Menu
FANZINE.cz
Recenze her

RECENZE: Call of Duty: Black Ops 2 je tradiční akce plná skriptů. Přesto má snahu inovovat

Redakce

Redakce

5. 12. 2012

Opět po roce, jak už se za poslední léta stalo tradicí, vychází před Vánoci další Call of Duty, tentokrát s podtitulem Black Ops 2. Treyarch připravil další zběsilou jízdu, na kterou jsme zvyklí, ale i něco navíc. Jak se tedy nový do budoucnosti zasazený přírustek povedl?

video
play-sharp-fill

Pro miliony hráčů je to klasický cyklus. Na podzim vyjde Call of Duty, někteří ho dostanou k Vánocům, ti méně šťastní si ho koupí za svoje, stráví pár hodin u kampaně pro jednoho hráče a pak zbytek roku u multiplayeru. Kruh se opět naplnil, je podzim a vše proto začíná od začátku.

Příběh

Po posledním a zatím nejúspěšnějším díle CoD: Modern Warfare 3 se opět přesouváme do „podsérie“ Black Ops, která zabodovala právě příběhem, za nímž stojí opětně Dave Anthony. Ten se točil kolem Alexe Masona a jeho role ve Studené válce v 50. a 60. letech minulého století. Jednalo se o nejlepší příběh v rámci CoD a jeden z nejlepších příběhů ve střílečkách vůbec.

Druhé pokračování Black Ops se posouvá o téměř 80 let vpřed do roku 2025, kdy syn zmíněného hlavního hrdiny minulého dílu David Mason pátrá ve službách americké armády po nebezpečném teroristovi a zároveň hlavním padouchovi hry Raulu Menendezovi. Skrze něj jsou propojeny příběhy obou dílů, protože jeho motivy a minulost zjišťujete pomocí misí vyprávěných Frankem Woodsem, kolegou a parťákem Alexe Masona.

Čtěte také: Black Ops 2 vypadá podle Nintenda lépe na Wii U než na PS3 či Xboxu 360

Tato část hry, kdy se vracíte do 80. let, nám příběhově přišla mnohem lepší a záživnější než uměle násilný příběh, odehrávající se v roce 2025 a odhalující vyvrcholení Menendezových plánů v podobě globálního kyber útoku.

Co scénáristi CoD umí, je napsat hlavního záporáka. Ten se opět povedl a svoji prohnilostí, vypočítavostí, geniálními plány a motivy vás nepřestane překvapovat a srážet na kolena podobně jako Vladimir Makarov z Modern Warfare.

Jízda

Příběh je sice skvělý, ale nezachrání odfláknutou hratelnost. Hraní nám občas připadalo jako skvělý scénář, který si vzal na starosti líný režisér. Příběhová videa běžící při načítání, rozhovory postav a cutscény jsou vynikající, což se ovšem nedá říct o výplni mezi nimi, tedy o samotném hraní. To zase na rozdíl od příběhu zvládají v Infinity Ward.

Tvůrci značně odflákli samotný průchod misemi. Místo toho, aby vymysleli rozumný a smysluplný důvod k jakékoliv činnosti nebo vás nějak šikovně motivovali, na vás pouze neustále pokřikuje parťák, říká vám, co se děje kolem, co máte dělat, jak rychle nebo jak opatrně to máte dělat a málem vám i říká, jak se máte cítit.  To je jeden z hlavních záporů hry a o kolik hru píle na příběhu posunula nahoru, o tolik ji odfláknutá hratelnost sráží dolů.

Hra již tradičně využívá stejný engine Zdroj: vydavatel hry

Přitom kromě klasických akčních klišé známých ze všech filmů se Silvestrem Stallonem, nabízí Black Ops 2 slušnou dávku inovací a snaží se přinést čerstvý vítr do zatuchlé slávy série. Se zasazením do roku 2025 přichází i nové vybavení v podobě elektromagnetických granátů, granátometu na předloktí, nové úpravy známých zbraní a také roboti. Ti vám dokážou jak znepříjemnit cestu za vítězstvím, tak pomoci jako vzdušná či pozemní podpora, a to včetně ručního určování cíle. Také se párkrát ocitnete v jejich plechové „kůži“ a okusíte sílu stroje.

