Nejlépe hodnocená střílečka posledních dvou let se s novou generací konzolí dočkala vytouženého pokračování. Battlefield 4 nabízí mnohem živější a propracovanější mapy, ale nelze se zbavit pocitu, že podobně jako Call of Duty zabředává do nekonečné spirály neustálého recyklování jednoho a toho samého konceptu. Nejde vlastně jen o pomyslný Battlefield 3,5? Čtěte recenzi na GAMEZINE.cz
Battlefield 4 dokáže ohromit především na obřích, vizuálně atraktivních bojištích. Dobrou zprávou je, že i na old-gen konzolích vypadají skutečně výborně. Zdroj: battlefield.com
Battlefield 4 jakoby na první pohled z oka vypadl svému solidně úspěšnému předchůdci. Nejen v těch pozitivních aspektech, ale i v těch negativních. Stále jde o rozsáhlou multiplayerovou akci zaměřenou na obrovské online bitvy, ale také o titul s velice mizernou a předvídatelnou kampaní pro jednoho hráče. Vzhledem k tomu, že na rozdíl od Battlefieldu 3 už nikdo nezůstává pochybovat nad tím, jaký herní režim je pro tuto série stěžejním, nejde o tak velkou tragédii.
Třetí světová
Hlavní dějové linie se odehrává především v geografické oblasti střední a jihovýchodních Asie. Jak by mohlo toto zeměpisné zakotvení napovídat, oproti tradičním dvěma soupeřům, Rusku a USA přibude nově také svůj vliv neustále posilující Čína. Samotný příběh je jedno z největších klišé, jaká lze ve videohrách zažít. Čínské tahanice za oponou vládních struktur vyústí v atentát na vysokého státního činitele s tím, že za všechno můžou Spojené státy. K tomu všemu se do konfliktu samozřejmě musí připojit Rusové.
Jistě, na začátku to může znít v celku slibně, především s přihlédnutím k trefným geopolitickým realitám. Opak je pravdou.
Takto plytkou zápletku snad ani nemá smysl za účelem recenze rozplétat, neboť se dá kampaň odehrát v řádu několika hodin a zcela určitě nepůjde o něco, co mělo na dlouhou dobu utkvět v hráčově mysli. Poněkud smutným prvkem je také fakt, že kampaň postrádá větší množství kolosálních scén. Snaha o ně samozřejmě je nicméně po zkušenosti s Battlefieldem 3 už nejde o nic převratného, co by hráče zvedalo ze židle.
Poněkud trapně působí starý trik na identifikaci hráče s hlavní postavou. Ta během kampaně ve stylu Gordona Freemana z Half-Life neprohodí ani slovo. Ve skupině vojáků se poměrně slušnou mírou dialogů to potom působí jako pěst na oko. V potaz je potřeba vzít také fakt, že hlavní postava Recker, ačkoli velitel družstva, neustále dostává rady a úkoly od svých parťáků. Ti působí jako velmi povrchní charaktery jasně naplňující charakterové stereotypy bez jakékoli špetky individuální osobnosti.
Stísněné prostory letadlové lodi sice mají atmosféru, ale nedokáží naplno vyniknout grafickému potenciálu hry.
Na velmi vysoké úrovni zůstává hratelnost, kterou si troufnu ohodnotit jako o něco lépe zmáknutou než v případě Call of Duty: Ghosts. Level design sice nepůsobí nikterak převratně a kampaň je poněkud lehce stísněná, ale o to pohodlněji se hraje. Největším neduhem či snad chybou je právě absence velkých otevřených prostor, čímž hra více méně automaticky rezignovala na svůj největší trumf. Ve hře jako je Battlefield bych si místo stísněných Šanghajských uliček či kajut letadlové lodi raději představoval peckovým audiovizuálem vyšperkovaná obrovská bojiště.
Hra bohužel selhává i z hlediska obsahu vozidel, která jsou použitelná jen na předem vyznačených místech a celkově jich je po skrovnu.
Multiplayerová řežba
Naštěstí je kampaň spíše jen takovým doplňkem a její existence je spíše jen marketingový tah. Bitvy více hráčů doznaly spíše menší množství změn, ale o to více podstatných. Klasikou zůstávají obrovské mapy a zničitelné prostředí, k tomu všemu však nově přibývá jejich reálná měnitelnost. Na některých z nich lze například protrhnout přehradu a zaplavit město, čímž se totálně změní charakter boje.
Audiovizuál hry vypadá i na konzolích naprosto úžasně a velmi solidní zážitek tak čeká i vyznavače hraní u televizních obrazovek s gamepadem v ruce.
Velice pozitivní je také vertikální evoluce bojiště, což bude vyhovovat především sniperům. Klíčovou změnou je především návrat Commander módu, díky němuž se jeden z hráčů zhostí role taktického velitele. Ten nad mapou bojiště rozdává svým spoluhráčům úkoly a doporučení. Oproti předchozím zkušenostem je jeho role velice klíčová. Díky kooperaci a plnění úkolů získávají ostatní spoluhráči větší množství zkušeností, navíc se také díky jeho nadhledu mohou dostat k nejrůznějším vychytávkám jako například letecké podpoře či využití špionážního dronu.
Již tradičně spočívá největší zábava v koordinovaných útocích letectva, těžké techniky a pěchoty.
Parádní je také lepší vybalancování jednotlivých vojenských classů. Každý z nich je nyní více univerzálnější, záleží tedy spíše na hráči jakým směrem se na základě vlastní taktiky a zbrojního arzenálu vydá. Jediným velkým neduhem konzolových verzí hry je pak pouhých 24 hráčů na mapu, čímž se oproti PC výrazně zhoršuje herní zážitek.
Verdikt
Battlefield 4 sice nenabízí oproti trojce buhvíjak velké množství změn, ale stále jde o pravděpodobně nejlepší multiplayerovou střílečku. Zamrzí lehce odfláknutá kampaň a bugy spojené s hrou ve více hráčích. To dobré z předchozího dílu zůstalo zachováno a přibyly smysluplné a kvalitní novinky. Na druhou stranu už příliš nepřekvapí ani výborná grafika a v mnoha ohledech jde jen o jakýsi pomyslný přídavek k Battlefieldu 3, což budou tvrdit především zlí jazykové. Proč však měnit něco, co pořád skvěle funguje?
Hodnocení: 80 %
- Klady: Perfektní multiplayer, skvělá grafika, zničitelné prostředí
- Zápory: spíše jen doplňková kampaň
