RECENZE: Atlas mraků. Tvůrci Matrixu přichází s filmem, který vás uhrane

Tom Hanks, Hugo Weaving, Hale Berry, Susan Sarandon a další hvězdy se střetávají napříč stoletími ve vizuální nádheře z dílny sourozenců Wachowských.

Spojení lidských duší, které k sobě naleznou cestu skrze čas i prostor, tematizuje nový film od sourozenecké režisérské dvojice Andyho a Lany Wachowských a německého vizionáře Toma Tykwera. Světoznámému bestselleru se dostává přepečlivého filmového kabátu, který ho nepochybně posune do souboje o Oscary. Pod vymazleným povrchem se však neztrácí to, oč jde v Atlasu mraků především – duše.

Andy a Lana Wachowski debutovali na stříbrném plátně thrillerem Past (1996). Následovala veleúspěšná trilogie Matrix (1999-2003) a psychedelicky barevný Speed Racer (2008). Německý režisér Tom Tykwer je známý zejména skládačkou Lola běží o život (1998) i následujícím filmem s Frankou Potente Princezna a bojovník (2000). V USA natočil literární adaptaci Parfém: Příběh vraha (2006) a naposledy se v kinech objevil jeho romantický snímek Tři (2010).

Co mají společného mladý advokát umírající na lodi kdesi v Pacifiku, opilý skotský fanoušek, člen armády rebelů ve futuristickém Soulu a otec zavražděný lidožrouty v postapokalyptické budoucnosti? Kromě toho, že všechny hraje sympatický Jim Sturgess, jde také o prototypy dobráků, kapek v oceánu, které nevědomky určují běh miliard životů po celém světě.

Odvážná Sonmi se uznání dočká až staletí po své mučednické smrti. Zdroj: EEAP

Atlas mraků i přes expresivní zpracování není divácky snadno přístupný. Již úvodní sekvence nepřipravené naprosto zmate a snímek vyžaduje naprostou soustředěnost a kooperaci, aby se nitky příběhů odehrávajících se napříč celými staletími začaly propojovat. Jedině pak lze pochopit, jak komický útěk z domova důchodců souvisí s bojem uměle stvořené servírky proti nespravedlivému třídnímu uspořádání její společnosti.

Očima Martina Pešky: Sledovat Atlas mraků je jako dívat se na televizi a přepínat neustále z kanálu na kanál: na každém běží žánrově jiný film, ovšem se stejnými herci, jen v odlišných rolích a s jinými maskami. V Atlasu mraků se ale všechny tyto příběhy nakonec protnou a jako celek dávají smysl. Řemeslně dokonale zvládnutá skládačka může u diváků klopýtat kvůli téměř tříhodinové stopáži, díky které se tvůrcům sice povedlo nacpat do filmu celou knižní předlohu naráz, ale divákovi se mohou jednotlivé příběhy i postavy snadno pomotat. Ačkoliv si Andy a Lana Wachowski až přehnaně libují ve skarifikaci, jejich snímek je jednoznačným kandidátem na Oscara za masky.

Hodnocení: 4****

Film spojuje šest různých příběhů šesti hrdinů, z nichž každý je hlavní postavou v jedné době, avšak má významnou roli i v těch ostatních. Atlas mraků (ve filmu název symfonie, kterou složí talentovaný klavírista Ben Whishaw) si tak pohrává s motivem převtělování a věčného propojení lidských duší. Skutky postav, ať už dobré či špatné, ovlivňují nejen jejich budoucnost, ale třeba i náboženskou víru celých národů.

Ačkoli jde o literární adaptaci, jejíž hranice jsou vždy víceméně dané, přesto do filmu pronikají motivy, které si můžeme pamatovat například z Matrixu. Odosobněná budoucnost, kde lidé nejsou víc než otroci a kde rebelové bojují proti neviditelným autoritám. Dojem osudovosti, který provází každý čin postav, se místy může zdát trochu nadnesený. Právě zde ale přichází pravá síla snímku – zapojení humoru, odlehčení náročného tématu a poskytnutí prostoru pro divácký oddych.

Oscarový vzhled

Příběhy jsou propojeny nejen herci, kteří obstarávají více rolí, ale také společnou gradací a rychlostí děje. Zásadní zlomy přicházejí ve stejný okamžik, čímž se ještě posiluje kontinuita napříč staletími. Může to působit vyčerpávajícím a nervy drásajícím dojmem, ale k závažnějším (na život a smrt) se připojují odlehčenější události a tím se částečně dosahuje rovnováhy.

Silnou stránkou snímku je bezesporu jeho výprava, kostýmy a masky. Rozdílná časová i prostorová umístění jednotlivých příběhů přímo vybízejí k využití dobových rekvizit. Místy se mohou zdát příliš laciné (postapokalyptické oblečení Halle Berry na konci filmu), ale nelze jim upřít propracovanost a originalitu. Tvůrci se museli vypořádat i s odlišnými etniky herců, což je samozřejmě patrné na první pohled (viz Sturgess, Whishaw nebo Hugo Weaving v příběhu ze Soulu budoucnosti), avšak i to dotváří nastavený estetický koncept snímku.

Hrůzostrašný příběh Timothyho Cavendishe je humornou linií filmu 

Atlas mraků i přes dlouhou stopáž (téměř tři hodiny) dokáže bez nejmenších problémů udržet pozornost a bavit toho diváka, který je ochoten sledovat různě promíchané příběhy a zamýšlet se nad jejich společnými parametry. Co je však důležitější – filmu nejde pouze o vizuální exhibici. Prostřednictvím obrazu sděluje i filozofické poselství a každý si z něj může odnést to, co nejvíce odpovídá jeho náhledu na svět. Někdo bude tíhnout ke rčení „The weak are meat, the strong do eat.“, jiný zase objeví univerzální sílu, která spojuje lidské duše.

Ve Spojených státech zaznamenal snímek velmi pomalý start, a to i přesto, že jsou s ním spojena velká herecká i režisérská jména. Těžko říct, jak se náročnému filmu bude dařit u nás. Spolu s ním znovu česky vychází i knižní předloha, takže zájemci mohou ocenit fikční svět Davida Mitchella v jeho psané podobě. Atlas mraků by si však ani v kině neměli nechat ujít ti, kteří stojí o silný filmový i spirituální zážitek.

Atlas mraků (Cloud Atlas)

Drama / Mysteriózní / Sci-fi
Německo / USA / Hong Kong / Singapur, 2012, 164 minut

Režie: Andy Wachowski, Lana Wachowski, Tom Tykwer
Hrají: Tom Hanks, Hugo Weaving, Jim Sturgess, Ben Whishaw, Jim Broadbent, Hugh Grant, Halle Berry, Susan Sarandon, Doona Bae

Hodnocení: 5*****