Budete také postaveni před několik nelehkých rozhodnutí na život a na smrt, které vás zaručeně donutí rychle přemýšlet a vtáhnou do děje. To samo o sobě je v sérii velkou novinkou, které tleskáme, nemluvě o znovuhratelnosti.

Čtěte také: RECENZE: Assassin’s Creed 3 naplnil očekávání. Je to prostě bomba

Na začátku každé mise máte navíc možnost zvolit si vybavení, kterým budete vyzbrojeni, což dále umocňuje pocit volnosti v jinak naprosto přímočaré hře. Pokud tuto možnost využijete, což doporučujeme, hra vás nechá vyzkoušet si nejrůznější druhy zbraní a vybavení, kterého je opravdu hromada, což je lepší, než chodit se stále stejnou zbraní.

Black Ops 2 se vás jako každý díl série snaží dostat do nových a neokoukaných akčních situací. To už však přestává být tak jednoduché, a série tak začíná silně překračovat hranici absurdity. Mám na mysli jízdu na koni v jedné z misí za Alexe Masona, kde ze hřbetu zvířete kosíte nájezdy Rusů kulometem, ale pozor, Mason zvládne za jízdy i sestřelovat helikoptéry RPGčkem. Chuck Norris má vážnou konkurenci.

Technologie

I když si hráči loni na grafiku, která vedle Battlefieldu 3 vypadala slabě, stěžovali a dožadovali se výraznější inovace, Black Ops 2 stále běží na stejném enginu. A vůbec to nevadí, protože tvůrci s ním za ta léta umí opravdové zázraky. Grafika je proto opět o krok dál, nabízí široké pásmo nastavení, a tak dostanete slušnou grafiku na dobrém počítači i plynulé zobrazení na starším HW. Ozvučení už není na tak dobré úrovni, zato hudbu musíme vynachválit, protože skvěle podchycuje atmosféru supermoderní budoucnosti i španělských vesnic z 80. let.


Strike Force

Jednou za pár misí hlavního příběhu se odemykají tak zvané Strike Force mise, jež zůstávají dostupné jen po omezenou dobu. Jedná se o doplňkové mise, které mají lehký dopad na kampaň, ale hrají se úplně jinak. Jde totiž o strategii, kdy například bráníte objekt či konvoj nebo zabíráte nepřátelskou základnu. Tady se tvůrci pustili do něčeho, co opravdu neumí, takže strategický mód je téměř nehratelný a dá se spíš přirovnat k jednomu velkému zmatku.

Čtěte také: EA oznámilo hardwarové požadavky pro Crysis 3. Budou skutečně vysoké

Má to ovšem dvě výhody. Můžete se vtělovat do vámi ovládaných vojáků a techniky, načež se hratelnost přepne na klasické CoD, které už se hrát dá. Druhá výhoda je, že Strike Force nemusíte hrát vůbec, což také přinejmenším při prvním hraní doporučujeme, protože vás tyto mise pouze nepříjemně vytrhnou z příběhu.

Verdikt

Žádná revoluce v žánru, „pouze“ další šílená akce, která hráče zavede na rozmanitá místa planety a dostane ho do těch nejnapínavějších momentů, nechá ho okusit skvělý příběh a svižné přestřelky se směšnou obtížností a nerealističností. Black Ops 2 ale zároveň drobnými inovacemi pomalinku posouvá sérii dál a opatrně naznačuje téma budoucnosti, do které se možná série časem přesune. Další desítky hodin zábavy vás pak čekají v Zombie módu a multiplayeru, který podle dosavadních ohlasů dopadl velmi dobře.

Hodnocení: 80 %

Klady: Příběh, inovace, grafika a hudba

Zápory: Strike Force, klišovitost, vodění za ručičku

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

RECENZE: Call of Duty: Black Ops 2 je tradiční akce plná skriptů. Přesto má snahu inovovat

Hide picture