Call of Duty se stalo již tradičním předvánočním titulem. K nejprodávanější herní značce se každoročně upínají tisíce fanoušků, přesto si však celá herní komunita neustále klade jednu a tu samou otázku. Došlo konečně k nějakým zásadním změnám, nebo je to všechno zase jako přes kopírák? Odpověď na stěžejní otázku hráčova života se dozvíte v recenzi hry Call of Duty: Ghosts na GAMEZINE.cz!
Série Ghosts hráče poprvé vezme také na krátkou exkurzi do vesmíru. Zdroj: vydavatel hry
Call of Duty se bezesporu stalo jednou z nejúspěšnějších stříleček všech dob. Zejména v posledních letech však musí stále častěji čelit kritice zdůrazňující až přílišný stereotyp. Narůstajícího pesimismu nad nekonečně jednotvárnými tituly ze série Call of Duty si jsou velice dobře vědomi i vývojáři, proto se pustili do nové značky z podtitulem Ghosts, jejímž účelem je nahradit dnes již příběhově uzavřenou trilogii Modern Warfare.
Jako každé správné pokračování si s Ghosts zachovali ten neskutečně svižný spád plynoucí kampaně doplněný o velice opulentní předskriptované události, při nichž se mnoha hráčům bude spouštět čelist. Ačkoli podtitul Ghosts může evokovat spojení s předchozím trojístkem her Modern Warfare, nejnovější pokračování nabízí zcela nový příběh zasazený do nedaleké budoucnosti. Typický rukopis autorů slavné série je pak čitelný doslova každým coulem.
Chavezovy divoké sny
Stejně jako v případě Modern Warfare čelí i nyní Spojené státy novému, globálnímu nepříteli, který se však vymyká veškerým hollywoodským či herním klišé. Namísto Rusů nebo Číňanů je novou světovou silou Federace ropných latinskoamerických států, která se tak nějak rozhodla naplnit nejdivočejší sny Huga Chaveze. Samotná kampaň je pak doprovázená patriotickým patosem boje za vlast, která dýchá z posledních sil, ale ještě se nevzdává.
Přítomnost futuristických technologií umožňuje vytvořit obrovské scenérie, v nichž doslova praská zemská kůra a celé čtvrti se propadají do hlubin Země.
Příběh srovnatelný s katastrofickými bijáky doprovázený monstrózními kulisami bitev grandiózních rozměrů předestírá také dnes již klasický motiv vztahu otce a dvou synů s tím, že tuto idylku jistí samozřejmě také pes. Na rozdíl od předchozích dílů hraje sociální rovina hlavních postav mnohem významnější roli, především také proto, že je podstatná část dějových zvratů realizována právě prostřednictvím této dimenze. Podstatným faktem je, že postavy působí vcelku realisticky a snaží se vyhýbat povrchnímu a zbytečnému patosu.
Podobně jako Modern Warfare nabízí Ghosts velkolepé bitvy v prostředí známých amerických měst.
Příběh je hnán kupředu především videology mezi jednotlivými misemi, avšak kvůli někdy možná až lehce roztahaným misím občas ztrácí na důležitosti. Je tomu přesně tak jako dříve, místy jsem se nemohl zbavit pocitu, že hra uměle natahuje především lehce jednotvárné mise ve stísněných prostorech nekonečnými vlnami nabíhajících nepřátel. Tradičním nedostatkem je pak také minimální svobody volby, neboť žádná z úrovní nenabízí prakticky žádnou svobodu volby. Hráč jen neustále hnán kupředu právě jednou správnou cestou k níž neexistuje žádná alternativa. Zamrzí také fakt, že Ghosts jsou v mnoha ohledech ještě uzavřenější, a to i přesto, že se místy snaží vytvářet prostorovou iluzi.
Nejsmutnějším faktem je, jakým způsobem je hráč nucen postupovat přesně tak, jak si tvůrci přáli. Při vybočení z předem předpokládané trasy se buď začnou objevovat hordy nepřátel nebo hráče automaticky zasáhnou střepiny granátu. Poněkud zastaralé prvky, že?
Nezvykle dlouhá kampaň
Celkem osmnáct jednotlivých misí je sice slušnou kvantitativní porcí, nicméně jejich kvalita lehce pokulhává. Úrovně plné inovací střídají nudné a rutinní pasáže, jichž ostřílení pařani zažili stovky. Nelze však hovořit o tom, že by díky tomu Ghosts padali do šedého průměru.
Určitým krokem vpřed je možnost zahrát si ve vesmíru, jehož kulisa velice nápadně připomíná film gravitace , zajezdit v tanku či de facto hrát i za psa. Všechny z výše uvedených prvků fungují jako perfektní rozhánění jinak ubíjejícího stereotypu. Novému Call of Duty se tak stále daří držet pověstný drive. Příjemnou novinkou je také délka kampaně. Singleplayer hráči dle mého odhadu zabere v průměru osm až deset hodin hry, což je na střílečku toho typu neskutečný výkon.
Grafická stránka hry se opět dočkala jen minimálních změn, nicméně i tak je v některých pasážích schopná vykreslit slušně vypadající, apokalyptické scenérie. Objektivně řečeno je však i přes dařící se snahu držet framerate na počtu šedesáti snímků za sekundu znát, že takto Call of Duty dlouhodobě nezvládne konkurovat svému hlavnímu souputníkovi.
CoD: Ghosts stále nabízí poněkud kostrbatý a prostorově omezený svět.
Multiplayerové zápolení vytahuje hodnoty hry poměrně radikálním způsobem. Nové úrovně jsou výrazně rozlehlejší a proměnlivější (raketový útok může výrazně změnit ráz charakter mapy), díky čemuž již nepůsobí tak staticky. Výraznou změnou je především férovější vybalancování jednotlivých zbraní. Zásadní rozdíl doznaly především samopaly (smg), kterou již tak výrazně nepřevyšují zbraně na dálku. Velice efektně také vypadá cílení přes kolimátor či hledí. Okolí je totiž nově výrazně rozostřené, což na jednu stranu pěkně vypadá, na stranu druhou poněkud limituje přehled o okolí.
Díky inovovanému systému RPG prvků je možné postavu balancovat i několik měsíců. Nutno podotknout, že jednotlivé schopnosti jsou vybalancovány tak perfektně, že jsem nikdy neměl pocit, že by výrazně poškozovaly začínající hráče.
Jedinou vadou na kráse konzolových verzí je fakt, že byl počet hráčů omezen na pouhých dvanáct hráčů, díky čemuž se nedaří plně rozvinout potenciál rozlehlých map.
Verdikt
Zlí jazykové budou tvrdit, že je hra stále stejná, ale tenhle zajetý koncept funguje. Call of Duty je slibná jednohubka, která poskytne dva dny slušné zábavy pro jednoho hráče. Ghosts přinášejí velkolepé scenérie a vcelku slušný, i když za vlasy přitažený a místy snad až příliš hollywoodský příběh. Výrazná vylepšení multiplayeru pak životnost osmihodinové kampaně prodlužují v řádu měsíců.
Hodnocení: 80 % (singleplayer 70 %, multiplayer 90 %)
- Klady: solidní scénář, velkolepé scény, 60 FPS, multiplayer, slušná herní doba
- Zápory: jednotvárnost, malé množství inovací, stárnoucí grafika
