Veslice osazená tajemně vypadajícím mužem a poněkud excentrickým párem postupně ukrajuje vzdálenost k blízkému majáku. Bioshock je zpátky v plné parádě. Přečtěte si recenzi jedné z nejlepších stříleček všech dob.
Bioshock: Infinite je třetím pokračováním série. Zdroj: Oficiální stránky hry
Booker DeWitt je zkrachovalý, vysloužilý voják, který se snaží splatit své dluhy.
A přesně taková příležitost mu doslova zaklepe na dveře. DeWitt se tedy vydává vysvobodit neznámou dívku z města zvaného Columbie. Překvapující fakt, že město visí v oblacích, se dozvídá velmi brzy a na zmíněné dívce jménem Elisabeth je snad něco ještě podivnějšího.
O příběhu by se dalo rozepisovat celé hodiny, ale aby hráči nebyli ochuzeni ani o to nejmenší překvapení, které je ve hře čeká, tak je lepší se popisu vyhnout skoro úplně. Příběh Bioshock: Infinite je jedním z nejznamenitějších a nejlépe napsaných příběhů ze všech her poslední doby. Dějové zvraty vás nejednou pošlou do kolen a osobně se přiznám, že celý závěr hry jsem snad ani nedýchal.
Až hra skončí, jedinou výtkou bude to, že ji nejde zapomenout a prožít nanovo.
Bioshock opět nezklamal svým unikátním audiovizuálním zpracováním s citem pro detail.
Grafika je krásně stylizovaná a na hru se výtečně kouká. Celé město v oblacích působí přesně tak, jak toto označení napovídá. Columbie žije vlastním životem a při hraní se dostavuje pocit návštěvy skutečného místa. Lidé sedí v parku na lavičce a konverzují nad svými každodenními starostmi, prodavačka květin se kolemjdoucím snaží vnutit nějakou okrasu za klopu a do toho všeho po ulici pobíhají děti hrající si ve vodě proudící z otevřeného hydrantu.
Atmosféra hry působí opravdu mocně a skutečně. Jedinou výtkou by snad mohlo být opakování modelů postav. Přestože je tato praktika ve většině her naprosto běžná, tak v případě maniakálně propracované Columbie působí poněkud výrazněji, ale i tak se jedná pouze o malou vadu na kráse.
V průběhu hry často kontrastuje krása s násilím, bohatství s chudobou a mnohé další motivy, které svým použitím vyvolávají v hráči emotivní odezvu. Například brutalita prvního souboje je opravdu úderná a po dlouhé úvodní sekvenci v malebných ulicích města představuje pořádné probuzení. Velkou zásluhu na živosti Columbie má také zvuk a hudba. Písně jsou perfektně zvoleny, až se často nedá dělat nic jiného než stát a poslouchat. Rádia hrají svoje hity, atrakce vyhrávají veselé melodie, pěvecký kvartet těší kolemjdoucí svým uměním, a dokonce sami hlavní protagonisté se jednou pustí do zpěvu.
Ze zvukového hlediska nad vším ostatním vyvstává perfektní dabing hlavních postav. DeWitt není žádný Gordon Freeman a často komentuje dění kolem sebe a reaguje na ostatní postavy. Stejně jako tomu bylo v Rapture v prvních dvou dílech Bioshocku, tak jsou také po Columbii rozsety rozmanité audio deníky, které pomáhají urovnat nejasnosti v dění a ještě více hráče vtahují do světa nad mraky.
Souboje fungují na známém modelu vylepšeném o nové mechaniky.
Opět jako v předchozích dílech Bioshocku je na výběr široká škála zbraní a zvláštních schopností a opět se dá používat od každé jedna současně. Schopnosti jsou dobře zpracované a k několika starým známým přibylo i několik novinek. Hráči se můžou těšit na vysílání elektrických výbojů z konečků prstů (obzvláště efektivní, pokud cíl stojí po kolena ve vodě), vyvolávání agresivního hejna vran (stylová a brutální záležitost) anebo třeba krátkodobé ovládnutí nepřítele, po jehož uplynutí zasažený protivník spáchá sebevraždu. Všechny zbraně a schopnosti se dají za poplatek vylepšovat u všudypřítomných automatů. Opět mechanika známá již z předchozích dílů Bioshocku.
Novinkou jsou čtyři sloty pro oblečení, kterými je vybavena hlavní postava. Tyto sloty mohou zaplnit klobouky, kalhoty, vesty a boty a každý kus oblečení nějakým způsobem upravuje hráčovy schopnosti. Například se ve hře vyskytuje klobouk, který zvyšuje poškození při střelbě přes mířidla a naopak snižuje poškození při střelbě od boku. Škoda, že se tyto kusy oblečení nijak vizuálně neprojevují, neboť z hráčovy postavy není v průběhu hry vidět nic víc než ruce. Další novinkou je přítomnost štítu, který se časem sám doplňuje a představuje první linii předtím, než se zranění začnou zakusovat do životů. Kapacita štítu, životů i salts (prostředek nutný k používání schopností) se dá navýšit nalezením speciálních lektvarů, které jsou často odměnou za plnění vedlejších úkolů či důkladné prozkoumávání oblastí.
Po většinu cesty skrze Columbii hráče doprovází zmíněná dívka Elisabeth. Oba hrdinové se zapojují do mnoha živých rozhovorů a jejich vztah se postupně prohlubuje. V soubojích Elisabeth s likvidací nepřátel přímo nepomůže, ale nečekejte, že se bude jen pasivně schovávat. Elisabeth přebíhá z krytu do krytu a snaží se v průběhu přestřelky pomoci přinášením užitečných předmětů z okolí. Disponuje také jistou zvláštní schopností, která nejednou přijde pořádně vhod a hraje v celém příběhu významnou úlohu.
Již v úvodu hry si do inventáře najde cestu zařízení schopné se pomocí magnetu přichytit k různým kolejím, které probíhají skrze mnoho míst v Columbii. Tyto koleje se dají využít jak k přesunu mezi částmi města, tak jako taktická výhoda při soubojích. Část souboje například proběhne uvnitř budovy, pak se DeWitt prostřílí na balkon, kde velkého robota v podobě Abrahama Lincolna omráčí bleskem a zaútočí brokovnicí na jeho zranitelné místo na zádech. Dále využije hák visící ze stropu a vytáhne se na vyšší patro, Elisabeth mu mezitím hodí plně nabitou zbraň přímo do ruky, a zbytek souboje je vyřešen během jízdy na kolejích vedoucích podél stropu. Na závěr DeWitt efektivně přistane na posledním zbývajícím protivníkovi – čistá práce.
Za zmínku stojí, že toto není žádná naskriptovaná sekvence, ale příklad běžného souboje, kterých je hra plná.
Bioshock: Infinite je výborná FPS se skvělým příběhem, o které se bude mluvit ještě dlouho.
Hráči FPS už dlouho hledají ve svých hrách něco víc než jen zábavné přestřelky a akci. Ken Levine a celé Irrational Games s něčím takovým přicházejí. Studio dodrželo všechny sliby, kterými nás v průběhu vývoje zásobovalo a jejich dílo je opravdovým herním klenotem a jednou z her, která nesmí nikomu v tomto roce uniknout.
Hodnocení: 100 %
- Klady: Příběh, výborně napsané postavy, Columbie a celkové vizuální zpracování, hudba, systém schopností a souboje
- Zápory: Občasné opakování modelů, má to konec
