká i filmové adaptace?
Nový díl opět není jen datadiskem, ale není ani plnohodnotným dílem třetím (resp. čtvrtým). Assassin`s Creed II, Brotherhood i Revelations vypráví příběh stejného hrdiny, tak vývojáři nechtěli dělat zmatek v číslování. Rozhodně jde ale o čtvrtou velkou hru asasínského světa a pomalu dochází možnosti vylepšování.
Multiplayer se povedl už v Brotherhoodu. V Revelations ho autoři ještě trochu vyladili.
První díl tehdy v roce 2007 přinesl krásnou grafiku, originální nápad a obrovský svět. Při zpětném pohledu byl ale celkem stereotypní. Druhý díl zaujal kvalitním příběhem, sympatickým hrdinou, zase krásnou grafikou, zase krásnými animacemi, a přinesl spoustu novinek. A italštinu. Brotherhood vylepšil většinu toho, co se hráčům ve druhém díle moc nezdálo, přihodil rekrutování asasínů, multiplayer, možnost opakovat mise a spoustu příjemných detailů. Revelations to všechno dává dohromady, uzavírá příběh a nabízí vypilovaný gameplay, u kterého budete málokdy nadávat.
Čelist sice nespadne, ale nudit se nebudete
Nečekejte tedy přehršel novinek. Ezio, který mimochodem dost zestárnul, dostane do vínku čepel s hákem, která mu zjednoduší lezení a pohyb městem. A bomby. Bomby jsou fakt bombové, můžete jich vytvářet obrovské množství, pokaždé s jiným účinkem. A hlavně je to velmi jednoduché, na rozdíl od třeba Zaklínače to není žádná věda.
Přečtěte si v recenze Skyrimu, že skolit draka není žádná sranda!
To je ale víceméně všechno. Vůbec to nevadí, protože z minula se nakupilo takové množství zbraní a funkcí a chvatů a sekvencí tlačítek, že nudit se hráč nebude. Spíš potěší, že vývojáři vypilovali nepříjemné mouchy z předchozích dílů. Ezio lépe míří, procvičování chvatů a komb a ovládání celkově funguje výborně, konečně se vyplatí plnit úkoly frakcí, nebudete muset prolézat Řím, abyste našli rajčata a mohli si vylepšit jed, protože všeho je v truhlách dostatek, a seznam vylepšení dlouze pokračuje.
S novou hákočepelí můžete vraždit, šplhat a sjíždět po lanech. Docela vychytávka
Navíc ani tady nejde jen o bezduché zabíjení, ale o výrazné zpestření asasínského světa. V Konstantinopoli se setkáte s arabskou kulturou, opět se naučíte hodně dobových reálií, několik slovíček, frází a šťavnatých kleteb, budete se pohybovat v blízkosti slavných historických osobností a vůbec si užijete stejnou legraci při objevování nového světa, jako když jste poprvé bloudili po Florencii a Římě.
Kurz ovládání pro středně pokročilé
Jestli jste hráli předchozí díly, okamžitě se do hry vžijete. Po asi 15 sekundách od začátku první sekvence vyberete kapsy prvnímu podříznutému strážnému, budete skákat, běhat, chvatovat a kombovat. Nicméně vývojáři museli myslet i na asasíny-začátečníky.
To je u čtvrtého dílu dost náročné, nicméně se to celkem povedlo. Staří mazáci se budou první hodinu dost nudit a kroutit hlavou nad podivnými naskriptovanými honičkami. Začátečníci se docela sžijí s ovládáním, příběh však z několika vět asi nepochopí. Líp to ale pravděpodobně nešlo.
Bomby vůbec používat nemusíte, ale je to legrace a jejich výroba je snadná.
Ovládání je jinak v podstatě stejné jako v Brotherhoodu, tedy komplikované, ale asi nejpřehlednější možné, a po chvíli se s klávesnicí sžijete. V Konstantinopoli si chvilku zaběháte a hned z vás bude mistr asasín.
Nezabloudíš, neuvízneš, nenaštveš se
Hra není sama o sobě nijak zvlášť obtížná. Ne že by byli soupeři extrémně hloupí (byť inteligence moc nepobrali), například rychlí a zároveň obrnění janičáři dokážou pěkně zavařit, hlavně když po vás střílí. Ale ubylo skákacích a šplhacích podzemních jeskyní, než si vás vojáci všimnou, máte spoustu času, nikde nebudete bloudit, čtvrtě ovládnete za chvilku, nečekají vás nikde žádné příliš drsné časové limity…
Nezapomeňte se podívat na recenzi Saints Row 3
Abyste se s Eziem nenudili, vymysleli vývojáři velice chytrou věc; plnou synchronizaci. Stejný princip fungoval už v Brotherhoodu. Pokud neradi lezete, tak jeskyni v klidu proskáčete. Nezabloudíte a neposlušná kamera tentokrát nezradí, takže ani nespadnete. Pokud chcete výzvu, zkuste celou trasu proběhnout za 5 minut a získat 100% synchronizaci.
Sympatičtí arabští kolegové budou Eziovi velmi nápomocní.
Hra vás taky někdy touhle formou nutí použít bombu na odlákání strážného, zabít ze vzduchu, zůstat neodhalen, … Mise dostávají nový rozměr a hlavně se aktivně naučíte používat svůj arzenál. Nejlepší ale je, že je jen na vás, jak se k úkolům postavíte. Tresty za 50% synchronizaci nejsou.
Žádné zdržování. Teda až na cestování
Na hráče tentokrát nečeká tisíc schovaných vlaječek. Schovaných fragmentů Animu je jen 25, ubylo rozhleden a spoustu věcí už umíte z minula. Kanály na rychlou přepravu po městě jsou otevřené od začátku. Bomby můžete smontovat na každém rohu, nemusíte kvůli tomu nikam běhat. Trénovat chvaty můžete, ale nemusíte. Peníze a materiál při troše šikovnosti získáte celkem rychle. Stejně tak výbavu.
Hra nabízí tolik možností, že zdržovat nemusí. Kromě hlavního příběhu můžete strávit hodiny pobíháním po městě a plněním vedlejších úkolů. A právě tohle pobíhání je někdy otravné, na koni se tentokrát neprojedete, takže hezky lezete z kanálu do kanálu a zbytek šlapete pěšky.
Verdikt
Čtvrté Eziovo dobrodružství by už možná nudilo, Revelations ale baví. Překousnete-li nudnější začátek, strávíte v Konstantinopoli pěkných pár hodin. Hra krásně vypadá, dobře se hraje a zvládnou ji jak příležitostní hráči, tak ti, kdo hledají větší výzvu. Sei un combattente? Perciò combatti!
Hodnocení: 90 %
Klady: vzhled hry, kvalitní čeština, krásné město, příběh, dvojí obtížnost, naučíte se italsky a arabsky
Zápory: nudný a dost podivný začátek, občasná tupost protivníků, Desmondovy pseudomise, na nováčky nesrozumitelný příběh
